První vlaštovka
www.inadhled.cz V Parlamentu ČR se po dlouhé době ozval návrh ke změně financování neziskového sektoru. Přestože návrh přišel paradoxně ze strany KSČM, jde o průlomový náznak toho, že už i poslancům dochází, že je v mnohém některé neziskové organizace válcují a dělají politiku za ně.
Připomeňme si, že dotace neziskovým organizacím rozděluje Národní sportovní agentura, ovšem u politicky orientované skupiny dochází k dotování i z mnoha dalších stran. Až dvoumiliardový rozpočet Člověka v tísni je složen z mnoha dalších příjmů včetně peněz směřovaných z EU a skupiny firem a fondů spadajících do portfolia aktivit Georga Söröse. Nemalé částky poskytuje Šimonovi Pánkovi a dalším předákům podobně založených organizací ministerstvo školství na programy, které v důsledku vedou k převýchově mládeže dle představ liberálních lektorů vyslaných neziskovým sektorem. Úkolem tohoto postupu ve školách je prosazování migrace zabalené do protirasistické výchovy, dále je její součástí důraz kladený na ekologii v podání evropských Zelených a v nemalé míře je prezentována snaha potlačit národní myšlení a prosadit myšlenku panevropského společného státu.
Poslanci, kteří podali návrh na změny ve financování neziskovek, především těchto politických, vychází ze skutečnosti, že chování některých z nich je v rozporu se státními zájmy a vládní linií. Poukazují na to, že tyto organizace mají problémy už i v zahraničí, kdy byl právem Člověk v tísni zařazen v Ruské federaci na listinu teroristických organizací. Problémovým je i v Maďarsku, kde byl zakázán jiný proslulý subjekt, tedy Sörösem založená Open Society Foundation, která je spojena s řadou našich politiků, novinářů a veřejně činných osob, také s financováním mnoha aktivit spojených s pokusem nás co nejvíce integrovat do Evropské unie a separovat od zemí V4 a spolupráce s Ruskem. Už z toho je evidentní, že za líbivými názvy neziskových organizací se skrývá činnost založená na politické struktuře a jejich vliv a průnik i do státní správy je enormní.
Celkový rozpočet politických neziskovek se u nás odhaduje až na 16 miliard korun. Jsou to peníze, které chybí jinde, například právě ve školství či sportovním sektoru. Ten dlouhodobě strádá a funguje především díky ochotě řady dobrovolníků a rodičů. Nemyslíme tím samozřejmě jen vrcholový sport, jde především o oddíly zabývající se výchovou mládeže k tomu vrcholu spějící. Široká mládežnická základna je předpokladem pro zdraví národa. Nejde o to mít širokou špičku výkonnostních sportů, ale o rozsáhlé zapojení mládeže do pohybových aktivit. Ti nejlepší udělají samozřejmě vše pro svůj další rozvoj, často i za cenu devastace rodinných rozpočtů, ale neméně důležitými jsou i ostatní, pro které je sport po zbytek života především koníčkem. Je třeba si připomenout, že investice vložené do sportovních aktivit mládeže se tisíckrát vrátí nejen v pozdějších nižších nákladech na potírání nemocnosti, ale také jsou dostatečným ekonomickým nástrojem pro fungování obchodu. Aktivní lidé celý svůj život utrácí za různé pomůcky, příkladem nemusí být jen cyklistika, posilovny či další podobné sporty, ale také k tomu patří turistický ruch a další ingredience. Vrcholoví sportovci poté znamenají reprezentaci státu a jejich jména často znají i v nejzapadlejších místech planety, kam už doputoval televizní signál. Daleko více lidí zná jméno Pavla Nedvěda než Šimona Pánka.
Ředitel nadace OSF Robert Basch se vcelku logicky pustil demagogicky do obhajoby neziskových organizací. Nazval je jako záruku demokratického vývoje a jeho ochránce hlídající veřejné zájmy například v oblasti ekologie s tím, že tyto subjekty mají právo být kritické vůči vládě a loajalita je u nich spíše kontraproduktivní. Údajně tak komunisté vystupují především proti těm, kteří chtějí chránit životní prostředí a poukazují na korupci. Samozřejmě se neopomněl zmínit o maďarském předsedovi vlády, který s některými politickými neziskovkami doslova vyrazil maďarské dveře. Na obranu neziskovek se postavil i právník české pobočky Transparency International Dupák a člen předsednictva Zelených Michal Berg, který tvrdí, že v době nouzového stavu zastupuje řada neziskovek stát tam, kde tento nedokáže včas reagovat.
Transparency International patří dlouhodobě k organizacím, které přistupují ke korupci velmi individuálně a jejich selekce zavání dojmem, že upozorňují na určité nepravosti dle zadání. Kdyby skutečně fungovala tak, jak má, měli bychom podstatně dokonalejší přehled o tom, jak funguje systém úplatků ve státní správě, dále by většina politiků zainteresovaných osobně na profitu nadnárodních společností, koncernů a sektorů seděla místo v Evropské komisi a parlamentu za katrem. Tato neziskovka je pouhou kreaturou a kulisou pracující na likvidaci nepohodlných jednotlivců. Ekoteroristé z neziskového sektoru jsou především těmi, které známe z kauz kolem nedostavěných dálnic a komunikací, přivazujících se ke kůrovcem napadeným stromům, dále k nim patří aktivisté lezoucí po komínech elektráren. Ve skutečnosti by měli být v první linii při vysazování zeleně, údržbě stávajících ploch a hledání řešení, ve kterém by byly v souladu potřeby státu, infrastruktury a zdraví. Tomu tak není, místo toho vyvolávají studentské stávky, blokády a biopropagandu. Basch poté samozřejmě zapomněl jmenovat ty, které se zabývají skutečnou politikou, devastací školství a pomocí tam, kde se to České republiky netýká, ale ta to přesto platí.
V době nouzového stavu neziskové organizace někam zmizely. Člověk v tísni se omezil v činnosti, čemuž napomohlo uspání našeho školství, takže rektoři z této organizace jsou aktivní pouze na internetu. V ulicích však Pánkovo podřízené nevidíme, respektive jejich skutečná aktivita neodpovídá příjmům organizace. Lékaři bez hranic, další gigant mezi dotčenými, spřádá plány nikoliv na boj s koronavirem, ale jde mu o co největší příliv migrantů do Evropy a česká pobočka musí mít špatné jméno, když se jí nedaří k nám dostat aspoň pár set třicetiletých sirotků. Podobně je na tom s aktivitou dalších několik set jiných subjektů prezentujících se honosným názvem a neviditelnými výsledky, ovšem stojícími dost peněz. Návrh komunistů však koliduje s tím, co si myslí řada jiných poslanců zainteresovaných na činnosti neziskovek. Mohutné dotace a finanční částky se většinou používají pouze na samotný provoz neziskovek bez možnosti vypozorovat jakoukoliv efektivnost. Problémem je provázanost a často i příbuzenské vztahy napříč mocenskou klikou a neziskovým sektorem.
Tato pračka peněz fungující pomocí systému dotací, grantů a korupce, čehož se účastní i Transparency International, patří ke bezpracným zdrojům peněz pro tisíce lidí. Nefunkčnost v období boje proti epidemii je do očí bijící. Přesto téměř neexistuje politická vůle změnit systém rozdělování peněz. V době jejich enormního nedostatku tak bude strádat spíše sportovní odvětví než neziskový politický sektor. A tak nějak si tady žijeme.
Jindřich Kulhavý