Salvini lovnou zvěří
www.inadhled.cz Nestabilita italských vlád a minimální pravděpodobnost, že vydrží po celé volební období, je folklórem Itálie stejně, jako těstoviny a láska ke značce Ferrari či ke kulatému nesmyslu. Většinou se nás to moc netýká, ale tentokrát můžeme mít slzu v oku. Antiimigrantsky laděný ministr vnitra stojící v čele strany Liga (severu) Matteo Salvini považovaný za zásadního evropského odpůrce vyloďování Afričanů v Evropě se po rozkolu s koaličním partnerem Hnutím pěti hvězd pravděpodobně uchýlí do opozice a bude čekat na příležitost převzít moc, kterou by mu daly předčasné volby. Salvini se malinko přepočítal, když svou velkou podporu přecenil a umožnil vytvoření pravo-levé koalice, která se pravděpodobně pod vedením dosavadního předsedy vlády Conteho ujme žezla.
V minulosti nám to mohlo být celkem jedno, střídání vlád v Itálii je pravidelné, jako den a noc. Jenže tentokrát se jedná o více, než jen o vnitřní problémy Itálie. Salvini se totiž dokázal nejen vymezit vůči Bruselu, ale zároveň velmi přibrzdil aktivity neziskovek při pašování lidí z Afriky do Evropy a jako jeden z mála se jim postavil. Přidal se tak k antiimigrantským celebritám, mezi které patří ještě Orbán, Marine LePen, Kurz v Rakousku, polská vláda a pár dalších včetně našeho Okamury. S odchodem Salviniho se opět otevřou italské přístavy, které nyní odolávaly či aspoň komplikovaly vyloďování ekonomických migrantů převážených loděmi neziskových organizací bohatě dotovaných liberálními politickými subjekty. Opět tak vyhrává spojení všech proti jednomu. SPD u nás o tom může vyprávět. Jenže popularita Salviniho strmě roste a jeho momentálních cca 35% je pro ostatní chimérou. Nicméně dokud se nedostanete na nadpoloviční většinu, máte smůlu a musíte hledat partnera. Je to jako v manželství. Buď najdete a vydrží Vám to, nebo budete záhy opuštěni. Se spory a hádkami se počítá, ale nesmí být zásadní a nekonečné.
Poltitika je všeobecně kýbl špíny, o jehož obsahu se lidé dozvídají jen sporadicky. Takový nový ministr kultury Zaorálek si s Babišem ještě nedávno nemohli přijít na jméno. Uplyne pár měsíců a oni opět budou sedět v blízkých křeslech a tvářit se, jak jim to šlape. Zase se ukazuje, jak málo vyspělé politiky máme. Vzájemné se hanění, když spolu nemusí pracovat, přechází plynule v korektní chování, aby po skončení spolupráce opět navzájem na sebe kydali hnůj. Uzavírání koalic je po předešlých výpadech vždy složité a vyjednávání poté připomíná svlékací mariáš. Také vyhrává ten, kdo musí méně odložit. Jak spolu mají vytvářet hodnoty a působit seriózně, když ještě nedávno se téměř nepozdravili. Samozřejmě je třeba si uvědomit, že součástí politiky je i divadlo pro lidi. Často na veřejnosti se navzájem urážející zástupci stran fungují na půdě Parlamentu a vlády úplně jinak. Do chvíle, než se objeví kamera a novináři. Můžeme tak být svědky něčeho, čemu se v přírodě říká mimikry. Ty se používají u nás i v cizině. Ve finále je totiž důležitý společný prospěch politiků a jen málokdy se dostane ven něco, co skončí totálním průšvihem. Piráti jsou díky své nezkušenosti trochu slonem v politickém porcelánu, nicméně i oni už na mnoha místech fungují stejně, jako ostatní.
Vraťme se ještě do slunné Itálie. Salvini na čas opustí svou pozici, aby se na ni pokud možno co nejrychleji vrátil. Otevře li Conte opět přístavy a zahltí Evropu dalšími Afričany, je otázkou času, kdy Italům dojde trpělivost. Momentální ústup z politického dění může Salviniho za pár měsíců katapultovat do sídla předsedy vlády. Aspoň v to řada z nás doufá. Může však být vše jinak a ztracená pozice se projeví v odchodu voličů. Navíc Itálie je proslulá uměním zlikvidovat kohokoliv, například dobře mířenou střelou na ulici. Osobnost Salviniho je pro Brusel, Söröse a velké finanční domy natolik kontroverzní, že by se tomu asi nikdo nedivil. Předčasné volby momentálně v Itálii nebudou, takže je třeba trpělivě čekat, kudy se budou ubírat kroky nové vlády bez Salviniho. Nedojde li k překvapivému obratu, čeká Evropu další migrační vlna. Stabilita je v nynější době natolik křehkou záležitostí, že se na ni nelze spoléhat. Liberálové a neomarxisté se opět stále více nadechují.
J3.K
