XXX na hrad….

  Dotazovaní lidé se velmi často nechávají ovlivnit různými okolnostmi. Nemůžeme se potom divit, že padají jména osobností úspěšných ve svých oborech, dále těch, kteří se snaží za každou cenu zviditelnit a v neposlední řadě exotů, kteří zaujali jistou extravagancí, aniž by za sebou měli vidět jakékoliv úspěchy. Častými tipy jsou Jaromír Jágr, Dominik Hašek, nedávno to byl judista a poslední olympijský vítěz Krpálek. Také Karel Gott, Táňa Fišerová, Zdeněk Škromach, zaslechli jsme i jméno Jana Krause, profesora Švejnara, šílenců Kohouta a Halíka, bohatě financovanou prezidentskou kampaň naplno rozjel textař Michal Horáček.

  Funkce prezidenta České republiky by měla být vrcholem toho, čeho lze v životě dosáhnout. I když se zpočátku zdá, že jde o čestnou roli v dění státu, není to úplně pravda. Vzhledem k rozsáhlé možnosti mediální prezentace svých názorů může dotyčná osoba ovlivňovat myšlení mnoha občanů. Vysílací prostor, za který musí inzerenti draze platit, získává pán Hradu naprosto zdarma. Jeho přístup k mezinárodním i vnitrostátním událostem se tak stává jedním z nejdůležitějších a nejvíce ovlivňujících různé skupiny obyvatel.

   Z toho vyplývá, že hlavou státu nemůže být každý, kdo vstoupil do podvědomí nás všech. Není to tedy jen o tom, chtěl li by dotyčný na pomyslném křesle sedět, ale především o tom, má li na to. Nestačí k tomu dobře vypadat, mít dobré vyjadřovací schopnosti, či například umět hrát hokej. Chce to životní i politické zkušenosti, zásadovost, umění komunikovat, odvahu postavit se nátlaku a nenechat se ovlivnit penězi, populismem, médii. Těch atributů je velmi mnoho. Falešný potlesk je často lákavým zvednutím ega, skutečnost je však úplně jinde.

  Kandidát na post prezidenta, tedy pokud sám od sebe ohlásí svůj zájem stát se jím a není k tomu vyzván širokou masou lidí, by měl jít do boje připraven. Především je třeba, aby vysvětlil, co jej k tomu vede, jaký má program a také to, co je ochoten udělat pro jeho naplnění. Nestačí sepsat x bodový seznam všeobecně známých neduhů a konstatovat, že se na ně zaměří. Je nutné si přiznat, že hlava státu nedokáže zlepšit dopravní infrastrukturu. Také ovlivňování srovnání platů mužů a žen je nad jeho kompetence, o školství může pouze mluvit. Podporou podnikatelské sféry by jistě budoucí prezident získal plno hlasů, pokud by ovšem vláda držící v rukách výkonnou moc neměla jiný názor. Nebude li tedy mít prezident podporu nejen davu, ale i představitelů politické elity, budou všechny jeho názory pouhým tlacháním a plácáním do vody. Zní to vše sice hezky, ale kdo si dá podobná hesla do volebního programu, je mimo realitu. Zvláště, když nemá páky pro jejich prosazení. Právě k tomu slouží jistá politická minulost, přesto ani ti nejsilnější hráči nedokážou prosadit všechna svá předsevzetí, stojí li proti vládní a parlamentní přesile.

  Dá se říct, že možnost přímé volby je tedy dvousečná. Obyvatelům dává možnost projevit svou momentální vůli a touhu po změnách, moc samotného prezidenta je však okleštěna o to, že jej nevolí parlament dle skutečného rozložení sil. Pro voliče to je jen dobře, pro politiky samotné jde o strašáka. Nicméně až do nás začnou bušit svou kampaní možní uchazeči, musíme si uvědomit, že většina z nich bude mít předpoklad k tomu být pouhou loutkou v rukách mocných tohoto světa. Jen skutečná osobnost, a ač to mnozí slyší neradi, Václav Klaus i Miloš Zeman jimi jako prezidenti i přes své prohřešky jsou a byli, může ustát tlak vytvářený na člověka v této pozici. Pokud vám chybí jméno Václava Havla, je to důsledek nových skutečností postupně se po jeho smrti objevujících. Přesto lze tvrdit, že i on byl svým způsobem osobností, kterou si lidé oblíbili, přestože pracoval pod vlivem své nijak růžové minulosti. Právě on se stal nástrojem jiných. Nicméně média pracovala pro něj a je tomu tak většinou i nadále.

  Do prezidentských voleb je ještě daleko. Bude mnoho času se zabývat jednotlivými kandidáty, zvláště tehdy, nepodlehneme li ve dnech kolem 17.listopadu očekávaným výzvám k nepokojům. Možná je počátek kampaně Michala Horáčka záměrně uspíšen, na nás je tedy zachovat chladnou hlavu a nepodlehnout nátlakovým skupinám. Miloš Zeman je pro velkou část evropských a amerických politiků nestravitelným soustem, o to více by měl vnímat naší podporu v době, kdy se nám EU a USA snaží vnutit kvóty na příděl muslimů, hospodářské smlouvy TIFF a CETA, vojenskou základnu USA, dostavbu Temelína dle diktátu a plno dalších striktních nařízení včetně směřování naší zahraniční politiky bez ohledu na to, co je pro naši zemi nejlepší. Nezachováme li rozvahu a dáme na líbivá gesta a řeči dramatických umělců, dopadneme hůře, než si dokážeme představit. Uvědomění si jejich minulosti a tím, co hlásali v dobách totality by nám mělo pomoci nepodlehnout falešným iluzím, jejichž vytváření patří to repertoáru mnohých z nyní aktivních odpůrců českého prezidenta.

J3.K