Vláda už začala vládnout

  Dění v Rakousku zatím nenese pro demonstranty očekávané výsledky. Několik týdnů trvající masové demonstrace, kterých se už v jejich průběhu zúčastnilo mnoho statisíců účastníků včetně řady policistů a zdravotníků, přineslo výměnu premiéra, což byl pouze legislativní tah, nikoliv změnu přístupu politiků k problematice boje s covidem. Další vytvořená varianta omikron, o níž se ví, že není nijak dramaticky nebezpečná, ač se ji snaží z ní média udělat, opět napomáhá vytvářet tlak na občany a jejich očkování. Rakouská vláda přitvrdila v oblasti zahraničních cest a dala vzniknout dalšímu druhu karantény týkající se vlastních občanů při návratu do své země. Je vidět, že pouhé demonstrování nestačí. Přestože jedna část ozbrojených složek se přidává k demonstrantům, jejich zfanatizovaní kolegové dělají pravý opak a vyvolávají šarvátky, při nichž jsou agresivní. Situaci mohou také zkreslovat levicové oddíly mladíků souznějící s Antifou, které současného stavu využívají k rozpoutávání střetů právě s policisty. To je potravou pro novináře a média z celých demonstrací ukážou maximálně jen tyto akce. Nikoliv už obrovské davy demonstrantů a vystupujících na improvizovaných pódiích.

  Podobně jsou na tom demonstrace i v dalších zemích. Začínají nepokoje v Německu, tradiční výspě poslušných a velmi konzervativně se podvolujících lidí. Tamní policisté mající předchůdce v gestapu pro ránu nejdou daleko a je jim úplně jedno, řežou li do mladíka či staré paní. Záběry z Německa, ale i ze Slovenska, Bruselu , Holandska či z Francie, kde všude dostávají policejní mlátičky manýry z doby 2.světové války, občas proniknou na sociální sítě, ovšem v mainstreamu neuvidíte nic. Zvláště u nás jsme něco podobného zažívali v době lednových událostí, které byly součástí tzv. Palachova týdne v roce 1989 a předcházely předání moci komunisty do předem vybraných rukou Václava Havla a jeho okolí. Je evidentní, že ozbrojené složky věrné vždy tomu, koho chleba jí, nic na své filozofii nezměnily a vždy budou mlátit lidi hlava nehlava. Navíc se zdá, že úderné oddíly policie jsou plné ,,nabušených“ mladíků speciálně k tomuto úkolu vycvičených. Přesto se ukazuje, že provalení policejních zátarasů je při dostatečné účasti možné. Nicméně dle toho, jak aktivně a dlouho se protestuje ve Francii, Itálii, nyní i v Rakousku, se zdá, že dosavadní mírumilovný přístup demonstrantů je neefektivní. Jak dlouho ještě lidé do sebe nechají bušit bez odezvy? Dokud politikům nebude připomínán osud rumunského diktátora Nicolaea Ceausesca a jeho ženy Elen, kteří skončili život po rychlém soudu na improvizovaném popravišti, nebudou li mít obavy ze skládání účtů a porušování zákonů či nedostanou li se před tribunály prověřující jejich ataky lidské důstojnosti a zdraví občanů, budou si nadále hrát na šlechtu s neomezenými pravomocemi.

  Stačí si přečíst či se zaposlouchat a vnímat slova Víta Rakušana, Pekarové Adamové, Rakušana, Stanjury či Výborného o tom, co vše občan musí. Tedy podřídit se, poslouchat, uvědomit si. Nařízení a příkazy vlády velmi pravidelně porušují řadu zákonů a Ústavy ČR. Je přímo šílené, jak tito donedávna řadoví poslanci ze dne na den vyrostli a chtějí nám kázat své představy o tom, jak malými jsme. O tom, že řada z nich po moci touží dlouhodobě, není pochyb. Pro Fialu jde o doslova vymodlenou pozici, Pekarová Adamová je malým Napoleonem v sukních, jejíž vzestup od řadového zaměstnance u mobilního operátora na předsedkyni Sněmovny je unikátní ukázkou kariérního pragmatického protlačení tváře, a nikoliv schopností do nejvyšší politiky. Tomu také odpovídá její úroveň. Zkuste se zeptat na pana Stanjuru na Severní Moravě, kde po něm zůstala spoušť a dluhy. Týká se to Opavy. A výměna vlajky na budově Ministerstva zahraničí, kdy naše národní barvy vystřídal prapor neexistujícího státního útvaru, tedy Evropské unie, za což vděčíme novému ministrovi zahraničí a Pirátovi Lipovskému, je ukázkou podřízenosti pochybnému evropskému spolku, kterou tento diplomatický analfabet bude představovat.

  Místo silných osobností, které potřebujeme mít ve vedení země, se do jejího čela postavili opět jen lichváři, kariéristé a zmanipulovaní fanatici. Covidem to začíná, nečekejme příliš výrazné změny v dalších očekávaných krocích. A rychle přemýšlejme, kdy se přidáme k Rakušanům a dalším. Nebo se spokojíme s tím, že máme stejně mizernou a agresivní vládu jako Slováci?

Jindřich Kulhavý