Situace se rapidně mění
www.inadhled.cz Uprchlická krize má své vítěze i poražené. Smutné je, že prohrávajících je podstatně více, než těch, kteří mohou jásat. A jak to už bývá, zisky na straně jedné nutně znamenají ztráty na té druhé. Opět je třeba připomenut, že výdělečná partička čítá podstatně méně jedinců, než ta, která prodělává. Tak už to prostě v životě bývá.
Hromadící se problémy se samotnou existencí hromadné migrace zažívají už i země, odkud přišly první impulsy týkající se vítání přistěhovalců. Vynecháme li hlavního viníka celé této situace, tedy USA a v nich většinou žijící miliardáře podněcující rozbroje v mnoha zemích, tedy i včetně Sýrie, Iráku, Libye a pár dalších lokalitách, především Francie, Německo, Itálie a Velká Británie doplácí na nekontrolovanou invazi do Evropy. Zapomenout nesmíme ani na otloukánka Řecko, u něj však zaznamenáváme daleko více problémů, než může jedna země bez schopné vlády vydržet. Nestoupá už jen počet ,,exoticky a jižansky´´ vypadajících migrantů, ale i jejich kriminalita, nepořádek jimi způsobený a navíc se účastních nepokojů, kterými naznačují svou nespokojenost s plněním slibů jim před cestou do Evropy daných. Neptejte se, kdo jim co vymaloval v růžových barvách, ale pokud si nedáte říct, hledejte je mezi investory migrace, pracovníky neziskových organizací a pašeráky. Tím jsme vyjmenovali značnou část těch, kteří na přesunu části Afriky do Evropy vydělávají nejvíce.
Z výše uvedeného krystalizuje stále se zvyšující nespokojenost místních starousedlíků evropského původu. Bohužel obavy z represí vedených ze strany jimi zvolených politiků a státních úředníků brání mnohým vyslovit naprostý nesouhlas s postupem vládních garnitur, také určitá malomyslnost a nedůvěra v sílu davu a neschopnost sjednotit jej vede nadále k devastaci evropské kultury a prostředí, ve kterém dosud žila v relativním klidu pravděpodobně momentálně nejvyspělejší civilizace na Zemi. Nejvýznamnější země jsou pod vedením neomarxistických liberálů, kteří se pod rouškou solidarity a milosrdenství dopouští hromadných zločinů na celých národech. Jen pro připomínku, z kdysi vzorového a hrdého Švédska se stává arabská kolonie poskládaná z no go zón a ekonomicky částečně fungujících na principu orientálních obchodních praktik. Existuje mnoho sfér, které jsou plně v rukách menšinových přistěhovalců. V Německu naopak státní úřady zasahují do soukromí obyvatel, opozice je zastrašována a sociální sítě podléhají kontrole. To i přesto, že puritánští Germáni jsou zvyklí poslouchat, čemuž odpovídá opětná pravděpodobnost zvolení Angely Merkelové do čela státu. Francouzi už si zvolili Macrona a po nedávných průzkumech by to znova asi neudělali.
Mezitím v zemích bývalého Východního bloku je relativně klid. I přes kolaborantství našeho a slovenského premiéra se držíme relativně dobře. Zatím. Změny jsou patrné. Přestalo se mluvit o úpravě zákona o zbraních, která měla vést k zajištění práva vlastnit zbraně v takovém rozsahu, jako to bylo možné dosud. Dalším poznatkem jsou množící se počty muslimů pohybujících se po velkých městech. Především Praha se stává pro mnohé z nich cílem. Pokud tomu nevěříte, stačí se rozhlédnout nejen v centru metropole, ale například ve Fashion aréně v Štěrboholích nebo dalších nákupních centrech. Není již žádnou exotikou potkat kuželku zahalenou od hlavy až k patě, z níž vykukují pouze oči. Samozřejmě v doprovodu manžela hlídajícího počestnost té, která musí být skryta všem. Na místě je otázka. Ti lidé nakupují nejen oblečení, ale i jídlo a další věci denní potřeby. To znamená, že tu bydlí. Kdo jim tedy dal byt? Kde berou peníze na svůj život a kde se tu vůbec vzali, když má vláda údajně vše pod kontrolou a migranty nepřijímáme? Není nenáhodou vše úplně jinak?
Západní Evropa se rychle mění, ovšem i u nás mnozí odpovědní dělají vše proto, abychom nezaostávali. Je smutné pozorovat směr vývoje, který rozhodně nevede k dalšímu rozkvětu Starého kontinentu. Lidlem odstraněné kříže na řeckých kostelech jsou ubohou klukovinou proti tomu, co skutečně tento přístup znamená. Dostali jsme se do naprosto unikátního stavu, kdy hrstka bělochů likviduje zbylou většinu za pomoci importu černochů a Arabů. Takového mistrovství nedosáhnul ani Adolf Hitler, a to byl přes rasovou segregaci skutečný odborník. Copak si to opravdu necháme líbit? Je nejvyšší čas na projevy občanské nespokojenosti. Ty mohou mít mnoho podob, jsou však už potřebné. Nebo budeme jen pouhé ovce vedené levicovými a multikulturismus vyznávajícími stranami na porážku? Už nestačí nesouhlasit, je třeba něco konečně dělat.
J3.K
