Varování před okrádáním v obchodech
www.inadhled.live Máme tady takový vcelku nesolidní nešvar. Vládu nad většinou obchodu pro kuchyně a domácnosti převzali supermarkety vlastněné nadnárodními společnostmi. Jejich výsadní postavení je natolik patrné, že už nikoho nepřekvapí plná parkoviště před nimi a košíky přetékající tolika zbožím, že si říkáte, kam to všichni ti lidé mohou dát, natož to spotřebovat. Přestože jsme svědky obrovské drahoty, plna lidí se to asi stále nedotýká.
Český zákazník vydrží hodně. O cenách už byla řeč, oblbování zmenšováním obsahu balení je doslova ostudné a o kvalitě například potravin u nás už se napsalo hodně. Nakupujete li občas v zahraničí, musíte souhlasit s tím, že to, co zakoupíte v Německu, Rakousku, Francii či dokonce v Polsku, je prostě většinou mnohem chutnější, složením zdravější a vizuálně přívětivější. Navíc rozhodně ne dražší než u nás. Obchodní strategie prodejců je jasná. Češi jsou mlčící národ s vedením vždy někomu podřízeným, reptající pouze do to té míry, že to de facto nic neznamená. A Brusel si s námi doslova vytírá své pozadí.
Zisky supermarketů však vlastníkům nestačí a neustále vymýšlí, jak je ještě navýšit. Způsobů je mnoho. Tlakem na zaměstnance a maximální šetření v možných ztrátách způsobuje často nabízení zboží vzhledově i chuťově překonávající svůj zenit, což se týká především ovoce a zeleniny. Další levou jsou obalové materiály. Například v Bauhausu musíte drobné zboží, např. šroubky, dávat do papírových pytlíků, přičemž jeden stojí korunu. Personál však striktně vyžaduje, abyste v nich i zboží vážili, což Vám dále o něco navýší cenu. Jde o haléře, z nichž však pro hobbymarket vznikají talíře.
Obchodníci přichází i s hitem v podobě různých slev. U nich však musíte dávat zásadní pozor. Velmi často Vás nalákají na různé letáky, což je český fenomén, ale u pokladny Vás o ně tak nějak ošulí. Vůbec, práce pokladních vyžaduje pozornost. V poslední době máme zkušenosti z několika Lidlů, Globusů a Albertů, kde bylo okrádání zákazníků běžnou normou. Nezaostává ani Billa. Kdysi se fixlovalo především při vážení a neděláme si iluze, že se to neděje nadále, ale nyní už snad mají v pokladních systémech softwary připravené na systematické okrádání. A tak se slevy zapomenou zobrazit, občas se něco namarkuje vícekrát či nesouhlasí příslušné kódy s uváděnou cenou. Vzhledem k tomu, že se účtenky promítají do aplikací a naskakují často až když jste mimo obchod, k tomu se počítá s nepozorností, pohodlností a studem zákazníků, plno takových křiváren projde. Obchod vydělává a Vy jste za úplné idioty. Čím větší nákup a zmatek u ukládání zboží, tím větší riziko.
Otázkou zůstává, jde li o systém celého řetězce nebo o iniciativu personálu bránícího se tak postihům za případné manko. Jisté je, že přehmat v jednom nákupu o 300,- korun, což znamenalo stoprocentní nárůst konečné ceny, je už razantní a nutno konstatovat, že ne úplně obvyklý. Běžně se navýšení při posledních uskutečněných platbách při návštěvě supermarketu pohybovalo cca v řádu 5-10 %, což je v součtu všech uskutečněných prodejů obrovská suma. Zároveň je pravdou, že dostat se zpět ke svým penězům není tak složité, musíte však absolvovat potupné dohadování s personálem, čehož se plno z vás nechce účastnit. A na tom své podvody supermarkety staví. Také na lenosti si účty položku po položce na místě zkontrolovat.
Vzhledem k tomu, že jsme u kontrolních nákupů zaznamenali podobné události ve více jak 70% ze všech uskutečněných, apelujeme na vás. Kontrolujte si velmi pečlivě účtenky, nepodléhejte naivní představě, že s aplikacemi a bez tištěných dokladů nakoupíte levněji a pečlivě sledujte markování, přičemž si až poté v klidu uklízejte nákup do tašek. Systém oblbování zákazníků funguje napříč různými řetězci, nás nejvíce odírali v Lidlu, Globusu a v Albertu, ani v Kauflandu jsme se sporům nevyhnuli. Strašidelnou zůstává pravidelnost těchto způsobů, jejich četnost a zvyšující se rozdíly v částkách.
Chápeme, že hlídat podvodníky za pokladnami je náročné a nekomfortní, pozor musíte navíc dávat i tam, kde už pokračují v likvidaci pokladen a funguje skenování. V těchto případech je situace více kontrolovatelná, ale možná jde o způsob, jak lidi přinutit platit kartami u samoobslužných terminálů. To už ale zase jiná písnička, v důsledku také velmi smutná s dopadem na každého, kdo karty používá. Jisté je, že český zákazník je považován západními vlastníky hypermarketů za dojnou krávu a ziskům je podřízeno vše. Nejde jim o vás, ale o vaše peníze.
Jindřich Kulhavý
