Tisícileté dějiny české - ČEŠTÍ PÁNI Z ROŽMITÁLU

  Starodávný český šlechtický rod, který se oddělil od jiného neméně starého rodu pánů Buzicu, páni z Rožmitálu. Jeho prapůvod sahá až do konce 11 století. Název tohoto starobylého vladařského rodu dle legendy vznikl podle hradu a nemalého městečka Rožmitál pod Třemšínem. Zhruba v první polovině 15. století si tento ryze český rod oblíbil i druhé jméno, nebo chcete-li přídavek Lev či Lvové z Rožmitálu.

  Jak už jsem již zde napsal, rod pánů z Rožmitálu se poprvé dle legendy zmiňuje zhruba na konci 11. století. Prapředkem rodu byl údajně jistý vladyka Jaroslav patřící na přelomu 11. a 12. století mezi přední české velmože. Jaroslav z Rožmitálu měl jako bohatý šlechtic v držení nejen rožmitálské, ale i březnické a čížkovské panství, které se nacházelo nedaleko dnešního města Příbram. Jiná historie rodu a o jeho zakladateli píše, že prvním příslušníkem pánů z Rožmitálu byla jistý Oldřich, který se již v listinách psal jako Oldřich z Rožmitálu. Jeho jméno je poprvé připomínáno za časů krále Václava I. a Přemysla Otakara II. Dokonce je i zmínka, že Oldřich stál na straně mladého odbojného krále Přemysla Otakara II. proti svému otci Václavovi I.

  Po jeho smrti, která ho měla podle všeho zastihnout někdy okolo roku 1257, se ujal rodového panství Oldřichův syn Protiva se svými bratry Oldřichem II. a Budislavem. Jedinou zmínkou z této doby je, že se Protiva měl zúčastnit osvobození mladého krále Václava II. ze zajetí braniborského vojska. Potom se na jistý čas tento rod zcela ztrácí a znovu připomínán je až v době císaře a krále Karla IV.

  V roce 1347 se pánem celého panství stal jistý Sezima z Rožmitálu, který ale díky finančnímu zadlužení město Rožmitál pod Třemšínem a hrad prodal prvnímu pražskému arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic. Arcibiskupská diecéza držela celé panství až do vypuknutí husitských válek v první polovině 15. století. O dalších potomcích pánů z Rožmitálů jako byl Vincenc a jeho bratr Jan toho moc nevíme. Teprve až syn Jan z Rožmitálu se zapsal do historie tohoto rodu tím, že věnoval nemalý obnos na stavbu krále Václava IV. chrám sv. Barbory na Horách Kutných, stalo se LP 1396. Po smrti štědrého mecenáše stavby chrámu sv. Barbory Jan z Rožmitálu se panství ujal první s přídavkem Lev z Rožmitálu. Byl jím Zdeněk Lev z Rožmitálu. Tento název se ujal prakticky až do vymření slavného rodu pánů z Rožmitálu, nebo také Lvů z Rožmitálů na konci 18. století.

Příbuzní pánů Lvů z Rožmitálu byli Smiřičtí ze Smiřic, kladští Haugvicové, Švamberkové, páni z Kunštátu či slavný rod Švihovských z Rýzmberka. Páni z Rožmitálu si, jak píše legenda, ve svém znaku ponechali rodový erb Buziců. Známým a patrně nejslavnějším šlechticem tohoto ryze staročeského rodu byl Zdeněk Lev z Rožmitálu, který působil nejen jako karlštejnský purkrabí, ale také jako nejvyšším hofmistrem Českého království za časů krále Ferdinanda I. Habsburského a to od roku 1508 až do roku 1530.

  Zdeněk Lev z Rožmitálu někdy okolo roku 1527 zakoupil od rodu Bavorů ze Strakonic hrad Zbiroh a město Hořovice nedaleko Berouna ve Středočeském kraji. Jedna verze také tvrdí, že měl zálusk i na rožmberské dominium Český Krumlov, ale to se nakonec nepodařilo, a i díky tomu přišel i o samotný úřad nejvyššího hofmistra. Také díky tomu své velké panství zatížil dluhem přesahujícím až 60 tisíc českých grošů (cca 30 mil korun českých. Zdeněk Lev z Rožmitálu zemřel LP 1535. Na počátku 18. století rod přesídlil do Slezska a a zde patrně i vymřel po meči.