Tak se nám to pěkně zhouplo….

  Nedávný pokles cen ropy v rámci soutěže mezi těžařskými velmocemi měl příznivý dopad na peněženky řidičů po celém světě. Bohužel ne všech a všude. Navíc existuje obrovský rozdíl v přístupu ke svým zákazníkům. Není to problém jen naší motoristické společnosti, existuje pravděpodobně i v jiných zemích, nicméně náš uživatel motorového vozidla je tak trochu otrokem distribučních velikánů. Tedy možná si to tito provozovatelé čerpacích stanic myslí.

  Výsledná cena benzínu a nafty je složena z mnoha položek, z nichž velkou částí jsou daně, které spolkne stát. Jde o dojnou krávu, kterou krmí všichni provozovatelé vozidel a dojí ministerstvo financí. A že ji dojí do poslední kapky. Každý litr paliva navíc obsahuje státem a zákonem příměs vyráběnou z biologického materiálu. Vzhledem k tomu, že jeho výrobcem v České republice je společnost ovládaná Andrejem Babišem, jde o další součást, která jen tak nezlevní. Takže na snižování koncové ceny má vliv pouze možný pokles nákupní ceny ropy na světových trzích. A to tu dlouho nebylo.

  V uplynulých měsících se však stal téměř zázrak. I přes válku v oblastech spojených s Islámským státem a ztrátou několika těžebních oblastí došlo k cenovým skokům směrem dolu. Zároveň se díky intervenci ČNB naše koruna stala světovou měnou číslo jedna v propadu. Přesto čerpadláři začali snižovat ceny, především menší benzínové pumpy. OMV, Shell, Agip a Benzina tvdošíjně zůstaly u cenové politiky, která od nich odehnala už nejednoho uživatele, a litr paliva nadále prodávaly za částku, nad kterou zůstával rozum stát. V jednu chvíli byl rozdíl mezi nejlevnější ONO a nejdražším OMV 10,- Kč. Což je naprosto šílené.

  Reakce na prudký pokles na sebe nenechaly dlouho čekat. Američané a nejen oni snížili objemy těžby a ropa se začala prodávat zase dráže. Pokud tedy naši největší prodejci na zlevňování reagovali velmi vlažně a ceny šli dolů velmi, ale velmi opožděně, opačným směrem vystřelily okamžitě a i když menší pumpy a ONO drží cenu stále poměrně nízko, ti velcí už se zase blíží k 37,- Kč. Spoléhají přitom na firemní klientelu.

  Ptáte li se, co s tím, šancí k obraně moc není. Ministr financí daně nesníží, nemá důvod. Jedinou obranou je pečlivý výběr místa, kde tankujete. Předvídat, kam chcete dojet, vyhýbat se načančaným dálničním monstrům a nastudovat si ve Vašem okolí prodejce, znát jejich chování a hlídat si změny na stojanech. A pak je tu ještě jedna možnost. Tou je nejezdit. Jenže tím byste sice rozesmutnili ministra financí, ale zase by měli radost zelení. A o těch si upřímně myslím, že jsou nemenší zlo, než je Andrej Babiš.

  Jen…abychom byli čestní, ty daně nejsou jeho vinou, stanovili je již jeho předchůdci, on profituje především na svých biopříměsích. Ty jsou pěkná lumpárna ničící nejen motory, ale také jejich výroba změnila skladbu toho, co naši zemědělci pěstují. K horšímu, samozřejmě. Navíc právě vůdce sdružení ANO momentálně dovršuje velkou ofenzívu na získání rozhodující moci také v českém petrochemickém průmyslu, tedy velké části Unipetrolu, o což se snaží už mnoho let, ale až křeslo ve vládě se stalo tím správným místem, ze kterého se mu konečně ovládnutí jistojistě podaří. Své sny si prostě umí splnit.

  Až budete zase tankovat, nedivte se tedy tomu, co zaplatíte. Prostě se to zase zhouplo. A rozhodně ne naposled.

J3.K