Tisícileté dějiny české - SIROTČÍ HRÁDEK

  Mnozí z Vás si určitě vzpomenou na pohádku ,,O statečném kováři". On a jeho společníci nocují v zřícenině hradu, na první pohled kdysi dost velkém.

  Tento hrad má zajímavou historii, a tak by bylo škoda jej tady nepředstavit.

  Ke Švábskému rodu Wehingenů patřil i rytíř Siegfried Sirotek. Ten nechal hrad postavit někdy ve 12. století. Hrad byl vystavěn na dvou vápencových skaliscích, které dělila hluboká rokle, přičemž hlavní část hradu se nacházela na jižněji položené skále. Na jižní plošině rovnější skály byl zbudován asi třípatrový palác. Obě stavby přes rokli spojoval mohutný most. Na severní, která je dnes nepřístupná, se nacházela hranolová strážní věž. Toto celé ve své rozloze bylo obehnané zdí pravděpodobně víc jak 8 metrů vysokou, ale můžeme se domnívat, že byla vyšší, než se podařilo dochovat. Hrad měl i svou vodu. Jedna ze studní se údajně nacházela ve sklepení a druhá na prvním nádvoří.

  I tento hrad, jako mnohé, má svou pověst. Tato pojednává o jistém rytíři zvaném Čičos, který patřil k řádu Templářskému. Tomu se jednoho dne narodil syn a k radostné události došel i povolávací rozkaz z řádu. Čičos odmítl odjet a nadále se věnoval hodokvasu na oslavu narození dědice a dalšího pána hradu. Na tuto slavnost dorazil i kmotr dítěte, a jak byl dávný zvyk, dal malému chlapci jméno Orphanus ( lat. sirotek). Tento kmotr, který byl jeden z představitelů řádu, hned druhý den nad ránem nechal popravit všechny obyvatele hradu za neuposlechnutí rozkazu (až na jednoho). Vdově po Čičosovi puklo srdce žalem. Kmotr z hradu odjel a Orphana vzal s sebou. Ten, když se po letech na hrad vrátil, nalezl tam jediného člověka – starce, kterému se kdysi podařilo uniknou komturovu hněvu. Když mu stařec převyprávěl, co se tehdy s jeho rodiči stalo, Orphanus zešílel a od té doby má po nocích jezdit na koni z hradu.

  Po vymření rodu Sirotků podle tehdejšího práva připadl hrad odúmrtí králi, ale ve zmatcích po zavraždění Václava III. v Olomouci ( 1306) se ho zmocnili páni Liechtenštejna a připojili ho k Mikulovu. Ze soupisu majetku z roku 1414 se dozvídáme, že na hradě byla i kaple. Ještě na počátku 16.stol se hrad využíval, pak už postupně chátral až k zániku.

  Až jednou pojedete krásnou Jižní Moravou, neobdivujte jenom rozsáhlé vinice, ale i na kopcích jsou k vidění skvosty naší dávné historie. Na závěr jen dodávám, že hrad se nachází zhruba 3 km od města Mikulov. A ještě perlička na závěr. Na tomto hradě se také natáčela jedna detektivka. Říká Vám něco název filmu ,,Třetí skoba pro kocoura"?