Psychologické řešení ekonomické krize
www.inadhled.cz Slovo psychologie v dnešní době působí trochu jako zaklínadlo. Psychologové, psychoterapeuti a jiní psycho-pracovníci si nás berou do péče stále častěji a my se na ně rádi obracíme s důvěrou ve věcech, které bychom ještě nedávno řešili nad kávou s kamarádkou. Nejen náročný životní styl, ale také dopady ekonomické krize jako by přímo vyzývaly k vyhledávání psychologické pomoci.
V případě zdravotní nebo trestně právní krize se o nás automaticky postará psycholog spolupracující s týmem lékařů, hasičů, policistů atd. Ale v případě krize ekonomické? Neměl by také na úřadě práce sedět psycho-pracovník, který by nezaměstnaným pomohl zaměstnat jejich bloudící psyché? Ego současného člověka přece tolik potřebuje pomoc v situaci, kdy přišel o práci, nová je v nedohlednu, na krku hypotéka a hlavně v ohrožení se ocitá i jeho společenská prestiž.
V době škrtů ve státním rozpočtu toho po úřadech práce moc chtít nemůžeme. Ale až krizi překonáme, bude zase případný nový psycho-pracovník z úřadu rychle propuštěn pro přebytečnost. Naše ega se zaměstnají každodenní prací a radostí z toho, že ji máme. Než nás ovšem zase vyčerpá a my opět vyhoříme. Ale to už budeme mít našetřeno na soukromého psychoterapeuta, který nám třeba poví, že lepší bude nepracovat.
Na českém trhu práce se však objevil nový fenomén: Psycholog-konzultant coby řadový zaměstnanec personální agentury. Jenže jeho prací je především porovnat váš strukturovaný životopis s nabídkou práce. A představa zmrzačené lidské duše stísněné do strukturovaného životopisu moc veselá není. Jakou stopu asi zanechala naše duše v textu, který sotva obsahuje jedinou holou větu?
Práce psychologů v souvislosti s personalistikou je přitom nanejvýš důležitá. Kdyby se při náboru nových zaměstnanců bral v potaz vždy jejich psychologický profil, ubylo by stresu z pracovního prostředí, neshod mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a vzrostla by produktivita práce.
Jenže v českých kancelářích a na jiných pracovištích to zatím stále ještě často skřípe. Kancelář sdílí jedinci neschopní přátelské spolupráce a vyčerpaní zaměstnanci opouštějí i v době krize svou práci, protože šéfovo chování jednoduše už dále nedokážou psychicky snášet. Ocitáme se bez práce, na pracovním úřadě, začínáme o sobě pochybovat a psychologickou pomoc zprostředkovatelky na úřadě v popisu práce nemají. A v personálních agenturách analyzují psychologové místo naší duše náš strukturovaný životopis.
Ale snad je to jen začátek a čekají nás lepší zítřky. Až opět nebudeme schopni snášet vykořisťování ze strany šéfa, nebo hysterické výbuchy kolegyň a ponižování od kolegů, s klidným srdcem zaměstnání opustíme. Zaregistrujeme se na úřadu práce, kde nám zprostředkovatelka poskytne také povzbuzení a první psychologickou pomoc, bude-li třeba. Sami se pak obrátíme na personální agenturu, kde nám kvalifikovaní psychologové-konzultanti nejen pomohou najít novou práci odpovídající našemu potenciálu, ale také mistrně vyhodnotí naše psychologické rysy a porovnají je s psychologickým profilem šéfa i psychologickým modelem vzorového bezkonfliktního a vysoce produktivního pracovního kolektivu.
Zabijeme tak dvě mouchy jednou ranou. Nové ekonomické krizi předejdeme vysokým pracovním nasazením a rostoucí produktivitou práce a osobním krizím zase láskou ke své práci a harmonickým pracovním prostředím. A ještě k tomu najdeme motivující pracovní uplatnění pro spoustu českých psychologů!
Jana B.
