Předvolební boj graduje pod dohledem TV
www.nadhled.cz Už jen pár dní můžeme rozmýšlet nad tím, komu dáme svůj hlas v letošních parlamentních volbách. Televizní diskuze jsou skutečným nářezem, internetové stránky se plní reakcemi na některé výroky lídrů stran, lež je střídána fabulací. Vzájemné výpady dosahují kadence ratatata a rozumný volič nevěří vlastním uším. Pravděpodobně poslední čtyři roky žil v jiné zemi.
Televizní stanice už zvolily za nás. Na jejich obrazovkách se totiž objevují především ti, kteří stojí za většinou lumpáren posledních let. Sobotka sice dostal přes prsty a stáhnul se, nicméně Zaorálek patří dlouhodobě k předákům zločinecké organizace ČSSD. I přes obrovské dluhy strany a její neochotu je hradit, skandály spojené s privatizacemi a korupcí, sociální politiku ždímající státní rozpočet za hranici únosnosti, patří ČSSD k předním favoritům na sněmovnu. Za podílení se na oblbování národa se skutečným přístupem k migraci, indoktrinaci ve školách a bujení neziskového sektoru by měli být šéfové této strany hnáni před soud. Místo toho budou opět rozhodovat o úrovni naší existence.
Andrej Babiš. Nemusí se psát ANO, protože z něj se stala divize Agrofertu. Samotný Babiš za dobu svého působení v politice nechutně zbohatnul. Chobotnice zasahující do většiny sfér našeho hospodářství, soudnictví, policie a toku financí narostla do nepředstavitelné velikosti a připomíná italskou mafii v době největšího rozkvětu. Pokud se policie může něčím očistit v očích veřejnosti, pak jedině tím, že se jí podaří usvědčit Babiše z jeho podvodů. Tento demagog patří mezi ty, kteří se dokážou skutečně dobře pochválit za něco, co vůbec nevykonali. Třeba zhodnocení vlastního účinkování na Ministerstvu financí, které odborníci považují za nepříliš úspěšné z důvodu zastavení přínosných investic státu, za nepořádek v účetních dokladech samotného ministerstva a za zvůli Finanční správy, Babiš sám sebe považuje za top odborníka, a také se tak prodává. Jeho systémová prolhanost je přímo ukázkovým příkladem toho, jak funguje celý život. Ostatní členové ANO jsou jeho pouhým komparsem, nikoliv však ne nebezpečným. Pelikán je koncentrovaným zlem a Stropnický zase špatným hercem v roli ministra obrany. A ani na komunální a mezinárodní úrovni ANO nijak nezáří, uvědomit si stačí už jen to, jak se chová Krnáčová v čele Prahy, či Jourová v Bruselu.
ODS byla partají, která dokázala vládnout naší zemi. Bohužel si prošla mnoha skandály, opustil ji Václav Klaus st., jehož vize týkající se Evropy a dění v ní dosud překvapují svou přesností nejednoho z nás. Nynějšímu vedení strany však chybí skuteční bojovníci, byť intelektuálně na výši tváře do voleb jistě jsou. Bohužel Fiala pochází z prostředí, kde praštit do stolu se moc nenosí a Václav Klaus ml. není mezi svými soukmenovci zrovna Mesiášem, přestože právě on vybočuje z oficiálního programu nejpříznivěji. V podstatě se jako jediný razantně staví proti chování EU a jistě dostane mnoho preferenčních hlasů. ODS by měla svou pravicovost v době levicového tlaku napříč celou Evropou prodávat s daleko větší aktivitou a následně lepším výsledkem. Zdá se, že opět prošustrovala možnost skutečně vstát z popela a postavit se do čela odboje proti sociálním programátorům z ČSSD a lupičovi z ANO.
Piráti jsou převlečení Zelení. Jejich podpora stoupá především u mladých, čemuž napomáhá především účes Bartoše a název hraničící s extravagancí. Protestní strana, jejíž program je v mnohém podobný prounijním a proimigrantským poskokům z TOP 09 a Zelených, získává procenta díky systematické práci neziskovek v našem školství. Tlak, kterým jsou Piráti tlačeni vzhůru, musí stát plno peněz, skryté snahy a lobování. Kde je skutečný program jdoucí do detailů bez vykřikovaných frází dredatého předsedy? Pokud se mu opravdu podaří zasednout v poslanecké sněmovně, půjde o smutný experiment s naším vkusem a uvažováním mladých.
SPD je Tomio Okamura. Jeho útok na sněmovnu je bravurně veden a spojen s pracovitostí Okamury v tomto období. Jediný skutečně nahlas bojuje proti EU a dalším zločinnostem. Otázkou je ovšem jeho upřímnost. Lopingů jsme u Okamury už pár zažili. Pokud by na jeho místě stál skutečný politik zapálený pro prosperitu naší země, byl by jeho úspěch jistou záchranou. Vzepřít se mocnostem, postavit se čelem proti zlovůli EU tak, jako to dělají Maďaři a Poláci, nesklonit se před hrozbou a vydíráním, to chce skutečně silnou, morální a nezávislou osobnost bez možnosti obvinit ji z nekalých záměrů či ji spojovat s bývalými skandály. Je tou osobou právě Okamura?
S výjimkou neslané KDU-ČSL se do sněmovny už asi nikdo jiný nepodívá, což potěší u TOP 09, které odčerpali právě Piráti mnoho voličů. Plno malých pracovitých stran nemá dostatečnou podporu a kapitál na to bojovat s výše uvedenými subjekty, nebo jsou příliš mladé. Což mrzí především u Realistů vedených skutečným gurem Petrem Robejškem. Medializace této jinak velmi progresívní strany začala příliš pozdě a ne tak agresivně, jak by měla. Přitom potenciál a složení odpovídá silnému hráči na naší politické scéně. Chybí potřebný elán a tah na branku. Uvidíme, co bude za čtyři roky a bude li vůbec něco. Ostatní bohužel nenašli vůli k spojení se proti starým strukturám. Přitom energie vložená do boje odpovídá právu na větší úspěch. Dokud si všichni budou hrát na svém písečku a říkat si, že to aspoň něco hodí, nemají prostě šanci. Mnoho sympatických schopných lidí s jasnou vizí tak zůstane veřejností nepoznanými. A my budeme opět koukat na prolhané tváře těch, které tak dobře známe.
J3.K