Tisícileté dějiny české - KOLEGIÁLNÍ KAPITULA SV. KOSMY A DAMIÁNA VE STARÉ BOLESLAVI - 2.díl

  Kostel sv. Kosmy a Damiána je zajisté nejstarší kapitulou na území českého státu. Ve druhém díle se zaměříme na jeho novověkou historii a přesunem se v čase o několik málo staletí kupředu. Za dob prvních vládnoucích Habsburků, a zejména v době Ferdinanda I., kolegiální kapitula a prakticky celé Brandýské panství přešlo do majetku královské komory. Nový český král a budoucí císař Ferdinand I. Habsburský zvolil i nového probošta z řad českých kronikářů Václava Hájka z Libočan. Ten ale v děkanství působil jen necelé čtyři roky. Šlo o spor, kde kapitula patřila katolické straně, kdežto celý Boleslavský kraj byl pod zprávou Jednoty bratrské. Zhruba v roce 1547 byl kostel sv. Kosmy a Damiána přestavěn do renesančního slohu, a to byl kámen celého sporu. I když byl celý, tehdy ještě gotický kostel v žalostné stavu a propadala se zejména jeho klenba, tak o tom, že byl měl být kostel přestavěn, nechtěli zástupci Jednoty bratrské ani slyšet. Stalo se až na samotný zásah krále Ferdinanda I.

  V letech 1586 až 1593 byla kapitula přenesena do nového renesančního chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Zde stála i kapitulní škola, která byla povětšinou financována královskou komorou. Z této doby pocházejí i nejstarší každoroční Mariánské poutě k Paladiu země české. Tuto staročeskou tradici podporoval i řád Jezuitů, jenž v Českém království neměl později příliš dobrou pověst a prakticky stál za budoucí pobělohorskou rekatolizaci. Díky vydání Rudolfova majestátu LP 1609 vyhlásili čeští katolíci boleslavský reliéf (Paladium země české) za ryze katolické poutní místo. Takřka každý rok pouť navštěvovala i manželka císaře a krále Matyáše Habsburského Anna Tyrolská.

  V době třicetiletého válečného období byla Stará Boleslav opakovaně vydrancována a stejně jako za časů husitských válek byl poškozen nejen kostel sv. Kosmy a Damiána, ale taktéž bazilika sv. Václava, na které se dokonce zřítila i přestavěná gotická klenba. Smutnou vzpomínkou byl rok 1631, kdy bylo dokonce saskou armádou Paladium země české odcizeno a budova děkanství, stejně tak jako kostel sv. Kosmy a Damiána, ohněm poničeno. Teprve až za jezuity a děkana kapituly Jiřího Bílka bylo na zásah císaře Ferdinanda Habsburského Paladium země české navráceno zpět.

  V letech 1728 až 1739 byla postavena Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem nová budova probošství, kde byly poprvé vystaveny ostatky světců Kosmy a Damiána, které do Čech přivezl kardinál Michael Friedrich hrabě z Althanu. Za dob císaře reformátora Josefa II. byly poutě dočasně zakázány, přesto si je lid i přes přísné restrikce státních úřadů každý rok připomínal na truc habsburskému zákazu. Císař dále zrušil volbu nových kanovníků, a tak prakticky zasahoval do pravomocí církve.

  Největší a patrně nejkrásnější poutě se odehrály v roce 1929 kdy bylo oslavováno tisícileté milénium smrti knížete a světce Václava. Dle tehdejšího denního tisku se celé pouti trvající několik týdnů zúčastnilo na více jak tři miliony obyvatel nového Československého státu. U této příležitosti byla veřejnosti předána nově dostavěna katedrála sv. Víta na pražském hradě, kde byly uloženy nejen ostatky sv. Václava, ale taktéž i koruna českých králů, kterou ke své korunovaci nechal zhotovit Karel IV. V 50.letech 20. století se opět slavnosti zrušily a všechny objekty spadající do kapitulního kolegia začali chátrat. nakonec musím ještě dodat, že k obnově kostelů spadající do kapituly došlo až v roce 2001.