Řekové se diví?
Blíží se čas dovolených, někteří se již věnují odpočinkovým aktivitám a ti zcestovalí budou moci porovnávat své zážitky z různých navštívených destinací. Cestoví kanceláře se předhání v nabídkách úžasných zájezdů, hotelů, fotografie romantických pláží na nás vykukují z tlustých katalogů a lastminuty vypadají cenově tak skvěle.
Ne každý vyhledává luxusní hotely, vkus jednotlivých klientů se liší, stejně tak cenová úroveň není pro všechny stejná. Termínově se před a po prázdninách letoviska naplňují důchodci a rodinami s malými dětmi, hlavní sezóna patří školákům a jejich rodičům. Nezávislá skupina vysokoškoláků a bezdětných se toulá v jiných obdobích a pomáhá tak udržovat turistický ruch v neprázdninových obdobích.
Místa, která navštěvujeme, mají svou tradici. Chorvatsko a Bulharsko jsou historicky významnými pro velkou část konzervativních Čechů, dlouhou dobu znamenaly jedinou možnost využít slanou vodu jinak, než k vaření. K nim patřily ještě pláže na německé Rujáně, tam už Češi nesměřují, studená voda a chladnější počasí pro nás není tak atraktivní. Přesto plno našich spoluobčanů vyjíždí poznat nové další země.
Řecko, Tunis, Maroko, Egypt, Turecko, Španělsko, Itálie, Francie, to je výčet navštěvovaných zemí v okolí Středozemního moře, výhodou Egypta je Rudé moře. Každá z těchto zemí má k turistům svůj přístup. Zatímco Chorvaté jsou si jistí, že přijedeme a nemají potřebu nějak výrazněji podporovat cestovní ruch směrem k nám, jde jim především o zámožnější německou klientelu, Bulharsko investovalo do turistického ruchu a na jejich pláže se pomalu vrací původní návštěvníci. Turecko maximálně využívá svých možností a dostalo se do popředí v oblasti turismu, množství hotelů na vysoké úrovni a služby a obchod jsou odpovídající cenám, často nad nimi. Egypt je na tom podobně, jen vnitropolitická situace a zvyšující se aktivita a agresivita islámských hnutí vzbuzuje obavy o vlastní bezpečí. Tunis a Maroko doplácí na relativní zaspání při nástupu na start a nepříliš dobrá hospodářská efektivita a neschopnost udržet pořádek a vyšší standarty jim zatím kazí reputaci.
Itálie, Španělsko a Francie mají dostatečnou klientelu z domova a vzhledem k vyšším cenám a standartům je jejich pobřeží poměrně stálicí a výkyvy tolik nepociťují, infrastruktura je na nejvyšším stupni. Samozřejmě je chybou spoléhat ve své ekonomice pouze na turisty, třeba Španělsko by jistě mohlo mít ještě větší přínos z turistiky, ale problémy těchto zemí se daří EU korigovat. Ty se nyní pravděpodobně nejvíce týkají Řecka. Tato historicky velmi přitažlivá země s nádhernými památkami usnula na vavřínech. Nezachytila nástup nových dravců na poli cestování a vychází z původních hodnot, které však nenaplňují zdaleka představy všech klientů a zaostávají za možnostmi této země. Její ekonomický stav je katastrofální nejen kvůli vlastní produktivitě a sociální politice, ale i kvůli neschopnosti pružně reagovat. Přímořská letoviska jsou většinou omšelá (jsou i výjimky), výborná mentalita a přístup k lidem z pohledu hostů nenahradí všude přítomný nepořádek. Tomu nenahrává ani kolorit nedokončených staveb s do výšky čnějícími ocelovými armaturami umožňující donedávna daňové výhody. I český turista již nechce pouze moře, zajímají ho i další možnosti využití volného času o dovolené.
Evropané objevili už i jiná místa, jsou jimi čarokrásné země a ostrovy po celé zeměkouli. Rusové po nějakou dobu vystačí letoviskům v Řecku, Tunisu a Maroku, ale i oni se budou chtít s lepšící se ekonomikou v Rusku podívat jinam. Pokud se státy žijící částečně z peněz turistů včas nevzpamatují, přijdou o výhodu své geologické polohy a ani historie a památky jim nepomůže. Restartovat turismus není levná záležitost a je dlouhodobá. Řecko, a nejen ono, riskuje.
J3.K
