Tisícileté dějiny české - KOLEGIÁLNÍ KAPITULA SV. KOSMY A DAMIÁNA VE STARÉ BOLESLAVI - Díl první
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Od dob jejího vzniku až po husitské války
Kostel sv. Kosmy a Damiána je zajisté nejstarší kapitulou na území našeho státu. Zde se odehrávaly a dodnes odehrávají poutní slavnosti spojené se zemským patronem knížetem a světcem Václavem (sv. Václavem) a také je tu uloženo české národní dědictví Paladium země České, tedy kovový reliéf Madony s Dítětem, který dle tradice obdržela jako dar manželka prvního historicky doloženého knížete Bořivoje I. sv. Ludmila z rodu Pšovanů.
Kostel sv. Kosmy a Damiána byl založen knížetem Břetislavem I. okolo roku 1039 a byl spolu s bazilikou sv. Václava po rotundě sv. Víta na Pražském hradě v té době největší církevní stavbou na území Čech. Dle legendy kníže Břetislav I. Přemyslovec celý areál založil jako akt pokání, jenž mu za válečnou výpravu do Polska uložil tehdejší papež Benedikt XI. Od začátku byla celá stavba koncipována jako poutní místo spojené s tradicí s mučednickou smrtí knížete a světce Václava. Zde se odedávna šířila úcta k tomuto národnímu světci a k českému národu, která přetrvává až dodnes. Teprve až za dob prvních českých králů, patrně Vratislava I., tu bylo na věčné časy uloženo Paladium země České.
Kapitula jako taková sice sahá až do dob knížete Břetislava I., ale její první písemná zmínka se datuje někdy do druhé poloviny 13. století, patrně do doby krále Přemysla Otakara II. Již v době knížete Břetislava I. obdržela kapitula řadu vesnic v okolí Staré Boleslavi, ale také, jak zmiňuje Kosmova kronika, i vesnice na v té době vzdálené Moravě. Další zmínkou z této doby je, že se zde mělo dle Kosmovy kroniky jako první zpracovávat víno na území našeho státu. Konkrétně o vinném lisu v nedaleké vsi Dřísy nacházející se cca 10 km od Staré Boleslavi.
V době císaře a krále Karla IV. Lucemburského byla kapitula povýšena na místo nejposvátnější. Sám Karel IV. kapitulu ve Staré Boleslavi několikrát navštívil, aby se dle tradice poklonil nejen k Paladiu země České, ale také k místu, kde byl zavražděn český kníže sv. Václav, a to dne 28. září patrně LP 935 jeho bratrem Boleslavem I. Karel IV. ještě na přání prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic nejenže celý kostel nechal goticky upravit, ale celé město dostalo nové obranné hradby. Arcibiskup Arnošt zde zřídil i úřad probošta podléhajícího jen kanovníkům u sv. Víta v Praze.
V době husitské revoluce a husitských válek, které české země postihly v první polovině 15. století, byla kapitula vyhnána i s proboštem a na 31 let nalezla útočiště až v daleké Žitavě. V roce 1421 bylo dokonce celé město obsazeno a vydrancováno husity a i díky tomu zde byl poničen i kostel sv. Kosmy a Damiána a bazilika sv. Václava. Kapitula se mohla navrátit až na počátku LP 1434. I přes tuto otřesnou událost se kanovníci hlásili ke katolické straně.
LP 1450 kanovníci sepsali listinu mající za cíl získat peníze na obnovu jednak kostela sv. Kosmy a Damiána, ale také baziliky sv. Václava. Ještě zde napíši malou vsuvku z doby husitských válek. Když císař Zikmund Lucemburský 14. července LP 1420 prohrál bitvu na Vítkově, tak utíkajíc z Prahy oloupil poklad v bazilice sv. Václava, který mu necelých sto let předtím věnoval jeho otec císař a král Karel IV. Konec první části.
