Nadáváme na silnice, ale..

  Sliby, které dává každá naše vláda a samozřejmě je neplní, se týkají i silnic. Investuje se do radarů, ostrůvků, čím vyšší a hranatější obrubník, tím lepší, komplikuje se parkování ve městech, vymýšlí se nesmysly. Budete li však cestovat po Evropě, zjistíte, že nejsme jediní, kdo má silnice v hrozném stavu. Jestliže v Německu je zatím absolutní většina vozovek bez jam, v Rakousku občas výjimečně na nějakou narazíte, tak v Itálii už se můžete spolehnout na to, že se mnohé změnilo k horšímu. Dokonce i tam, kam směřují tisíce mototuristů, tedy v Alpách. Třeba příjezdové cesty do Livigna si v ničem nezadají s okreskou u nás. To platí i pro další komunikace například v Dolomitech. Někdy stačí sjet z hlavní a váš pocit, že jste doma, je velmi oprávněný. Navíc, pokud byste očekávali, že skončila zima a místní silničáři se vrhnou do práce, mýlíte se. I Italové to řeší značkou s omezenou rychlostí a poté děj se vůle boží. Takže pojedete li se projet a Livigno je váš cíl, nemyslete si, že je motocykl či sportovní vůz tím nejvhodnějším dopravním prostředkem.

  Samotná radost z ježdění není kalena bohužel jen kvalitou silnic. I Italové, Rakušané a Švýcaři vsadili na výběr pokut a radary potkáte na každém rohu. Zatímco v Itálii vás varují cedulemi, v Rakousku se vás snaží lapit bez upozornění a podobně jako Švýcaři, používají metody shodné s našimi policisty, tedy se schovávají za bukem. Navíc lepší auto s českou SPZ je pro místní hlídače pořádku něco, jako červený hadr pro býky. Což platí i pro celníky. Mimochodem, jste li černý, nemáte doklady, projdete do těchto zemí snadněji, než když do nich míříte v porsche a na značce máte CZ. Jaké to jsou paradoxy.

  Myslíte li si, že hustota provozu v zahraničí je lepší než u nás, mýlíte se. Kolony jsou už asi všude. Dálnice, okresky i stezky jsou plné aut, motorek a cyklistů. Je až nepochopitelné, kolik milovníků kola se škrábe do nadmořské výšky, ve které se i v červnu potkávají s lyžaři. Proplétání se cyklistů, motorkářů, supersportů a karavanů v těch nejvyšších průsmycích někdy hraničí s šílenstvím. Každý z nich připadá těm ostatním sobeckým, nicméně nakonec  to ve vzájemné symbióze přežijí téměř všichni. Občas si někdo natluče, ale většina zranění připadá v této oblasti na vlastní nepozornost.

  Alpy jsou neskutečně krásnou a rozlehlou oblastí, která poskytuje nepřeberné možnosti využití volného času a vlastních sil. Mají své půvaby i nedostatky, ale jejich návštěva patří většinou k tomu nejlepšímu, co můžeme udělat, chceme li si na chvíli vyčistit hlavu. V zimě lyže, v létě vše ostatní. Je otázkou, jak dlouho ještě budeme moci sednout do auta či na motorku a projet ty zakroucené silničky. Ale dokud to jen trochu lze, neváhejte, za pár let budou všude postávat vybitá vozidla, jejichž majitelé se budou shánět po prodlužovacích kabelech. Lze jen doufat, že se odpovědným politikům rozsvítí a dojde k přehodnocení strategie zlikvidovat radost ze zvuku vytočeného spalovacího motoru. Zatím to pořád nějak jde.

J3.K