Řešení se nabízí….

  Naší zemí hýbou problémy rodiny Michalákových. Totální rozpad rodiny za přispěním úřadu, na který jsou údajně krátcí i vládní mocipáni této severské země. Vynechme nyní situaci, po které Norové odebrali rodině děti, pravděpodobně bylo vše náležitě přifouknuto, aby byla dodatečně potvrzena oprávněnost. Daleko horší je to, s jakou drzostí a arogancí zachází jakýsi úřad s dětmi a jejich matkou, nutné je si také povšimnout urážlivé chování vůči tomu, že děti jsou Češi mající svůj mateřský jazyk.

  Odebrání dětí i přes neprokázané pochybení rodičů, jejich oddělení od sebe, zákaz používat český jazyk, vymývání mozků, nemožnost vidět svou matku o samotě a snaha o porušování našich zákonů v případu cestovních pasů, to vše rozhodně nesvědčí o úctě k základu každé vyspělé kultury, tedy k rodině. Zcela výjimečně téměř celá naše republika souhlasí s presidentem Zemanem, tvrdí li, že přístup Barnevernetu připomíná dobu fašistického Německa a způsobu převýchovy dětí.

  Všechna jednání postupně váznou na mrtvém bodu a možnost klidného návratu chlapců mizí v nenávratnu. Přitom podíváme li se na chování mladých Norů při jejich návštěvě Prahy, je právě v jejich výchově nějaká chyba. Pokud se doma bojí ukázat svou přirozenost, nyní ji u nás projevují naplno a zdá se, že není úplně dokonalá. Vybydlené hotelové pokoje, opilecká vystoupení, rvačky. Ptám se tedy, jak je možné, že právě tito mladiství nebyli odebráni svým rodičům a navíc jsou hromadně exportováni do země, jejímž občanům naopak norský úřad ukradl dvě malé děti a snaží se z nich udělat čistokrevné Nory?

  Každá země má své zákony a každý, kdo v ní žije, nebo je v ní na návštěvě, by je měl dodržovat. Pokud naše rodina porušila norské zákony, byla potrestána. Neúměrně a navíc to není prokazatelně jisté. Ale opilí šestnáctiletí mládežníci je u nás porušují jednoznačně. Možná by tedy měli být také potrestáni a proč ne také neúměrně. Co je tedy odebrat jejich rodičům a zavřít je u nás do domova pro mládež s tím, že budou mluvit jenom česky? Teď ta možnost je. A co poté přistoupit na výměnný obchod a umožnit jim návrat domů za podmínky, že nám na hranicích předá Norsko naše děti?

  Na to by někdo u nás musel mít koule. Jenže naši politici je mají pouze na rozkrádání státního majetku. Tam, kde je třeba ukázat národní hrdost a neústupnost, mají všichni pouze plno řečí a Michálkovi nadále prožívají něco, o čem se většině rodičů nezdá ani v nejhorším snu. Platí to i pro případ, že by rodiče v něčem zklamali. O děti projevila zájem i teta a rodina by měla vždy být prvním řešením. Pokud někdo věří, že se kluci vrátí domů díky pomoci vládních pověřenců, je stejně naivní, jako ti, kteří věří v poklidné soužití s muslimy v budoucnosti. Naivita se prostě nevyplácí.

J3.K