Tisícileté dějiny české - VELIKONOČNÍ SVÁTKY

  Velikonoce pro naše předky byly velmi významné. Už za našich pohanských předků se slavil slunovrat. Byl to vůbec nejdůležitější svátek v roce. Bylo to období, kdy světlo, oheň a slunce převládají nad tmou a zimou. Nastával nový život. Čas mláďat a nové úrody. Tento svátek byl zasvěcen bohyni Vesně. Vesna je krásná bohyně mládí, života, mladé nespoutané lásky a jara.

 Je bohyní, která zahání zimu a přináší teplo. Je ohněm života, který na jaře probouzí vše živé, probouzí mízu stromů a v těle lidí i zvířat. Přilétá na křídlech jarních ptáků a přináší první jarní déšť. Její strom je bříza, která na jaře raší jako první. Její zvířata jsou zajíc, slepice, skřivan a kukačka. První jarní bouřka a jaro začínají, když se bůh Perun zadívá do Vesniných krásných očí, obejme ji a vypadne mu z ruky jeho kopí. To je první jarní blesk. Končí tím období zimy, kdy po světě chodila Morana. Zapalovaly se ohně, se vynášela se slamněná Morana - symbol zimy a házela do tekoucí vody, aby ji odnesl proud.

  Až příchodem prvních křesťanů se svátky mění. Faktem zůstává, že je to první jarní svátek a některé zvyky přetrvaly dodnes. Církev se sice snažila různými zákazy a příkazy některé tradice omezit či přímo zakázat, nicméně díky lidem převážně z venkova se nám mnoho těchto tradic dochovalo. Například velikonoční ohně: popel a uhlíky z nich měly magickou moc – ochraňovaly dům před požárem, pole před kroupami, povodněmi a dalšími pohromami.

  V pozdějším věku se už slaví křesťanské Velikonoce. Mají řadu svých předepsaných rituálů. Včerejší den se slavil jako takzvaný Velký pátek. Lidová pojmenování pro Velký pátek jsou též Bolestný či Tichý pátek – dobytku bylo někde dokonce zvykem sundávat zvony, aby nerušily pietu. Zároveň vrcholil půst: dosyta by se měl na Velký pátek člověk najíst jen jednou za celý den, nesmělo to být ale maso. V kuchyni se proto nerozdělával oheň a nevařilo se.   Výzdoba kostelů je v tento den chudá: oltář je bez květin a svící. Koná se obřad uctívání kříže, který má vyjadřovat hluboký smutek nad smrtí Krista. Začíná se v naprostém tichu, varhany nehrají a místo mše se čtou pašije, věřící se kají a kněží odříkávají modlitbu vleže čelem k zemi, aby vyjádřili nejhlubší vděk a pokoru.

  K Velkému pátku se váže i řada pohanských zvyků, podle našich předků se v tento den děly zázraky – například se otevírají hory a vydávají své poklady. Získat vám ho pomůže třeba zaklínadlo od Anče z Krkonošských pohádek: „Horo horo, otevři se pro člověka poctivýho a vydej mu málo z bohatství svýho.“

  A rada na závěr. Potřebujete se zbavit krtka na pozemku? Jedna z pověr například praví, že kdo se na Velký pátek projde po svém pozemku a bouchá přitom cepem o zem, vyžene krtky k sousedovi.