Uvědomujeme si následky?
Vracíme se po nějaké době k ožehavému tématu. Nedávné volby do Evropského parlamentu v Německu přinesly na první pohled úsměvnou situaci.
Moc nechybělo a výrazně křesťanská strana CDU měla na předvolebních propagačních materiálech půlměsíc. Důvodem byla získat voliče s řad početné islámské komunity považujících spolkovou republiku za svou vlast.
Na mistrovství světa v kopané konaném v Brazílii nejedna evropská reprezentace řešila, jak budou její fotbalisté postupovat při dodržování ramadánu. A paradoxně nejvíce jich ve svém základu měli relativně zásadoví Švýcaři, osm je opravdu vysoké číslo. Ale ani Francie,Belgie a Německo moc nezaostávaly. Již jsme kdysi psali o mládežnickém německém fotbalu, kde na německé jméno narazíte daleko méně častěji, než na arabské.
Také probíhající aktivity v Íráku a Sýrii, vyhlašování sultanátů zahrnujících do svých představ ovládnout i Evropu, časté agresivní chování vůči křesťanům v severních částech Afriky, to vše zdaleka nejsou jediné příznaky rozpínavosti islámu a s tím i nesoucího se nebezpečí. O jeho krutosti a nesmlouvavosti, netoleranci a agresivitě se Evropa ve středověku i dříve mnohokráte přesvědčila. Nyní však dochází k plíživému a tichému obsazování evropských zemí.
Nejde pouze o otázku víry, ale především o zvyky, způsob života. Navíc rychle se množící přistěhovalecké komunity prorůstají úspěšně do všech vrstev původního obyvatelstva a je jen otázka času, kdy z vedoucích míst státní moci začnou diktovat svá pravidla. Pokud nechceme, aby dcery našich dětí chodily povinně do tříd v šátcích a burkách, nemohly chodit do bazénů, na diskotéky, volně do společnosti, abychom kostely nepřestavovali na mešity a řídili se islámským právem šaríja, měli bychom vnímat alarm, který velmi výrazně vydává jedno z posledních upozornění, na které se dá ještě reagovat.
Autor tohoto článku je úplný ateista a rád by popřál podobnou možnost i svým potomkům. Ale vnímá i to, že křesťanská víra má svůj domov v Evropě a nejen z historického pohledu by si měla svůj domov chránit a bránit. Pokud to společně rychle neuděláme legislativně, čeká nás to jednou jinak. Bude li ještě co bránit.
J3.K
