Nenávist k měšťákům?

  Důvody, proč kdysi vznikla, by se jistě našly. Pochůzková služba po rajónu zajišťující nejen větší bezpečnost, zároveň i pořádek, znalost prostředí i lidí v blízkém okolí a snaha napomáhat dobrým mezilidským vztahům, jsou jistě přínosné. Bohužel mnohé se zvrhlo a původní důvěra ve Vašeho strážníka se často postupně vytratila.

  Suplování práce České policie přesáhnulo dávno meze, které by měly ohraničovat pravomoce měšťáků. Naštěstí si toho všimnuli zodpovědní funkcionáři a postupně se snaží nastavit pravidla, která městským strážníkům určí rozsah jejich práce. Například měření rychlosti za účelem naplnit obecní pokladny se stalo natolik účelovým prostředkem, že docházelo k pronajímání radaru i s obsluhou do velkých vzdáleností od vlastního působiště. Proslulá byla jednotka ze středočeské Koleče. Její výjezdy za obchodem a šikanou řidičů byly nepřehlédnutelné.

  Další oblíbenou činností vedoucí k obohacování místních pokladen jsou kontroly způsobu parkování. Nový boom v zavádění parkovacích zón ve velkých městech jejich pravomocem dává nový rozměr. Všemocnou postavou v placaté čepici se tak stává uniformovaný obecní policista. A pořádně si to užívá.  Aspoň někteří. Jistě, jsou zaměstnanci místních Obecních úřadů a mají své instrukce, nicméně někteří zapomínají i na logiku a lidskost. Možná za to mohou slíbené prémie za vybranou hotovost, otázkou však je, nezachází li se příliš daleko.

  Modré zóny v Praze přispívají k tomu, že se přestávají navštěvovat příbuzní, lidé nejezdí do své oblíbené prodejny či kavárny, podnikatelé vzhledem k mnohonásobné zátěži včetně blížících se registračních pokladen odmítají hradit celoroční poplatek za svou dodávku a snaží se ji upíchnout kamkoliv, Pražáci už se rozdělují podle obvodu, kde bydlí. Ztratilo to logiku. Možná by bylo jaksi více v pořádku, kdyby sice zóny existovaly, ale parkovačka pro obyvatele metropole by měla být jedna a umožňující tak Pražákům zůstat Pražáky. S volným pohybem po svém městě. Cizinci by poté měli mít možnost parkovat i ve vnitřních částech města za nějaký poplatek. S výjimkou návštěv o víkendu. V té době stejně Praha bývá poloprázdná a najít si místo nebývá problém. Výjimkou by mohlo být historické centrum, k tomu však stačí pár dopravních značek zákaz vjezdu s dodatkovou tabulkou týkající se rezidentů.

  Opak je pravdou. Nejčerstvější zážitek stál autora článku 2158 Kč. Patnáct minut parkování na Praze 3 před vlastním bytem na poloprázdné ulici vyšlo na poměrně dost peněz. Zkuste sledovat tento příběh.

  Vzhledem k tomu, že je majitelem více, než jednoho vozidla, není každé z nich vybaveno parkovací kartou. Vezme li se v potaz cena druhé a každé další, je to pochopitelné. Nicméně občas je třeba něco přivézt a odvézt. Zaparkovat poblíž domu, vyndat nějakou krabici, odnést do desátého patra, odložit a zase se k autu vrátit, to vše v ranní špičce v provozu výtahu netrvá pět minut. Zvláště, musíte li obsah škatule dát třeba do ledničky. Mezitím vám stojí to auto na modré vyhrazené zóně a je vystaveno ataku snaživého policisty. Kolem krouží auto najaté firmy zabývající se odtahem a čeká na příkaz. Těch 15 minut je dostatečná doba, aby sebranka složená z měšťáka a pilota odtahovky splnila úkol. Paradoxem je, že si vybere pro svou zvůli vozidlo zaparkované mezi dvěmi dalšími, samozřejmě také bez karet vydaných pro příslušný obvod, na místo jinak k tomu určené, tedy nijak překážející. Díky tomu, že sousedy kabrioletu BMW byla postarší škodovka a historický Ford Escort, byl výběr pro hlídkující dvojici jasný. Člověk by pochopil lísteček za stěračem, se vztekem by sháněl někoho, kdo by mu sundal tzv. botičku, ale toto státem povolené odcizení považuji za lumpárnu solidního kalibru. Navíc čas zahájení úkonu uvedený na protokolu získaného při vyzvednutí vozidla byl o deset minut později, než bylo zjištěno zmizení BMW. Přiznávám, nejsem si vůbec jistý, může li být odtaženo vozidlo, které nijak nepřekáží provozu na komunikaci.

  Nenávist k Městské policii má svůj důvod. Ne vždy, ne ke každému příslušníkovi, to by bylo nespravedlivé, ovšem normální uvažování a rozum nebyly dány do vínku všem. To se týká i strážníků. Bohužel. Dnes jsem nenáviděl opravdu hodně. A výhrady mám i k úředníkům, kteří o podobné situaci rozhodli a svým geniálním tahem s vytvořením zón plní městkou kasu více, než statečně.

J3.K