Už nelze nazývat věci pravým jménem
www.inadhled.cz Jestliže jsme na inadhledu předchozí článek nazvali ,,Boj o svobodu slova´´, pak vzápětí přišel od Facebooku další důkaz, že nazývat věci pravým jménem už nelze. Články uveřejněné zde na inadhledu předáváme formou odkazů i na Facebook v otevřené skupině nazvané inadhled live. Zároveň tam přidáváme fotky dne i s odlehčujícím komentářem. K zveřejněné fotografii, kterou vidíte v úvodu dnešního článku, byl přidán text ve smyslu následujícím: Je lepší vychovat skutečné muže, než z nich mít homosexuály. Tuto základní, a pro rozvoj zdravé společnosti podstatnou myšlenku, považují administrátoři Facebooku za porušení zásad komunity a příspěvek byl smazán. Na žádost o přešetření postupu administrátora přišla odpověď potvrzující přestupek.
Protěžování homosexuálů a dalších genderových nesmyslů na veřejnosti už nabírá takových obrátek, že heterosexuálně zaměřená většina musí získat dojem o své orientaci asi takový, jako že ji lze přirovnat k nepřirozené zvrácenosti, zatím co homosexualita je povýšena na výsostnou a umístěna na piedestal. Nenávistné příspěvky jsou všechny takové, ve kterých se třeba jen vtipem či úsměvem otřete o nedotknutelné a chráněné. Nazvat homosexuála buzerantem či lesbou se stalo téměř trestným činem a vysmát se existenci, která si o sobě myslí, že je opačné pohlaví jen proto, že je zmalovaný a přitom ignoruje to, co mu příroda nadělila do trenýrek, či je li dotyčná potetovaná a nakrátko ostříhaná, přičemž si usmyslela, že bude táta, bude asi záhy postihováno vězením. Abychom si to tedy ujasnili. I sebevýkonnější a šikovnější homosexuál, který nijak svou orientací neškodí svému okolí, a ani ho jí neobtěžuje, přičemž je jistým přínosem pro společnost, nebude nikdy mít zásluhu na udržení lidské populace. I kdyby si adoptoval deset dětí, a existují blázni, kteří by mu je svěřili, pouze se poveze na lodi zvané rodičovství, aniž by jednou jedinkrát zapádloval. Jenže bohužel…většina homosexuálů není nenápadná, naopak se snaží zviditelnit a uzurpují si práva na něco, čeho se svým zaměřením vzdali, tedy na přirozeném založení rodiny, v níž jsou táta, máma a děti. Tedy normální rodiny předurčené přírodou. A zajímavým je ještě jeden poznatek. Kde je nejméně homosexuálních mužů? Téměř žádné nenajdete mezi horníky, v ocelárnách či všude tam, kde se těžce pracuje. Ani mezi sportovci jich zrovna moc není. Všude tam, kde má testosteron otevřené dveře, vyrůstají muži-samci. Naopak tam, kde o tvrdou práci jen těžko zavadíte, tedy v kancelářích, zábavním průmyslu či politice se to těmito přihřátými pány jen hemží a právě odtud se volá po maximální toleranci vůči nim.
Přestože jsme se tomuto tématu již vícekrát věnovali a články nikdo nikdy nekritizoval, což svědčí o tom, že i přes veškerou reklamu a propagaci věnované vytváření dojmu, že být buzerantem či lesbou je normální, případně že transgenderové prostředí není nic výjimečného či škodlivého, porušili jsme na Facebooku zásadu komunity. Znamená to snad, že tyto zásady komunity na Facebooku jsou podřízené široké skupině genderově vyšinutých lidí? Není snad výrazná většina obyvatel Země heterosexuální? A nebyli v minulosti tito odlišní jedinci, tedy homosexuálové, spíše okrajem společnosti? Co se tak zásadně změnilo? Udělali něco výjimečného? Zachránili třeba planetu před nárazem meteoritu, či vymysleli nový zdroj elektrické energie schopný donekonečna dobíjet všechna elektroauta na světě? Nebo jen a pouze dochází k destrukci společnosti a jejího základu, tedy fungující rodiny? Či snad destrukci klasických vztahů, jakými jsou mateřství a otcovství?
Odpověď je možná až příliš jednoduchá. Tak, jako zcela nelogicky prochází velká část Evropy sebedestrukcí migrací a chování jejích představitelů postrádá i ty nejmenší náznaky logiky, chová se podobně její obyvatelstvo i v otázce genderového inženýrství a strachu pojmenovávat věci a události skutečným jménem. A také je třeba uvědomit si, kolik homosexuálů se postupně propracovalo do pozic, z nichž nekompromisně vládnou a upevňují pozice pro další své stejně úchylné kolegy. A ostatní se tváří, jako velice tolerantní a korektní, jsou ochotní pro jejich podporu obětovat ty, kteří jsou skutečnými nositeli života, tedy otce a matky. Inadhled bude zásadový. Jsme ochotní tolerovat, že existují spoluobčané, kteří se možná narodili omylem přírody v jiném těle, a nebudeme je za to odsuzovat, pokud:
- ….si nebudou nárokovat jakékoliv výhody, které nemají normálně orientovaní lidé.
- ….nebudou požadovat uzákonění svého vztahu jako manželství.
- ….nebudou chtít adoptovat děti nebo jejich výchovu narušovat tím, že je postaví před jednoznačnou skutečnost, a tou je život v rodině, kde se rodičem cítí být dva lidé stejného pohlaví.
- ….nebudou se prezentovat způsobem, kterým se jeví být nechutný pochod úchylů Prahou.
- ….nebudou roznášet nemoci typu AIDS, infekční žloutenku, syfilis a další podobná onemocnění, jejichž jsou hlavními přenašeči.
Vzhledem k tomu, že výše uvedené ,,nebudou´´ je u homosexuálů spíše výjimečné a většina z nich porušuje tyto zásady naší lidské komunity, budeme i my méně tolerantní. Omlouváme se tedy tímto, těm, kteří se byli nuceni smířit se svou odlišností a dokážou i přesto žít normálním a nijak výstředním životem, ale ostatní jsou pro nás skutečně nepotřebnou součástí společnosti s vysoce nebezpečnými výhodami, které si vyžadují. A nebudeme se bát upozornit na to, jak málo jsou pro lidstvo potřební. Přehnané politická a společenská korektnost jsou jedem součastnosti a zároveň obrovskou lží. Zbabělost těch, kteří se touto vlastností vyznačují, vede pouze ke změnám chování celé společnosti. Nejde o pokrok, ale o její rozklad.
J3.K