Tisícileté dějiny české - PRVNÍ KŘEST - BOŘIVOJ I. A LUDMILA

  Prvním křesťanským panovníkem byl dle legendy Kristiánovy syn Hostivíta Bořivoj. Ten se dle Kristiána zúčastnil spolu se svou manželkou Ludmilou křtu na Moravě od samotného arcibiskupa sv. Metoděje. Reakce doma ale na tuto "opovážlivost" byla pro Bořivoje negativní. Podle Kristiánovy legendy došlo k masivnímu povstání. Bořivojovi se nepodařilo vzpouru vůči němu a vůči dvanácti velmožům, kteří se křtu na Velké Moravě taktéž zúčastnili, potlačit, a tak musel opět uprchnout na Moravu, kde nalezl útočiště u Svatopluka. Dvanáct velmožů dle Kristiána bylo lapeno a ukrutně mučeno. Co se stalo s osudy dvanácti velmožů již nevíme, ale jisté je, že jeden z nich byl příslušník "šlechtického" rodu Těpticů, pocházejícího z Těptína.

  Dle legendy Mantovského biskupa, ze severní Itálie za vzpourou stál kníže, jenž byl Bořivojem I. vyhnán a uchýlil se do Bavorska. Jeho jméno se do dnešní češtiny dá volně přeložit jako Strojmír nebo Strojimír. Strojimír žil v německém vyhnanství tak dlouho, že prakticky dle Kristiána zapomněl svůj rodný jazyk. To vyvolalo zejména na Levém Hradci nespokojenost u Bořivojových příznivců. Včele protestu stál vladyka z rodu Pšovanů, tedy patrně příbuzný samotné  manželky Biřivoje Ludmily. Díky tomu se podařila vyvolat nová "občanská" válka, která měla za následek dohodu mezi Strojimírem a Bořivojem o možném míru, který budou obě strany respektovat. Samotná smlouva měla být dle legendy Kosmovy dohodnuta na Sněmovním poli, což by znamenalo na dnešním Pražském hradě.

  Dle Kristiána byl ustanoven nový sněm, který měl napříště rozhodnout, kdo se stane knížetem a bude tedy vládnout. Tady se jistě Bořivojovi jeho křest na Moravě hodil, protože si zúčastnění vladykové dobře uvědomovali, že panovníkem země, která má hranice nejen s Velkomoravskou říší na východě, ale také s dotírajícími Bavory a Sasy, by měl být právě křesťan Bořivoj z rodu Přemyslovců. Strojimírovi straníci se ale nechtěli za žádnou cenu vzdát a dle Kosmase se zbraněmi napadli nejenže samotný sněm, ale i Bořivoje. Nakonec snad díky velkomoravské posádce, která kolem dnešního Pražského hradu působila, se vzpoura podařila odrazit a Bořivoj zůstal naživu. Strojimír pak raději volil útěk i vzhledem k tomu, že mu hrozila od Moravanů smrt.

  Tato událost se dle Kosmase a německého kronikáře Gumpolda stala někdy na počátku roku 870, tedy v době, kdy se dle legendy stavěl první křesťanský kostel na území Prahy Panny Marie, který se ale díky dalšímu následnému povstání proti Bořivojovi ze strany pohanských vladyků, kterých bylo na dnešním území Prahy více než dost, nedochoval a byl zničen. V roce 1965 se ale díky archeologům podařilo na Pražském hradě najít alespoň zdivo tohoto nejstaršího pražského kostela. Bořivoj, který svůj úřad knížete i s pomocí velkomoravského knížete Svatopluka uhájil, tak natrvalo přesídlil z nehostinného Levého Hradce nacházejícího se dnes u městské části Roztoky do dnešní Prahy na návrší, které až do panování knížete Boleslava II. mělo název Sněmovní pole, nebo také Žiži.

  Legenda o Strojimíru a jeho povstání vůči Bořivojovi je v dnešní době sporná a řada historiků dnešní doby ji zcela popírá. Na druhou stranu o ni ale psali tři významní kronikáři, nebo spíše legendisté té doby-Kristián, Gumpold a biskup ze severní Itálie. A celou událost ještě potvrdil o více jak dvě století později žijící kronikář Kosmas. Strojimír podle jejich tvrzení byl dokonce s Bořivojem v příbuzenském svazku, a tak tedy měl jistě nárok i na knížecí stolec. To byl údajně také důvod, proč dal kníže Bořivoj I. postavit první křesťanský kostel nikoli v Praze, ale na Levém Hradci vzhledem k tomu, že byl Strojimírem z Prahy vyhnán, nebo jak píše biskup Mantovský, Strojimírem internován. Tak jako tak, ale na nějakou dobu o svůj vliv v Praze Bořivoj I. přišel. Co se nakonec stalo se Strojimírem poté, co byl zvolen Bořivoj I. Přemyslovec, již nevíme, ale jisté je, že v následujícím období se vynořil konkurenční rod Přemyslovců-Vršovci, který jiný historici spojují právě se Strojimírem jako jejich praotcem. Ale to je jen domněnka, nikoli fakt.

  Na obrázku nad textem: údajný kníže Bořivoj I. Přemyslovec v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě.