Tisícileté dějiny české - PŮTA ŠVIHOVSKÝ Z RÝZMBERKA

  Diplomat, podnikatel a šlechtic Půta Švihovský z Rýzmberka se narodil mezi léty 1450 až 1452. Přesný datum narození tohoto českého šlechtice, jenž byl ve své době považován za podivína a patrně i nesnášenlivého člověka, se nedochovalo. Za vlády krále Vladislava Jagellonského zastával úřad nejvyššího zemského úředníka a jeho moc díky tomu sahala po celém Českém království.

  Podle zaručených zpráv na svém hradě Rábí, který zdědil po svém otci Vilémovi z Rýzmberka, choval dokonce i několik v té době exotických zvířat, kromě jiného i opici, kterou držel jako vězně v zajetí. Dle legendy mu opice měla jednoho parného dne utéct do nedaleké vesnice Hejná, kde ji v domnění, že jde o čerta, místní umlátili k smrti. Z velkou slávou, že ubili "čerta", ji donesli přímo na hrad Rábí. Reakce Půty Švihovského byla však zcela opačná! Hradní pán Půta Švihovský se rozběsil do běla a na poddané, kteří opici ubili, uvalil tzv. opičí daň, kterou spláceli i jejich potomci.

  Ale vraťme se k životopisu Půty Švihovského. Díky válečnému husitskému období, které postihlo celé území Českého království, otec Půty Vilém z Rýzmburka oslepl a závěr svého života prožil v ústraní na hradě Švihov, kde dne 23. listopadu LP 1461 umírá. Půta se stal rázem sirotkem. Poručníkem mladého šlechtice se stal Půtův bezdětný bratranec Vilém ml. z Rýzmberka.

  Někdy kolo roku 1474 povolil český král Vladislav II. Jagellonský převést všechna privilegia a majetky rodu Švihovských z Rýzmberka na Půtu. Možná i díky tomu se rozhodl Půta Švihovský studovat na univerzitě v Lipsku a posléze cestovat po celé Evropě. V roce 1474 se Půta Švihovský stal nejvyšším zemským sudím Českého království. A ve službách krále Vladislava II. Jagellonského byl vyslán do Říma, kde před papežskou kurií obhajoval Vladislavské zřízení zemské (zákoník).

  Za svůj život nashromáždil Půta Švihovský velký majetek, kromě hradů Švihov, Rábí, Nového Herštejna, Střely a zámku Bezděkov, které de facto zdědil, také města jako Horažďovice, Roudnici nad Labem, Frymburk nebo vesnice Černíkov nedaleko Plzně či Zavlekov na Klatovsku. Hrady Rábí s Švihov nechal Půta Švihovský nákladně přebudovat. K tomu se váže další pověst, která píše, že když byl hrad Švihov nákladně přebudován, Půta Švihovský nechtěl zaplatit zedníkům a kameníkům. Až na přímý zásah slavného stavitele Benedikta Rejta Půta nakonec dlužnou částku za práci na hradě vyrovnal. Podle slov sloužících byl Půta Švihovský velký lakomec a rozmrzelý člověk.

Půta Švihovský byl jedinkrát ženatý, a to s jistou Bohdankou Meziříčskou z Lomnice, která se vyznačovala velkou sílou, dnes by se řeklo s kulturistkou. Ta byla dle pověstí stejně tak lakomá a nesnášenlivá jako její manžel Půta Švihovský, takže se k sobě náramně hodili. Spolu měli celkem šest dětí děti - syny Břetislava, Jindřicha, Viléma a Václava, dvě dcery, u kterých neznáme jména.

  Půta Švihovský z Rýzmberka zemřel dne 24. července LP 1504 na svém oblíbeném hradě Rábí patrně na mozkovou mrtvici. Pochovaný je v minoritském klášteře v Horažďovicích, který nechal v roce 1501 jako pokání za své hříchy vystavět.