Vedro….
K letním dnům patří sluníčko a teplo. Červenec přímo vybízí ke koupání a opalování, cestování. Trávit slunný den se dá různě. Proležet jej na pláži mohou ti šťastnější, ale často vystačí i louka u řeky i rybníčku. Vzhledem k tomu, že jsme množstvím bazénů na počet obyvatel světová velmoc, je pravděpodobné, že právě probíhající víkend se také ponese v hlasitém šplouchání z každé zahrady.
Daleko méně příznivá situace jsou vedra kolem 35°C pro motoristy. Technika trpí daleko více v horku, než v zimních mrazech. Extrémní teploty se nenacházejí pouze kolem motoru, ale i tam, kam odkládáme věci, tedy v zavazadlových prostorech a uvnitř vozidla. Dokud jedeme a nemáme tu smůlu, že klimatizace nebyla součástí výbavy při nákupu vozidla, nebo nám neopustilo chladící médium příslušné zařízení, je vše relativně v pohodě. Až při zastavení a opuštění vychlazeného prostoru nás může překvapit venkovní horůčava a přivést nás k uvědomění, jak fajn je pokrok. Ten ale sebou bohužel přináší i nepříjemné stránky. Dříve sice auta s klimatizací byla ojedinělá, byla li vůbec, ale pro změnu vozidel jezdilo tak málo, že zácpy a s nimi spojená rizika neexistovaly.
A touto úvahou jsme se dostali k tématu. Při cestách autem po krásných německých dálnicích cesta příjemně utíká vždy přesně do té chvíle, než se na nich něco přihodí. Není to stejné, jako na naší D1, kde příčinou kolon je už jen pouhá existence této komunikace v podobě, ke které jsme se dopracovali. V Německu dělají vše pro co nejvyšší propustnost a velmi systematicky připraví každou úpravu provozu a vždy zachovají aspoň dva průjezdné pruhy každým směrem. Bohužel i německý řidič je pouze člověk, dokáže tedy havarovat tam, kde to není zrovna pozitivní pro průjezd ostatních. A ne vždy to musí být jen v místě zúžení, hořící kamión napříč přes tři pruhy je prostě nepřekonatelná překážka, o čemž se přesvědčili i ti, kteří na ní první narazili a ze svých nablýskaných vozidel udělali artikl vhodný akorát k prodeji do zemí bývalého východního bloku. To vše po vyřízení náležitostí v pojišťovně.
O tomto víkendu autor článku Německem cestoval. Měl štěstí, neboť všechny čtyři kolony, které viděl, byly v protisměru. Jedete li průměrnou rychlostí cca 100km/hod kolem šňůry aut třeba 20 minut, je jasné, že pro lidi v ní uvízlé nejde o pětiminutové zdržení. Otevřená auta dokořán, posedávající lidé, dokonce vyndané skládací židličky, tak nějak vypadala dálnice kolem Frankfurtu. A podle dopravních zpráv znějících z rádia, nejen tam. Na palubním teploměru byla číslice 37°C, na vyhřátém asfaltu uprostřed rozžhavených aut to muselo být ještě více. Kdo neměl zásobu vody, protrpěl si své. Organizmus si užil solidní test odolnosti, starší lidé i děti měli jistě jinou představu o ideálním trávení teplého počasí. Jisté je, že vysoká teplota vede za volantem k únavě a plno nehod bylo jejím důsledkem.
Proto doporučuji, pojedete li v létě kamkoliv daleko, zkuste zvážit, není li lepší si přes den užívat sluníčka u vody a na cestu se vydat v době, kdy jeho svit navštíví jinou část naší zeměkoule. Protože se nám může stát, že se z vyjížďky stane pěkné peklo. Tak, jako plno lidem o tomto víkendu. Šťastnou cestu.
J3.K
