Válka policajtů je jen zástěrka…
www.inadhled.cz Policie je jednou z mála složek, která by měla vždy být odtržena od politiků a společně se soudy a státními zástupci patří do skupiny úřadů, v nichž hlavním principem je nestrannost a spravedlnost. Všichni však víme, že k ideálnímu stavu měla naše policie vždy poměrně daleko. Za komunistů byla jednoznačně pod diktátem tehdejší KSČ a plnila její příkazy, po tzv. Sametové revoluci se pro změnu programovaně vyhýbala šetření podvodů, v nichž figurovali elity OF a pozdějších činů na hraně práva, kterých se dopouštěli lobbisté a s nimi spolčení vládní úředníci napříč kompletním politickým spektrem zleva doprava.
Extrémní zneužívání policejních složek však dosáhlo vrcholu až v posledních létech, kdy prorostl olichargismus do vládní a mocenské struktury. Účelové zneužívání špiček renomovaných policejních složek bylo dotaženo až do situace, kdy byl odejit ze své pozice tehdejší předseda vlády Petr Nečas. Uvědomíme li si, jakých činů se dopouštěli někteří členové předešlých vlád, lze říct, že kauza Nagyová, byť není úplně úsměvná, uvědomíme li si, pod jakým pantoflem byl už tehdy přední politik a co jej ovládalo, se rozhodně nejevila tolik nebezpečnou, aby změnila kompletní rozložení politických sil. Nečasovi lze vyčíst především to, kam to nechal zajít a následky vlivu jeho budoucí manželky dopadají na naši zem daleko drsněji, než kdyby zpronevěřil Temelínskou elektrárnu.
Již předešlé generace politiků udělaly zásadní chybu, když nikdo nikdy neprověřil skutečnosti, za jakých přišli k majetku ti nejbohatší lidé u nás. Většina jich začala nesplácením úvěrů, nečistým převzetím velkých společností, často byli původně nastrčenými zástupci těch, kteří seděli ve vládních křeslech a rozhodovali o privatizacích. Vzhledem ke korupčnímu prostředí došlo k odtržení některých bílých koní od svých chlebodárců a u těch nejschopnějších k širokospektrálnímu lobbismu zasahujícímu všechny mocenské sféry. Bylo otázkou času, kdy dojde k otevřenému střetu mezi starší politickou strukturou a agresivním prostředím oligarchů. Dokud spolupracovaly, byl relativní klid, občasné přestřelky a vystoupení z řady bylo lehce potrestáno a život šel dále.
Změna nastala ve chvíli, kdy si jeden z podnikatelů uvědomil, že ani sebelepší systém hospodaření ve firmě (a k němu má i Agrofert daleko) nemůže být finančně přínosnější, než kdyby se sloučila moc podnikatelská a politická. Stát je schopen totiž produkovat mnohonásobně větší zisky, než obchodní společnost. Nestačí li někomu odhadovaný majetek 60 mld korun českých, je ideální použít určitý díl této částky k tomu, aby byl dotyčný katapultován do nejvyšších pater. Ruku v ruce musí jít mediální podpora a provázání se složkami státní moci, tedy s policií, státními zástupci a soudci. V tu chvíli máte k dispozici dokonalý nástroj nejen k likvidaci podnikatelské konkurence, ale i té politické. Ideálním postem ve vládě je pro začátek ministerstvo financí ovládající finanční úřady, chybou byla z pohledu mocenských střetů pro Babiše ztráta ministerstva vnitra, což si vynahradil udržením ministerstev spravedlnosti a obrany. Jenže je třeba si uvědomit, že proti němu stojí ve vládě zkušení harcovníci.
Politická elita dlouho podceňovala vzrůstající moc oligarchů, kterým umožnila hromadit protizákonně majetek a nevyužívala nástroje, kterými mohla zastavit či přibrzdit přední podnikatele. Místo toho se nechávala uplácet a dostala se tak do bodu, ve kterém je nyní. Bezskurpulentní byznysmen je členem vlády a ovládá složky, u kterých mu to nikdy nemělo být umožněno. Díky svým médiím upravuje mínění části národa, vytváří tlak a zároveň bez jakýchkoliv důkazů likviduje oponenty. Nestrannost soudů, státních zastupitelství i policie se rozhodně netýká kauz spojených s Andrejem Babišem. Jeho mediální hvězdy Šlachta, Bradáčová a Ištván usilovně pracují pro svého dobroděje, zatím co politická garnitura se snaží vše zachránit tím, že se konečně pokusí dostat k spravedlivému vyšetřování lumpáren prováděných Andrejem Babišem. Momentálně tedy bojují dvě mocenské kliky proti sobě a národ může jen kroutit nevěřícně hlavou nad dlouholetou naivitou politiků a systematičností oligarchy vedoucí ke snaze ovládnout tuto zemi.
Boj o Šlachtu je jen vyvrcholením této situace. Babiš vytvořil stát ve státě a plody laxnosti těch, kteří tomu měli zabránit, jsou velmi hořké. A to zdaleka není konec. Pokud se budeme jen divit a ve volbách skočíme na špekáčky a koblihy, podepíšeme si vlastní ortel. Babošovi nejde o naše blaho, ale o své. Vše ostatní je jen politika řeči.
J3.K
