Opravdu je to tak bezpečné? A co na to korektnost?

  Elektomobilita nám je představována a podsouvána s tím, že sníží emise údajně tolik poškozující životné prostředí kolem nás, i když reálné výzkumy hovoří o úplně něčem jiném. Dalším důvodem má být zajištění vyšší bezpečnosti provozu. Elektrovozidla jsou vybavována dalšími povinnými asistenty, které sice ve vozidlech se spalovacími motory fungují úplně stejně, ale Muskova propagace elektrifikace vozového parku samozřejmě přináší ujištění, že s elektřinou bude autonomní řízení fungovat lépe. Pár smrtelných havárií s touto technologií sice ukazuje na značné nedostatky, ale to neznamená, že se časem neprosadí. Lidé nebudou puštěni k něčemu tak nebezpečnému, jako je možnost ovládat vozidla. Zdá se, že se počítá s postupnou degenerací lidstva, případně jde o eliminaci možnosti využít vozidlo jako zbraň proti davu. Muslimští teroristé budou dlouho považovat éru dodávek s volantem za ideální z pohledu na ně, jako na vraždící nástroje. Bezpečnost by měla údajně hrát roli i při případných nehodách. Nádrže plné plynu či benzínu přeci tak rády explodují. Tedy aspoň filmaři využívají této fámy a v jejich dílech se stačí škrtnout kolem o obrubník a pod kapotou v tu chvíli začne proces hoření vedoucí k výbuchu. To se u elektroaut jistě stávat nebude. Co na tom, že stačí zkrat a jiskry z něj dokonají zlo během pár vteřin? A že by došlo k výboji týkajícího se přímo řidiče? Nemyslitelné, desítky čidel a spínačů odpojí přívod energie už jen ve chvíli, kdy by něco podobného hrozilo. Opravdu?

  Že se svět v peklo obrací dokazuje i průnik elektřiny do motoristických soutěží. Nejdříve to byly jednotky umožňující rekuperaci energie ve formuli 1 a jejich využívání v DRS zónách při předjíždění, později hybridy pronikly do závodů vozů se specifikací pro kategorie závodící v Le Mans, aby nakonec vznikla E-formule. Posledním počinem budou závody elektrických motocyklů jako součást mistrovství světa v MotoGP.  Nadstavbou jízd ve španělském  Jerezu tak byly i testy těchto nových strojů, které mají vtrhnout na závodní ovály. A že nejde o plané ambice, to mohlo potvrdit i nasazení týmů z MOTOGP a bývalých jezdců z nejvyšší kubatury. Snaha DORNY ukázat světu, že i motocyklové závody dokáží být ekologicky šetrné k přírodě, nabrala na intenzitě. Že bude fanouškům chybě t zvuková kulisa tolik oblíbená při průjezdu litrového biku? Nevadí, z reproduktorů se ozvou nějaké písničky a oživlý playstation na oválu se může pustit. Kdo viděl závod E-formule, musel kroutit očima. Jediným zvukem připomínajícím vzdáleně závodní víkend jsou nastartované dieselagregáty vyrábějící elektřinu potřebnou pro dobíjení baterií v monopostech. Cože? Dieselagregáty? Ano, právě jim byla svěřena péče o elektrickou energii. Tedy žádné ekologicky šetrné větrné elektrárny či stovky solárních panelů, ale klasické agregáty kouřící za boxy. Pokud se ptáte proč, tedy proto, že je to vše skutečná šaškárna znamenající plusové body, ve skutečnosti však naprosté ohýbání hřbetu před panovačnými politiky napojenými na ekologický byznys.

  Vraťme se do Jerezu. K radosti elektroskeptiků v noci z důvodu závady na některém ze závodních strojů shořely jak všechny exempláře e-motocyklů na uhel, tak i boxy, ve kterých byly odstavené. Fotografie z požáru se staly vzácností, protože nebylo povoleno jejich uvolnění. Původní prohlášení o technické závadě na některém ze strojů, jakožto příčině požáru, bylo vzápětí staženo zpět s tím, že podání vysvětlení DORNA dodá později. Tím vznikl prostor na politickou korektnost a zároveň bylo otázkou času, kdy se objeví názor, že za tragédii mohou sudy s naftou, nebo porouchaný dieselagregát. Druhou variantou by mohlo být žhářství fanatického fanouška nepřejícího elektromobilitě. Závada na samotných strojích se prostě nehodí, přestože svědkům události a odborníkům bylo okamžitě jasné, co se přihodilo, tedy zkrat na některém ze strojů v paddocku. Ostatně nejde o první zahoření od jisker vznikajících při nekontrolovaném setkání dvou veličin, tedy plusu a minusu.

  Vykašleme se na korektnost. Ta provází lidstvo od nepaměti, a je to samé, jako význam slova lež. Podobě, jako fámy o škodlivosti moderních dieselů a později benzínových aut, běží zároveň umělá propagace bezpečnosti elektrovozidel. Přestože lze vnímat odvětví dopravy, kde má elektřina své místo, v osobní dopravě ji lze obhájit pouze tam, kde pomáhá k určitému zklidnění a nemá problém s dobíjením baterií. Ale ekologické zvýhodnění je díky výrobě a likvidaci baterií, distribuci elektřiny a jejímu vzniku nulové, pokud není záporné. Další nevýhody spojené s provozem elektrovozidel, tedy nevýkonná topení, problémy s dojezdem a rychlostí dobíjení, či geometricky s rychlostí nebo náročností terénu narůstající spotřeba, jsou reálným nedostatkem, jehož odstranění bude ještě dlouho trvat. Unáhlenost při přechodu od spalovacích motorů je zjevná a důvodem k ní je pouze demagogické uvažování elit, nově vznikající prostředí pro jejich byznys a hlavně snaha ukázat svou moc nad zbytkem lidstva.  Nelze si přát nic jiného, než aby neúspěchů podobných tomu, kterým v Jerezu skončilo testování e-motocyklů, bylo co nejvíce. Fanatičnost prosazovatelů elektromobility je už na takové úrovni, že jsou ochotni ohýbat pravdu i tam, kde šlo zjevně o selhání systému. Jerez je toho důkazem.

J3.K