Tisícileté dějiny české - SEZNAM ČESKÝCH KNĚŽEN A KRÁLOVEN - DÍL PRVNÍ

  DO KRÁLOVNY SVATAVY POLSKÉ

Důležitou roli v naší historii kromě panovníků (ponejvíce mužů) vždy sehrála i panovníkova žena, tedy povětšinou korunovaná královna, v dobách knížecích nastolená kněžna. Žen, které usedly po boku mužů (panovníků) bylo hned několik, o některých bohužel nemáme mnoho informací, zejména v době knížecích Přemyslovců, některé ale se nesmazatelným písmem zapsali do dějin české a moravské země. Připomeňme si díky seznamu všechny ty, které ať už malou nebo velkou měrou v naší historii rozhodují o budoucnosti našeho státu.

KNĚŽNY USEDAJÍCÍ NA KNÍŽECÍ STOELC PO BOKU ČESKÉHO VÉVODY (KNÍŽETE NEBO VLADYKY)

 První historicky doloženou chotí patrně prvního českého nebo spíše středočeského knížete byla LUDMILA ze starodávného rodu PŠOVANŮ- sňatek s knížetem Čechů BOŘIVOJEM I. PŘEMYSLOVCEM uzavřela nejspíše LP 874 na dnešní Mělníku. Po své násilné smrti dne 15. září LP 921 byla díky svému vnukovi, knížeti Václavovi svatořečena. Pochována je dodnes v bazilice sv. Jiří na Pražském Hradě.

  Druhou kněžnou se díky sňatku s druhorozeným synem knížete Bořivoje a Ludmily Vratislavem LP 906 stala již v té době patrně nenáviděná DRAHOMÍRA ze slovanského rodu STODORANŮ. Drahomíra dle legendy Kosmovy zemřela LP 935 a dle legend mantovských biskupů ze Severní Itálie ve vyhnanství někde v dnešním Slovinsku nebo Chorvatsku.

  Třetí kněžnou se patrně někdy těsně před násilným zavražděním knížete sv. Václava ve Staré Boleslavi stala dle Kristiána jistá Biagota, patrně pocházející z dnešního Saska. Biagota, nebo chcete-li Bigota, byla manželkou knížete BOLESLAVA I. Dle Kristiánovy legendy knížete sv. Václava po jeho smrti nejenže Biagota uctívala, ale je zcela jisté, že právě ona přemluvila svého chotě a v té době knížete Boleslava I. k přenesení těla mrtvého knížete Václava do Prahy. Což se v té době rovnalo svatořečení. Není známo, kde a kdy Biagota zemřela.

  Čtvrtou kněžnou se na velmi krátkou dobu stala dcera anglického krále Edvarda I Staršího-ADIVEA. O této první manželce knížete BOLESLAVA II. POBOŽNÉHO není mnoho známo. V Přemyslovské legendě se jen uvádí její původ a její otec. Kdy a kde zemřela není známo.

  Pátou a patrně nejslavnější kněžnou byla druhá manželka knížete BOLESLAVA II. POBOŽNÉHO EMMA. Do české historie se nesmazatelně zapsala tím, že začala na našem území razit vlastní mince s názvem denáry, kde bylo vyryto EMMA REGIA (Emma královna). Její původ je nejspíše ze Severní Itálie, kde se LP 948 narodila. Manželkou knížete BOLESLAVA II. se stala LP 988. Zemřela dne 2. listopadu 1005 neznámo kde.

  V pořadí šestou kněžnou, která byla doložena, je "pradlena" BOŽENA. Její původ je dodnes nejasný, i to, za jakých okolností se stala manželkou českého knížete OLDŘICHA. Jisté je, že díky velké lásce Oldřichovi porodila vytouženého syna Břetislava. Není ani jisté, zdali byl kníže Oldřich v té době ženatý s jistou Gutou, stejně jako Božena vdaná.

  Sedmá kněžna pocházela z německé oblasti Bavorska a jmenovala se GITA (Jitka).  Pocházela ze SVINIBRODU a díky jejímu manželovi, českému knížeti BŘETISLAVOVI, se na takřka tisíc let zrodila romantická legenda Břetislav a Jitka. Podle Kosmase si Břetislav I. svou budoucí choť navzdory odporu tehdejšího německého krále KONRÁDA II unesl přímo ze Svinibrodského kláštera. Jitka ze Svinibrodu zemřela dne 2. srpna LP 1058 tedy tři roky po svém milujícím manželovi.

  Osmou kněžnou byla dle německého kronikáře krásná a líbezná IDA WETTINSKÁ, která se v roce 1055 stala manželkou knížete SPYTIHNĚVA II. Pocházela z Dolní Lužice ze slavného královského rodu Wettinů. Zemřela ani ne dva měsíce po svém manželovi, knížeti Spytihněvovi dne 9. března LP 1061 na Vyšehradě, kde by měla být nedaleko rotundy sv. Martina pochována.

  Devátou kněžnou byla dcera uherského krále ONDŘEJE I. ADLÉTA UHERSKÁ. Byla první manželkou knížete a budoucího krále VRARTISLAVA I. Díky nenávisti mezi bratry Spytihněvem a Vratislavem byla Adléta Uherská na několik měsíců v Olomouci vězněna. To se podepsalo i na jejím zdraví, protože za několik týdnů po propuštění u porodu dítěte (patrně Judity) dne 27. ledna v Praze LP 1062 zemřela.

  Desátou kněžnou a zároveň první českou královnou v naši historii byla dcera polského krále KAZIMÍRA OBNOVITELE SVATAVA POLSKÁ. Jejím manželem se dne 7. září LP 1062 stal do té doby stále ještě kníže VRATISLAV II. Dle legendy Bavorské bylo Svatavě v den svatby 15. let, byla velmi krásná a plavovlasá, velmi štíhlá a zbožná. Tak, jako její manžel Vratislav,  i ona byla na svátek svatého Václava, tedy 28. září LP 1085, korunována na českou královnu. Zemřela dne 1. září LP 1126 v Praze.

Konec první části.