Tisícileté dějiny české - PENÍZE V MINULOSTI
www.inadhled.cz Autorka: Jitka Čížová
Nejstarší mincovní měnou byla hřivna. Z hřivny stříbra bylo raženo přesně 60 grošů. Tyto groše měli tudíž přesnou váhu, proto bylo celkem lehké zjistit, jestli je groš šizen, či není. Mince se totiž navzájem odíraly a tím pak neměly správnou váhu. Obchodníci si je tedy při placení převažovali. Groše se postupem času měnili, podle toho, který panovník vládl a jak byl zrovna bohatý.
Ferdinand I. přestal roku 1547 razit groše a zavedl tolary. Ty vydržely pouze do roku 1561, kdy je opět zrušil a byla zavedena říšská stříbrná mince.
Až Marie Terezie roku 1762, zavedla první papírovou měnu - bankocetle, protože mince se stále otíraly a tak se jejich hodnota zmenšovala. Vznikla takzvaná stvrzenka zvaná šajnová, z německého Schidemünze – Schein tedy stvrzenka. Vídeňská měna platila od bankrotu (1811) do roku 1858. K tomuto datu byla u nás v peněžnictví zavedena revoluční změna – desítková soustava. Tím získávají naše země v letech 1858 – 1892 novou mincovní jednotku 1 zlatý (jedna zlatka) má 100 krejcarů.
Zlatka a krejcar vymizel až s první světovou válkou, protože v té době byly dány do oběhu stříbrné dvoukoruny (Jedna zlatka = 2K.) a bronzové dvouhaléře nahradily krejcar. Od roku 1892, tedy od zavedení korunové mince, platily tyto mince: dvoukoruna (ještě dlouho se jí říkalo zlatka); koruna
dvacetihaléř (niklák – ještě dlouho se mu říkalo šesťák)
desetihaléř (říkalo se mu pětník)
dvouhaléř (bronzový – říkalo se mu krejcar)
haléř (hanlivého názvu finda)
Kromě mincí platily v té době již také papírové bankovky, ty měly vyšší hodnoty: 10 K, 20 K, 50 K, 100 K, 500 K, 1000 K a 5000 K.
Za první světové války (1914 – 1918) přibyly ještě papírové bankovky zvané „úplavice“ o hodnotě 1 K a 5 K. Tato měna platila až do 28. října 1918.
Pak jsme se dočkaly vlastní československé měny. Dne 25. února 1919 bylo provedeno okolkování rakouských bankovek a 1 koruna čsl. (1 kčsl = 100 zlatých rakouských). Naše měna se potom stabilizovala a stala se zlatou měnou – tedy hodnota koruny byla podložena zlatem.