Tak tedy, jak vládo dnes?
www.inadhled.cz . Jak jsme včera uvedli, dnešní program vlády má mimo rouškování národa, zřizování semaforů a dohadů kolem kompetencí jednotlivých ministrů velmi zásadní bod programu. Tím je návrh či zamítnutí ratifikace Istanbulské úmluvy. Té, od které například Polsko chce po lepším prostudování odstoupit. My jsme po dlouhá léta dokázali ratifikaci odkládat a nyní má vláda možnost ji zahodit definitivně do koše. Nebo také ne a otevřít tím menší verzi Pandořiny skříňky. Andrej Babiš se může ukázat v trochu lepším světle, než to udělal při zadlužení naší země při nedávném jednání hlav států či předsedů vlád v Bruselu.
Očekávat zlepšení charakteru v tak krátké době jistě nebude příliš reálné, ale nechme se překvapit. Chcete li, aby byl Váš hlas slyšet až ve Strakově akademii, můžete připojit své jméno pod petici, která se snaží zabránit ratifikaci tohoto právního paskvilu dávajícího do ruky zbraň různým LGBT aktivitám v oblasti vztahů mezi mužem a ženou a je zásadním dokumentem útočícím na klasickou rodinu. Odkaz na petici přikládáme právě zde a každý jeden Váš hlas může pomoci k neratifikování úmluvy.
Mimo výše uvedený bod jednání se na program jistě dostane situace kolem koronaviru. Vzájemné osočování členů vlády, které spustil její místopředseda a ministr vnitra Hamáček, načež byl Andrejem Babišem rychle upozorněn, aby hlavně zajistil normální průběh podzimních voleb, vzbuzuje úsměv. Vytoužená druhá vlna ,,epidemie‘‘ je tady, tedy aspoň podle Vojtěcha a epidemiologů, takže tito dělají vše proto, aby nás vrátili do roušek. To vše v době, kdy bylo Švédsko, dosud údajně nejlaxnější z evropských zemí bránící se covidu-19, vyjmuto z červené zóny a je povoleno cestování do něj i zpět bez potřeby projít karanténou či zdravotním testováním. Jen pro připomenutí, Švédové víceméně ignorovali koronavir a nevyhlašovali žádná omezující opatření. Zdá se tedy, že Seveřané se promořili a nyní jsou na tom lépe než v řadě jiných států ekonomicky poškozených mnohem hůře.
Statistiky, jejichž pravdivost je velmi diskutabilní, viz skok té naší hovořící o nemocných, tvrdí, že nejvíce postiženými jsou USA a Brazílie. U jihoamerické země to může být tím, že ji vede liberálními médii nenáviděný prezident Bolsonaro, v USA se pro změnu blíží prezidentské volby a Demokraté si nemohou být zdaleka jisti vítězstvím svého kandidáta Joa Bidena. Podobně, jako náš Hamáček, budou v případu nepřiznivých prognóz zkoušet zvrátit reálné riziko výhry Trumpa všemi prostředky včetně prosazování například korespondenčního a internetového hlasování. Jak všichni víme z rakouských voleb, jde o způsob, který je možno falšovat a ovlivnit tak výsledky. A kdyby nevyšlo ani to, dá se vytáhnout vliv Moskvy a Číny a volby prostě za pomoci médií anulovat.
Američtí Demokraté (to sousloví zní komicky při uvědomění si, že jde o rodiny Clintonů, Bushů a Obamů podporované Sörösem) mají v záloze ještě hnutí BLM a řádící Antifu. Jistě jste si všimnuli postupné militarizace členů hnutí za zvýhodňování černochů. Už se pouze neničí a nerabují obchody, ale součástí demonstrací jsou i přehlídky ozbrojených komand a dochází ke střelbě. Do ulic tak míří armáda. Pořád mluvíme o Spojených státech ohánějících se titulem světového četníka a strážce demokracie. Pokud toto není pokus o převrat a odstranění prezidenta Trumpa na počátku voleb na další období, pak jak to jinak nazvat? Miliardáři na čele se Sörösem, Rotschildovými, Rockefellery a Gatesem bijí na poplach a dělají vše pro prohru nynější hlavy státu. Tady nejde o žádný rasismus či zesnulého lumpa Floyda, tady jde o další politicko-ekonomický vývoj Spojených států a potažmo následně celé planety.
Vraťme se do Evropy. Krize ve Středozemním moři mezi Tureckem a Řeckem hraničí s přípravou na válku. Řekové požádali o pomoc Rusko, což naše veřejnoprávní média ignorují. Ukazuje se totiž, že NATO je přežitá organizace, ve které už nikdo neumí udělat pořádek. Pokud musí jeden člen požádat o pomoc ruskou armádu proti agresi druhého člena, je to signál k potřebě NATO zrušit. Agresivita Turků v oblasti stoupá se zvyšující se podporou Německa a neochotou EU bránit svého člena. Němci se opět starají pouze o své zájmy. Těmi je fungující obchodní partnerství s Tureckem nejen v oblasti prodeje zbraňových systémů, ale také těsná spolupráce při těžení plynu a ropy z ložisek patřících dosud Řecku. Jihoevropská země je už natolik zdecimována splácením dluhů německým bankám, že již nemá, co by ze svého mohla Germánům poskytnout. Vše, co mělo hodnotu, si tito vzali. Navíc turecká komunita v Německu znamená velkou volební sílu a zároveň je naprosto loajální s prezidentem Erdoganem. Bude zajímavé pozorovat, vstoupí li do sporu Rusko. Ono jediné je schopné Ankaru uklidnit a vrátit turecké lodě a letadla zpět do Turecka. A to se navíc válčí o Libyi a tamní ropné zdroje. A kdo jiný než Turci. I tam už vznikla koalice proti nim. Erdogan to totiž myslí s obnovením sultanátu vážně.
Doba je bouřlivá a dění na světě postrádá logiku. Sešlo se toho mnoho najednou a změny se dotýkají velkého množství oblastí. Posledních 20 let převrátilo vše, co jsme dosud uznávali, čeho si vážili. Týká se to ekonomiky, politiky a vzájemných mezilidských vztahů. Glorifikace grázlů u nás tak patrná u Václava Havla, ve světě u amerických prezidentů Bushe, Clintona či Obamy, ale také třeba u Albrightové, Merkelové či Soröse dosahuje extrému. Prostí lidé jsou vycucáváni daňovými systémy a ekonomickými propady, často živoří na pokraji krachu a bídy. Senioři jsou na obtíž a mládež získává pocit neomylnosti a vyžaduje být upřednostňována. Společnost je rozdělena na podporovatele vlastní destrukce (neziskovky, aktivisté, BLM a LGBT jdou ruku v ruce s liberálními politiky a médii) a na zbytek lidí nevěřících tomu, co se děje. Jen málokdo pozvedne hlas a je ochoten bojovat. Zdá se, že ztrácíme rozum a pud sebezáchovy. Zkusme aspoň nepodpořit ratifikaci Istanbulské úmluvy. I to málo může pomoci.
8.00 Podle posledních informací vláda vyřadila na poslení chvíli tento bod z dnešního jednání...
Jindřich Kulhavý
