Sobotka šlape vodu…

  Mezitím přišel Bohuslav Sobotka s novou akcí. O tom, že náš stát velice špatně hospodaří, není pochyb. Systém různých grantů, dotací, prodej státního majetku pod cenou, mnoho předražených státních zakázek, nespravedlivý sociální systém a hromadění drahých a nepovedených pokusů, jak změnit školství, zdravotnictví, drancování státní pokladny neziskovým sektorem, drahý státní aparát s přebujelou administrativou, to vše je vizitkou této vládnoucí garnitury. Přidejme ještě dědictví po předešlých vládách, v Pandořině skříňce je skandálních rozhodnutí s neblahými následky až až, dále předpokládané náklady na řešení imigrantské krize v příštích letech, neopustíme li urychleně EU, které pravděpodobně dosáhnou minimální výše až 500 miliard korun, a máme tu přetěžký úkol s tím, jak vyjít. V této situaci je navyšování mezd poslanců jen smutně úsměvnou vložkou. Vše má zachránit progresivní daň.

  Nasloucháte li našim politikům sebepečlivěji, nikdy neuslyšíte, že se pod jejich vedením začne stát chovat ekonomicky. Tím je myšlena situace, při které by si sednulo pár významných ekonomů, představitelů státní moci a podnikatelské špičky a aby dali hlavy dohromady a vytknuli určitý směr, kterým se bude naše země dále ubírat. Takové posezení by si mělo stanovit za cíl prosperitu celé země bez nároku na osobní prospěch, bez řevnivosti a s přáním stát se konečně užitečnými pro společnou budoucnost. Výsledkem by měla být široká spolupráce na této úrovni s přesně stanovenou prioritou. Místo toho se tu praktikuje extrémně drahá metoda pokusů a omylů.

  Ve vládě sedí vedle sebe oligarcha, slabý předseda upadající strany, do počtu zástupci pánbíčkářů. Ministr vnitra je šéfem resortu za odměnu, kterou si vysloužil udáním kolegů rebelů při přípravě stranického převratu. Spektrum názorů zástupců dosud nejsilnější strany je tak široké, že více ani být nemůže. Ultralevicový Dienstbier byl sice odejit, ale jeho nástupce není o nic lepší. Sváry mezi Babišem a zbytkem svědčí o tom, že existuje bezvládí a anarchie. To prostě nemůže fungovat. Nad tím vším sedí na Pražském hradu prezident, jehož názory se tak trochu tlučou. Na jednu stranu dělá většině národa radost jeho přístup k migraci, na tu druhou se objímá s ministrem financí, o němž nelze říct nic jiného, než že směle následuje své předchůdce v hrabání na svou hromadu, na rozdíl od nich však nic neskrývá a krade prostě naprosto veřejně a ve velkém.

  Ekonomické náhledy by nyní měly převážit nad těmi politickými. Někdo by měl konečně spočítat a se skutečným výsledkem obeznámit společnost s tím, nakolik se nám vyplatí být součástí byrokratické a zdegenerované Evropské unie. Dále by měla začít daňová reforma směřující nikoliv k likvidaci podnikatelského prostředí, ale naopak k tomu, aby se lidé stali co nejvíce nezávislými na státu. Přiznejme si, že největší zisky státu však poměrně málo přinášející produkují nadnárodní korporace a banky se zahraničními vlastníky. Odliv těchto zisků je skutečně masivní. Důvodem k ziskům je stále levná pracovní síla, k odlivu zase častá potřeba doplňovat pokladnu vlastníků v jejich domovině. Pokud by se podařilo právě v těchto bodech změnit přístup státu, dosáhlo by se obrovského pokroku při tvoření státního rozpočtu.

  Progresivní daň prosazovaná Sobotkou tento problém neřeší, daní se až zisk, ten je však odveden často fiktivně včas pryč. Obrazně, netvrdím, že to tak úplně je, ale…Škodovka zaplatí Volkswagenu za služby, případně za předražené technologie, za výplaty v Německu pracujících manažerů, vývojářů, za cokoliv. Obrovská částka odejde do Německa a část zisku v ČR se organizovaně rozplyne. Je samozřejmě složité prokázat, co jsou reálné náklady, co nutné výdaje a co fikce, případně programovaný únik. Nicméně takto to funguje. Často dotujeme naší prací zahraniční subjekty, poté jim ještě nabízíme pobídky a daňové úlevy, otevřou li u nás pobočku. A jde v jednotlivých případech až o další stovky milionů. Přitom náš pracovní trh není momentálně schopen uspokojit požadavky společností na nové zaměstnance.

  Bude li ĆSSD prosazovat progresivní daň, dojde k dalšímu rozšíření byrokracie. Velké ziskové subjekty se rozdělí na malé, bohatí budou ještě více odvádět finance mimo zemi, méně majetní začnou spoléhat na sociální programy a dávky, schopní nebudou mít motivaci být ještě lepšími. Špičkový manažeři odejdou. A na důchody stejně nezbyde. Dokud budeme dotovat všechny příživníky pobírající sociální dávky, dále nesmyslné programy vedoucí k udržování přebujelého neziskového sektoru a navyšování státního aparátu, platit vysoké zdravotní a sociální odvody mizící v luxusních stavbách sídel pojišťoven, bude se buzerovat střední třída, která je na státních financích nejméně závislá, nedá se očekávat vzestup státní ekonomiky a štábní kultury. A nevěřme ani Babišovi. Ten si nyní brání pouze svůj Agrofert, který by na progresivní daň doplatil především. Tedy až po konci ministrování, dosud daně své společnosti víceméně odpouští. Právě jemu jde o likvidaci malých a středních podniků nejvíce. Jisté zatím je jedno. Jde především o shánění voličů a vzhledem k množství zodpovědných seniorů a méně majetných je jasné, jaký je cíl slibů a úvah pana Sobotky. Jenže Sobotka je po kotníky ve…v blátě. A my bohužel s ním. Nikomu tu totiž nejde o nás. Až přijde vláda, která změny nastartuje po svém zvolení, nikoliv před svým koncem, teprve tehdy budeme moci uvěřit, že chce něco napravit. Zatím jde pouze o pokusy zachránit si vlastní kůži....a blahobyt.

J3.K