Tisícileté dějiny české - Založení významného kláštera - Výročí

  1. června LP 1259 byl ve Vyšším Brodě Petrem I. Vokem z Rožmberka založen mužský cisterciácký klášter Nanebevzetí Panny Marie. Díky svolení generální kapituly v Citeaux v oblasti Dijon ve Východní Francii byl klášter za přítomnosti pražského biskupa Jana III. z Dražic vysvěcen a předán cisterciáckému řádu. Novému klášteru byl věnován pozemek okolo osady ve Vyšším Brodě.

  Rožmberkové byli v té době nejbohatším a nejvýznamnějším rodem pocházející ze starodávného rodu Vítkovců, takže si klášter ve Vyšším Brodě stavěli jako svou nekropoli (pohřebiště). První, kdo ze byl po své smrti dne 4. června LP 1262 pochován, byl právě jeho zakladatel Petr I. Vok z Rožmberka. A tak zde započala řada pohřbů tohoto mocného jihočeského rodu Rožmberků. Posledním, kdo zde na věky odpočívá, je slavný politik, a představitel českých stavů Petr Vok z Rožmberka, který zde byl pohřben na základě rodové tradice LP 1611. Tímto posledním představitelem Rožmberků vymřel rožmberský rod po meči.

  Klášter Nanebevzetí Panny Marie byl v dobách husitských nejednou vydrancován a vypálen, přesto byl ale díky Rožmberkům vždy nákladně opravován. Největší pamětihodností v klášteře ve Vyšším Brodě je tzv. Závišův kříž, jenž vznikl pravděpodobně na začátku 14. století. Sám Záviš z Falkenštejna je taktéž v klášteře pohřben poté, co byl na hradě Hluboká dne 24. srpna LP 1290 na rozkaz krále Václava II. Přemyslovce potupně popraven (údajně byl sťat plknem).

  Na konci roku 1785 těsně unikl zrušení za reforem císaře Josefa II. Habsbursko-Lotrinského. Klášter byl ale značně zadlužen a císař nechtěl platit astronomické částky, takže jej raději nechal chátrat. Až v polovině století 19. byl klášter nákladně obnovován, a to i díky cisterciáckému řádu, který údajně na jeho obnovu poslal 1. milion zlatých.

  Smutné období zažil vyšebrodský klášter v době nacistické, kdy byli nejdříve z kláštera vyhnáni mniši cisterciáckého řádu, několik jich skončilo v koncentračním táboře Dachau, ale hlavně se zde ztratilo několik desítek obrazů a uměleckých děl. Po druhé světové válce se sice mniši do kláštera Vyšší Brod vrátili, ale ne nadlouho. Komunistická statní bezpečnost je nechala v 50. letech deportovat do Západního Německa. V následném období klášter opět chátral a byl pustý. Dokonce se pomýšlelo klášter využít jako skladiště místního JZD. Díky zásahu papežské stolice se však nic takového nestalo.

  Po sametové revoluci v roce 1990 se do kláštera vrátili dva přislušníci cisterciáckého řádu Vojtěch Ivo Kvapil a Xaver Švanda, kterým se i za účasti státu podařilo obnovit komunitní život v klášteře a částečně jej opravit. Oprava trvala až do roku 2007 kdy byl nákladně celý areál vyšebrodského kláštera přebudován. Dnes je klášter díky turismu hojně navštěvován, dokonce i v místech, které byli až do roku 1990 veřejnosti nepřístupné. Ještě doplním, že hned vedle kláštera se dodnes nachází kaple sv. Anny, která byla stavěna patrně v době Oldřicha I. z Rožmberka snad v roce 1366. Opravy se kaple dočkala až v roce 2012.