To poznání rozeštvání je strašidelné
www.inadhled.cz Pochybovat o tom, že byly nastartovány obrovské změny, může snad jen primitiv. Věřit tomu, že jsou k lepšímu, zase jen idealista. Respektive ano, pár lidem mohou přinést prospěch, na ten se však bude skládat většina. Tedy i ti, kteří věří zatím v sladkou budoucnost. Nebo snad zelenou? Právě ta možná ve veřejných krádežích překoná vše. Náznaky tu už jsou, například peníze určené na úklid po covidu jsou nastavené tak, že skončí v ekoprogramech.
Ve včerejším článku jsme se zmínili o návrhu novely zákona obsahující změnu daně z nemovitosti. Zde je odkaz: https://inadhled.live/zajimavosti/jak-o-vse-prijdeme-aneb-rychle-z-evropske-unie/ Nikdo samozřejmě netvrdí, že tato úprava, ve které se UVAŽOVALO o extrémním navýšení roční daně z nemovitosti, projde. Víceméně ani nemůže, protože by z mnohých Slováků (týkalo se to Slovenska) velmi rychle udělala bezdomovce. Jak neuváženě návrh vzniknul, tak byl zamítnut, rychle zmizel a někteří jej dokonce vyhlásili za fake news. Ve skutečnosti byl vypuštěn zkušební balónek, a my teď můžeme tipovat, kdy se v upravené verzi vrátí zpět.
Zajímavostí byla reakce na tento článek. Lidé, kteří vnímají přerod Evropy negativně, pochopili rizika s něčím podobným spojená, dále si dávají dohromady výroky předních unijních politiků, zaznamenávají prudký nárůst daní v USA poté, co se k moci dostal Biden, tedy favorit evropských liberálů a ekoteroristů ze Zelených, většinou pochopili realitu. Tou je pravděpodobnost existence podobných plánů, jak dosáhnout plánů ne nepodobných neomarxistickým ideám.
Opakem byli příznivci EU, což se týkalo především fanoušků Pirátů. Jejich představou je, že každý odpůrce politiky a osoby současného premiéra je zároveň příznivcem party kolem Bartoše. Když tomu tak není, je i přes nesouhlas s rétorikou předsedy vlády nacistou, hnědokošilníkem, rasistou. Ať už jde o potencionálního voliče SPD či Trikolory. Piráti velmi dobře pracují se sociálními sítěmi a internetem. Citlivé záběry blbnoucího předsedy Bartoše s noblesou ignorují, například průkazné fotografie z akcí Antify či komediální prezentaci na Prag Pride, naopak vyzdvihují jeho hrdinství v boji s Babišem. Že se soustavně podepisuje pod nynější situací, kdy opozice není schopna se vládní koalici vzepřít, je druhá věc. Piráti velmi spoléhají na EU za svými zády. A také na manipulaci s volbami. Za tu lze považovat možnost volit korespondenčně ze zahraničí v jediném kraji, do kterého se Bartoš okamžitě a čestně přemístil. Agentura Kantar je výrazně a podezřele favorizuje v blížících se parlamentních volbách. Tady jde možná o víc, například i o volby do televizní rady, kam by Piráti rádi dosadili své lidi. Potencionální vítěz voleb má svou váhu.
Levicové myšlenky Pirátů jsou skutečně děsivé. Nelze si nevšimnout mediální podpory a zároveň jejich blízkosti k německým Zeleným. A v tomto směru z nich jde strach. Přesněji z falešné a prohnilé ideologie. Nečekejme od nich změnu ve způsobu chování ve vládě či na zastupitelstvech. Příkladem je místostarosta na Praze 3, který přes okázalé vyvěšování tibetské vlajky nakupuje čínské roušky, které poté prodává do krajů a okresů obsazenými kolegy z Pirátské strany. A obrat v řádech možná i stovek milionů korun není ničím příliš se lišícím od leváren členů vládní koalice. Zapomenout nesmíme ani na eskapády Pirátů na pražském magistrátu. Nechme však tuto stranu jejímu osudu a doufejme, že se najde cesta, na které Čechům nebudou překážet ani Piráti a ani Babiš.
Rozháranost národa je šílená i v dalším směru. Tím jsou vládní opatření. Nova nám opět ve zprávách naservírovala názory českých občanů na prodloužení lockdownu nejen přes Velikonoce a dle prezentovaných názorů jsou lidé většinou šťastní za vládní ochranu před všude přítomným covidem. Pravděpodobně lovila respondenty v jednom stejném stádu, protože tak, jako v politice a v názorech na chování a přístup elit se lišíme, stejně rozdělení jsme i v náhledu na průběh ,,pandemie“. Mezi námi existuje nenávist vystupňovaná i agresivitou některých policistů.
Neustálé šíření strachu z televizních obrazovek a vládních prohlášení má na lidi dopad. Na každého jinak. Někomu nechození do práce vyhovuje, jiným už celá ta taškařice skutečně komplikuje a otravuje život. Abnormalita stávajících opatření dosahuje extrému. Jenže někteří si v tom libují. Bohužel vše by se mělo řídit právem. To je však ohýbáno, lámáno a vůbec není jisté, že se někdy ještě stane právní chování používanou normou. Bylo by příjemné skončit optimisticky. Těžko říct, jak to udělat. Světlo na konci tunel není vidět.
Jindřich Kulhavý