Tak abychom si to ujasnili…
www.inadhled.cz Je třeba si přiznat, že hrstka politiků z nás dělá úplné blbce. Dosud se zdálo, že aspoň někteří z nich někdy přemýšlí nad blahem lidu této země, opak je však pravdou. Dnes se tedy budeme zabývat tím, jak úspěšní jsou ve své skutečné činnosti. Jejím úkolem je dožít se voleb, ty překonat pokud možno v dosud získané pozici, a poté další čtyři roky budovat svůj blahobyt na úkor všeho, co naslibovali. Pokud někdo z nich chtěl pracovat pro tuto zemi, byl postupně sešrotován a zformován do podoby, která vyhovuje těm sedícím kolem něj. Zůstat sám sebou je považováno za slabost a zradu politické kultury.
Jaké slyšíme sliby z úst vládních i nevládních stran a jednotlivců? Je jich mnoho, ve skutečnosti jde však o úhybné manévry, které mají skrýt reálné činy. Zatímco vládní činitelé na oko bojují s orgány Evropské unie o možnost nepřijmout uprchlíky, dozvídáme se, že unijní diktátoři vyhrožují represemi pouze statečným Polákům a Maďarům. Mezitím čeští a slovenští vlastizrádci připravují vše pro naplnění dohod o přijímání migrantů a nejen, že už víme, jak velkou podporu jim určili, ale už pro ně připravují byty a první z nich v Havířově již obtěžují své okolí. Pokud si tedy někdo myslel, že jsme pevným článkem Visegrádské čtyřky, měl by nyní upozornit Maďary i Poláky na to, že naše elity jsou odborníky v řiťolezectví a podrazáctví. Dokonce už ani nedodržují známou taktiku vyjádřenou slovy: ,,Můžeš podlézt, ale musíš se narovnat.‘‘. Sobotka bude jednat na všechny strany, odkýve kdeco, ale nakonec stejně pokorně udělá prravý opak toho, co by bylo v zájmu naší země.
Nově schválená unijní směrnice o držení zbraní civilisty je trnem v oku nejednomu z nás. Ministr vnitra Chovanec se dušoval, že se postaví za vznik a přijetí zákona o zbraních, který se stane součástí naší ústavy, a bude tak u nás nadřazen zákonům unijním. Tím by bylo možné nadále vlastnit i zbraně, které považuje Brusel za nebezpečné. Bohužel se jaksi od podání návrhu tohoto zákona distancuje i sám Chovanec a jeho předložení a schválení v době, kdy by měl svou váhu a cenu, je nepravděpodobné až nemožné. Zdá se, že obavy úředníků v sídle EU o vlastní životy se přenesly i do Strakovky. Důsledky si představte samotní.
Maďarská vláda vyhlásila válku miliardářovi Sorosovi. Jeho Středoevropskou univerzitu chce vytěsnit z území Maďarska. Má to své opodstatnění, absolventi tohoto institutu jsou součástí týmu aktivistů narušujících demokracii v Evropě. Levičácké chování spojené s vítáním migrantů, jejich pašováním do Evropy, podpora LGBT a snaha rozvrátit fungující demokratické režimy patří k základním úkolům organizací podporovaných tímto americkým ,,filantropem‘‘. To je velmi známá věc a podobně, jako Maďaři, s ním bojuje i americký prezident Trump. Což nebrání Andreji Babišovi a nové loutce v rukách politiků a kandidátovi na post prezidenta české republiky Drahošovi k vynikajícímu nápadu přemístit tuto univerzitu do Prahy. Babiš už rovnou vybral vhodnou budovu, zdá se tedy, že přesun je připraven dříve, než Maďaři definitivně školu uzavřou. Lze tedy konstatovat, že se rozjíždí daleko agresivnější forma vymývání mozků mladé generace. Dá se předpokládat, že Sobotka se rád přidá na stranu Babiše, nepřestává totiž hledat cestu k teplému místečku někde mimo tuto zemi. A ještě maličkost. Drahoš pro plno zainteresovaných lidí není nijak překvapivým kandidátem, byl pečlivě vybírán. Horáček musí být vzteky bez sebe, že se se Sorosovo univerzitou neozval dříve. Soutěž o většího prounijního kandidáta začala.
Známý studentský aktivista podporovaný Václavem Havlem a nyní podnikatel v oblasti neziskového sektoru Šimon Pánek by nejradši viděl v křesle prezidenta eurokomisařku Jourovou. Tedy ženu, která naprosto evidentně kolaboruje s likvidátory demokratického evropského systému a jde proti zájmům České republiky. Sám sebe považuje Pánek za prozatím nezvolitelného pro své vítací názory, které dle něho národ více, jak z poloviny, neakceptuje. Což mu nebrání v tom ovládat neziskovou organizaci Člověk v tísni s miliardovým rozpočtem. Havel jej kdysi jmenoval jako svého vhodného nástupce. Což svědčí o mnohém.
Předseda SPD Tomio Okamura hlásá na veřejnosti nesouhlas s migrační vlnou, islámem a Andrejem Babišem. Ve skutečnosti se však při hlasování v Parlamentu drží velmi často stranou a rozhodně se jeho práce na jeho půdě liší od toho, čím se prezentuje na sociálních sítích. I Okamura tak patří k těm, pro které je nejdůležitější chytit výtah jedoucí směrem nahoru. A spojí se s kýmkoliv.
Naše školství rozhodně není sekulární. O některých školách jsme již psali, gymnázium Na Zatlance je příkladem toho, jak to funguje. Škola spolupracuje s Úřadem vlády a s Agenturou pro sociální začleňování, navíc dodržuje osnovy předepsané Ministerstvem školství. Dle slov pedagožky školy jsou návštěvy aktivistů z proslulého spolku HateFree naprosto v pořádku a jejich myšlenky jsou zakotvené v Listině základních práv a svobod. Nikde se už nemluví o tom, jaké důsledky na děti mohou mít přednášky těch, pro které je vítání migrantů a podpora LGBT a genderového inženýrství doktrínou. O sekularitě nemůže být řeč, přestože ministryně školství tvrdí, že podobné aktivity její úřad nepodporuje. Mimochodem, na facebooku byl zrušen profil rodiče z Brna, který se postavil do pomyslného čela boje proti indoktrinaci žáků v našich školách. Cenzura zasahuje do všech sfér našeho života, tedy i do výchovy potomků.
Andrej Babiš byl již jmenován, nicméně tento král lhářů ohýbajících pravdu dle vlastních potřeb se dostává pod těžkou palbu. Jeho EET je i přes neustálé obhajoby propadákem, experti nemají valné mínění o jeho umění hospodařit, vyšetřuje ho policie i EU a její organizace OLAF. Zdá se, že jeho podnikatelskou kariéru lemují mrtví oponenti, nyní čerstvě i první obchodní partner. Přesto se mu díky jeho vlivu daří oddalovat vyšetřování případů a spoléhá na výsledky podzimních voleb. Jdou mu na ruku policie i státní zástupci. A jeho fanoušci jásají. To nadšení připomíná masochismus.
Žijeme v divné době. Lidé pouze brblají, nadávají, hádají se mezi sebou na sociálních sítích., ale nebrání se. Ti odpovědní sedí v teple, smějí se nám a dále kují své pikle. Nechali jsme to zajít dále, než tušíme. Komunisté kdysi byli daleko přímočařejší, věděli jsme, na čem jsme. Nebylo to dobré. Nynější politici si hrají na demokraty, ve skutečnosti jsou to minimálně stejní gauneři, jako byli soudruzi kdysi. Říká se to špatně, rozhodně proto nebudou voleni, nicméně si musíme uvědomit, že ze všech parlamentních stran jsou to právě komunisté, kdo má aspoň v náznaku rozumné návrhy, paradoxně často pravicovější, než torzo stran na pravé straně představované především Top09.
J3.K