Sladká Francie dnes…
www.inadhled.cz Evropská kultura stojí dlouhodobě na několika významných pilířích. Jejich stabilita a důležitost se postupně mění, ale v zásadě lze říct, že podíváme li se zpět do minulosti, tak se historie starého kontinentu tvořila po dlouhou dobu a některé země v ní měly důležitější roli. Jestliže starověk znamenal rozvoj Řecka, které později významem nahradila Římská říše, po jejím zániku se i přes papeže ve Vatikánu většina dění přenesla více na sever. Vynecháme li krátké epizody vládnutí Přemysla Otakara II. a Karla iV., kdy středověk patřil po nějakou dobu střední Evropě a alpským zemím pod vládou Habsburků, kteří měli vliv na historii velmi dlouho, stále více dostávaly na výsluní Francie a Anglie. 20.století nejvíce ovlivnil marš germánských národů a jejich vstup na světová kolbiště, Němci uvrhli Evropu do války a poté byla díky nim rozdělena na Východ a Západ. I po opětovném spojení však nadále otravují Němci ovzduší a vlastním pocitem neomylnosti vytváří opět výbušné prostředí, které se stává součástí strategie sebezničení. Tentokráte se k Němcům přidali i Francouzi.
Francie je skutečně krásná země. Svou rozlohou a polohou naplňuje představy mnohých z nás o ideálním místě na planetě. Nádherné pobřeží na jihu, tamtéž vysoké Pyreneje a samozřejmě lyžařsky proslulé Savojské Alpy s nejvyšší horou Evropy v podobě Mont Blancu poskytují nepřeberné množství dovolenkových zážitků v létě i v zimě. Provensálsko zase naplňuje radostí každou romantickou duši. Francouzské víno je považováno za nejlepší na světě, Burgundy jsou pojem a vzorem pro naše moravské vinaře. Těžko by bylo o čem natáčet filmy, jako třeba Bobule, kdyby kdysi Karel IV. u nás nezačal pěstovat vinnou révu z Francie dovezenou. Aspoň tak praví pověst. Západní pobřeží Atlantského oceánu je sice pro koupání méně vhodné, nicméně jeho délka předurčila Francii stát se námořní, a tím i koloniální a obchodní velmocí. Výraznou stopu zanechala tato země v dalších oblastech. Kulturní vyspělost a náskok se nejvíce projevoval v období Ludvíka XIX., ale nevěřme všemu, čím nás romantismus té doby mohl omračovat. Pod pozlátkem byl často smrad a svrab. Nicméně tu zůstala krásná historická díla ve všech myslitelných oblastech, tedy ve stavebnictví, literatuře, malířství i hudbě. Paříž donedávna patřila mezi turisticky nejoblíbenější místa světa a francouzské filmy s Luisem de Funesem zase vystihovaly lásku Francouzů k životu. Šanson patří k této zemi stejně, jako vynikající víno, sýry a malá ošklivá auta. Teda pokud opomeneme historii Bugatti. Dále Francie utváří dlouhodobě evropskou módu, a i když samotné Francouzky zaostávají ve svém půvabu za slovanskými děvčaty, nahrazují své nedostatky šarmem a údajně uměním milovat. Luis Vuitton určuje výši laťky vkusu a luxusu, Chanel 5 Měla v kabelce snad každá dámská celebrita a která žena by nechtěla kdysi obejmout Alaina Delona?
Francie dnešních dnů je však jiná. Jestliže patřila vždy k těm málo zemím, které i v období rozvinutého kapitalismu překvapovaly jeho spíše levicovým socialistickým pojetím, pak nyní už je vcelku jasné, že v tomto trendu mají vládci v Paříži výrazný náskok. Jestliže migrace hýbe momentálně Evropou, Frantíci dlouhodobě otvírají dveře svým koloniálním spoluobčanům a je velmi těžké poznat, kdo je Arab a kdo rodilý Francouz. Na blonďáka už skoro nenarazíte. Afričané jsou součástí francouzské přítomnosti více, než davy turistů před Eiffelovkou. Což přináší další efekt, kterým e všudypřítomný nepořádek. A samozřejmě také změnu na první pohled viditelnou. Místo romantických kavárniček a proslulé gastronomie se průvodním jevem islamizace a afrikanizace stává množství občerstvení pocházejícího z Asie a Afriky, všude vidíte černochy s mobilem u ucha a kšeftující se vším, co si jen dokážete představit. Původního obyvatele abyste lupou hledali. Tedy aspoň ve velkých městech. Venkov zatím nadále zůstává Francouzům, nicméně stále více jej lidé opouští a kdysi krásné domy chátrají.
Přesto vše, pokud lze Francii něco závidět, jsou to sportovní centra. Neuvěřitelně rozlehlé areály plné hřišť, kvalitních povrchů a poskytující možnosti pohybového rozvoje mládeže jsou snem řady českých sportovních manažerů. I proto je Francie fotbalovým mistrem světa, ale je úspěšná i v ragby, atletice, lyžování a mnoha dalších disciplínách. Střediska rozvoje mládeže vedou špičkoví odborníci, a i když i tady je znát obrovský příliv především Afričanů, jde o místa, kde se k sobě lidé chovají nadmíru slušně, s úctou a pokorou.
O vyspělosti každé společnosti vypovídá nejen úroveň obchodu, služeb, gastronomie a pořádku, ale také prostituce. Právě v posledně jmenovaném oboru lze zažít ve Francii šok. Jestliže Praha měla vždy svou Perlovku, Amsterdam je proslulý výlohami s děvčaty, přičemž tento způsob prezentace se na nějakou dobu přenesl i k nám na česko-německou hranici v okolí Teplic, pak francouzským vynálezem jsou dodávky. Ano, čtete dobře. Na přes den frekventované ulici se večer dostaví řada běžných dodávek, které snad přes den rozváží zboří. Přes noc se mění v pojízdný nevěstinec. Otevřené boční dveře lákají klienty dovnitř. Tam je vytvořena postel rozměru té Vaší manželské, na boku visí zrcadlo, nechybí noční stolek a dokonce u některých romantických duší ani svíčky a obraz. Místní krasavice původem z celého světa a oděné pouze do podpatků a spodního prádla vyzývají kolemjdoucí mířící do blízkého McDonalda k návštěvě svého mobilního…pelechu. Šok, který to způsobilo nejen u otrlého otce, ale především u sedmnáctiletého syna, si ani nedokážete představit. Když se místo během hodiny zaplnilo více jak 50ti dodávkami, připomínalo sraz kurýrů DHL. Pouze z dálky, představa ozvučení a pohybů skříňových tranzitů, ivec a peugeotů v době špičky byla dost hrozná. O absenci hygieny není třeba hovořit, v blízkém mekáči radši ani na záchodech nedoplňovali toaletní papír. V kontrastu s tímto místem se nedaleko tyčí nádherný lyonský ragbyový stadion a přilehlý areál s více, jak 20ti kvalitními hřišti.
Francie se mění. Poslední vlády ji ženou nejen do područí Německa, ale zároveň dochází ke ztrátě francouzského tradičního nacionalismu (myšleno v dobrém významu slova), mění se národní identita a krásná země stále více připomíná Orient. Pořád má však co nabídnout. Vynikající jídlo, sport, romantiku venkova. Opět to jsou politici, kdo dokáže z historicky významné části Evropy udělat skládku, promícháním ras Babylon a z klidné ulice pojízdný bordel. Stále je ještě čas vrátit Francii tam, kam patří. Jisté však je, že společně se zeměmi Beneluxu a momentálně i s Německem míří do míst, v nichž vládne Lucifer. Pamětníci četníků ze Saint Tropez pláčou. A my při návštěvě Francie s nimi.
J3.K
