Jsem trochu šokován

   Kdysi jsem psal o tom, jaké pocity jsem měl v malém Smartu, když jsem shodou okolností byl nucen v něm pobýt jeden den v pražském provozu. Do té doby jsem nezažil tolik ignorace, kterou mne obšťastnila jen o trošku větší auta a jejich imbecilní řidiči. Lecos jsem překousl a s obdivem později vzhlížel k těm, kteří jsou ochotni za větší šanci zaparkovat obětovat vlastní ego a sebevědomí jízdou v některém z mikroaut.

  Vzhledem k blížící se zimě jsem uložil k zimnímu spánku sportovní vozy a pořídil praktický mikrobus Ford Custom Tournero . Jde velikostí o stejné vozidlo, jakým je například VW Multivan. Vzhledem k tomu, že to mé má 190 koní, dá se říct, že docela jede. Což je trnem v oku mnohým hlupákům za volanty jiných menších aut. Za poslední dva týdny jsem zažil tři situace, při kterých by střelba z okénka byla oprávněnou odpovědí.

1. Kruhový objezd před Kauflandem na Proseku. Páteční večer, venku prší, mnoho aut. Stojím na semaforu a po rozsvícení zelené se rozjíždím v pravém pruhu.  Kulaťák je plný a zastavuji vedle semaforu na přechodu. Ve chvíli, kdy se rozsvítí oranžová, kouknu do zrcátka a v pravém pruhu je auto až ve vzdálenosti cca 100m. Rozjedu se tedy, abych nepřekážel chodcům, a ještě na oranžovou s blinkrem přejedu do levého pruhu za křižovatkou. Jsem už 15m za její hranicí, koutkem oka zahlédnu padající červenou. A po dalších 5s rána z boku. Ten blb jedoucí v dáli prolétl na červenou a neubrzdil to. Naštěstí jsem měl ještě široká letní kola, takže on skončil s lavorem ve dveřích, já s minimálním škrábanečkem, který byl vzápětí rozleštěn. Za volantem starého Daewa byl Ukrajinec.

2. Sobotní ráno, dálnice na Hradec. U odbočky na Jirny dojíždím nový bílý Mercedes S 350. Jede v levém pruhu asi 130. Nereaguje na mne asi kilometr, tak jej probliknu. Nic, neuhýbá další dva km, přestože v pravém pruhu nic nejede. Porušuji tedy předpisy a pravým pruhem se dostávám dopředu a zároveň se blížím ke kamionu, který je třeba předjet. V tu chvíli Mercedes zrychluje a snaží se mne před nákladní soupravu nepustit. Nestihnul to a běsní. Po předjetí se vracím zpět do pravého pruhu, v tu chvíli mne S-kláda předjede, nacpe se přede mne a začne mne brzdit. Na pokus o předjetí reaguje kličkováním. Zdržuje až do odbočky na Kolín, tedy celých 35 kilometrů. To vše v provozu mezi jinými auty- za volantem chlap kolem 60ti let. Poškození žádné, psychická újma veliká. Za normálních okolností bych měl pod zadkem minimálně 570 koní a pána bych si podal třeba až v Kolíně, takto jsem pokračoval naštvaný do Hradce Králové.

3. Středeční podvečer, jedu od Tesca Letňany směr Kaufland na Proseku. Před nájezdem na dálnici u Porsche Prosek mne v situaci, kdy je hustý provoz a přede mnou pomalé auto, sedí za zadním nárazníkem hlupák v Peugeotu 308. Nemohu ho nijak pustit, podjede mne tedy a cpe se mezi mne a auto přede mnou tak, že kdybych nepřibrzdil, zdemoloval by mi pravý bok. Naštvalo mne to, takže jsem se ho držel a na nájezdu na D8 do centra jsem se díky jeho hlouposti dostal do levého pruhu, zatímco on zůstal v odbočovacím pravém na Prosek. Po sto metrech jsme jeli vedle sebe, já v pravém a on stále v odbočovacím. Náhle bez blinkru vyrazil do mého směru aniž by reagoval na velikost a rychlost dodávky. Opakovala se scéna z předešlého okamžiku, jen s tím rozdílem, že tentokráte ani mé přibrzdění nestačilo a dotyčný se o mne opřel, vzápětí ujel směr Argentinská.  Zapamatoval jsem si SPZ, zavolal policii, a protože ani tentokráte nepřišel můj Ford k újmě, opět lehký škrábanec, tentokráte na druhé straně, oznámení se neslo v duchu sice nikoliv bouračky, ale upozornění na silničního piráta schopného kdykoliv někoho nabourat. Navíc jsem zjistil, že dotyčný vůz nemá 10 let zaplacené povinné ručení. Za volantem mladík tak do 25 let, vysmátý jak lečo. I on odjel s lavorem v zadním boku

   Musím konstatovat, že pokud jsem cítil kdysi frustraci ve Smartu, zažívám nyní v mikrobusu stavy ještě horší. Když si někdo myslí, že dodávky se plazí rychlostí poloviční, neuvědomují si zranitelnost v těch svých malých plechovkách a vůbec netuší, co vše se jim může přihodit, pak tito lidé nepatří za volant. Je zajímavé, že jedu li v sportovním vozu, uhýbají většinou všichni okamžitě. Dojedu li někoho s dodávkou, myslí si asi, že je to náhoda. Tedy není, měli byste vědět, že ty velké almary jezdí i přes 200km/hod a i když dodržují předpisy, často svým výkonem převyšují běžné osobáky. Navíc řidiči dodávek mají hodně naježděno a rozhodně nemají potřebu se nechat terorizovat kdejakým řidičem, který si o sobě myslí, že ho sezení v přízemním autě pasuje na závodníka. Příště už budu méně pozorný a dotyčné borce prostě trefím. I když….kdo se má zabývat opravou a obíháním pojišťovny? Ale už se nedivím, když někdo vyleze a ,,bejzbolkou‘‘ upraví tomu druhému tvar jeho auta. Nebo rovnou visáž obličeje.

J3.K