Střípky uplynulého dne

  Začněme tedy pohledem do zahraničí. Několik kamiónů se zdravotnickým materiálem zadrželo Německo. Přestože původ zboží je většinou z Číny a konečný odběratel jiné evropské státy, Němci tyto životně důležité dodávky zabavili a používají je pro své potřeby. Vše vysvětlují zákazem vývozu zdravotnického materiálu, přestože jde o pouhý tranzit. Tento způsob se praktikuje za války při situaci, kdy se podaří zadržet nepřátelskou zásilku. Německo tak jednoznačně ukazuje ztrátu smyslu pro solidaritu a vlastní nadřazenost. Jde o krádež, která je neomluvitelná. Zároveň o ukázku toho, kterým směrem se Německo vydalo, jak přistupuje k ostatním státům a partnerům. Přidáme li pocit, kterému Merkelová podlehla, tedy vnímání sama sebe jako vedoucí osobnosti evropského dění, pak je třeba nynější krize využít jako startovní čáry nové doby, kdy bude třeba se od Německa co nejvíce odpoutat, a tím i přehodnotit důležitost Evropské unie a členství v ní.  

  Ve stínu českých zpravodajství zůstává i dění v dalších zemích krachující EU. Většina z nich přešla na podobný režim jako my a také bojují s nedostatkem zdravotnického materiálu. Belgie rozdala roušky svým obyvatelům, bohužel jich neměla dost, takže na místní nezbylo a většina se dostala k přistěhovalcům shromážděným v migračních centrech. O podobné se pokusili i Němci, pro které je vlastní starší generace na obtíž. Ukázalo se však, že nepřizpůsobiví zůstali nadále nepřizpůsobivými a v místním ohnisku nákazy odmítli zůstat v izolaci a došlo k nepokojům. Nepoučitelnost vítačů je evidentní a jde o další ukázku toho, že svou nastoupenou cestu k likvidaci původní evropské populace neopustí ani po epidemii koronaviru. Ostatně právě Němci již připravují plány, jak po převzetí předsednictví EU v červenci vrátí na pořad dne přerozdělovací kvóty.

   Pomalu se rýsuje nové rozdělení Evropy na Východ a Západ. Nezvládnutí společného odpovědného postupu tak uvolňuje ruce politikům jednotlivých zemí reagovat vypovězením poslušnosti Berlínu a Bruselu s tím, že je nutná totální reorganizace celé EU s důrazem na nadřazenost národních zájmů při ratifikaci směrnic vydaných europoslanci. Zároveň je naprosto nepotřebnou Evropská komise, jakožto svévolný řídicí orgán. Úplně ideálním se jeví rozpad předražené Evropské unie a vytvoření menších sdružení států podobných Visegrádské čtyřce. Samozřejmě se i u nás pomalu ozývá opozice a sörösovské podhoubí. Halík se vrátil z USA, kde údajně přednášel vysokoškolákům, Milion chvilek nadhodil vyčpělé téma odvolání vlády, tentokrát z důvodu nezvládnutí krize kolem epidemie, okopávači kotníků typu Fórum24 se chytají každé chybičky, ze které vytvoří slona, Petr Fiala už zase burcuje aspoň na sociálních sítích s pocitem, že je oprávněn vládnout a neděje se to jen proto, že ho lidé nechápou. A Hřib sice nařizuje roušky v MHD, ale osobně žádné nesehnal, protože při objednávce v Číně by se mu vysmáli a jinde buď nejsou, nebo by zůstaly viset v Německu.

 Občas je možné zaslechnout šepotem zmíněnou potřebu pomáhat nebohým uprchlíkům na turecké straně u řeckých hranic. Takto potichu se projevují Lékaři bez hranic. Na řeckém pomezí je válka. Turecká vláda nadále pokračuje ve shromažďování migrantské svoloče s kriminální a válečnou minulostí u hranic a začala s jejím vyzbrojováním. Už nestačí kameny a hole v jejich rukách, dochází k předávání technických pomůcek vhodných k překonání zátarasů a občasné pomoci při pokusu je odstranit. Dále se do rukou agresivních obohacovačů dostávají slzné granáty a další pyrotechnika z výzbroje turecké armády. Úmysl je zjevný. Stupňovat napětí až do okamžiku, kdy někomu dojde trpělivost a překročí určitou hranu, po které by mohlo dojít ke střetu turecké a řecké armády. Migranti jsou předvojem invaze. Samotní nejvyšší političtí představitelé Turecka již občas pustí informaci, že 3.světová válka je na pořadu dne a rádi by byli u jejího začátku. Na turecko-řeckých hranicích je na invazi připraveno několik desítek tisíc Afgánců, Pákistánců, Syřanů a Afričanů, v samotném Turecku jde o miliony těchto Evropy chtivých muslimů. Pustit je dál by znamenalo konec naší Evropy a jde o vstup Erdogana do ní.

   Dále je třeba si povšimnout předčasného ukončení vojenského cvičení s přítomností americké armády plánovaného u ruských hranic. Koronavirus dokázal zastavit armádu. No není to konečně dobrá zpráva? Lodě se otáčí zpět k USA a ostatní si mohou oddechnout a pošetřit nějaké peníze. Ostatně budou třeba. Hroutí se a zavírají burzy, koruna ztratila vůči euru o 2Kč, kolísají i další kurzy. Obávaná provokace vůči Rusku byla ukončena dříve, než začala. Američané mají nyní dost starostí sami se sebou, i je decimuje epidemie.

  Dnešní povídání uzavřeme návratem ke koronaviru. Momentálně se horečně pracuje na možnosti léčit nemoc. Existují momentálně tři možnosti. První je použití léku účinnému proti AIDS. Jde o 3 injekce preparátu jdoucí po sobě. Bohužel cena jedné dávky je cca půl milionu a je tedy nereálné tento druh léčby použít, výjimkou je elitní horní vrstva. Druhou možností, se kterou se počítá a začíná se pomalu s expedicí přípravku, je léčba látkou řešící ebolu. Účinnost je ca 70%, což je lepší, než nic. Poslední, která pomáhá Číně, je odběr krve od lidí, kteří překonali nákazu a výroba vakcíny z ní. Ta trvá jeden den po odběru, krve je však nedostatek. Další léčiva se vyvíjí a je otázkou času, kdy se dostanou do oběhu. Je třeba si uvědomit, že jde o tvrdý byznys a pak až o zdraví. Krutá realita. Vidíme to i na obchodu s rouškami a jediný, kdo těžce nyní vydělává, jsou farmaceutické koncerny a potažmo provozovatelé lékáren. Zbytek bude bojovat o svou existenci. Rok 2020 si budeme dlouho pamatovat.

Jindřich Kulhavý