Proč mám rád starý TopGear a proč ne

  Jejich práce je snem každého nadšence pro zvuk vytočeného motoru a pálící se benzín. Mít k dispozici nejnovější modely těch nejlepších značek a nemuset se bát upozornit na nedostatky, nesoustředit se na to, kolik CO2 vypustí a spotřebují li o sud benzínu více či méně. Navštívit za volantem závodní okruhy, horské průsmyky, jihoamerické pralesy, asijské horské průrvy, beztrestně zkoušet, co které auto vydrží. Zní to jako pohádka. A asi také je, kdyby si aktéři vážili toho, že ji mohou prožívat. Možná už teď ví, o co přicházejí, možná jsou natolik kreativní, že se uživí i jinak.

    Pořad anglické televize se stal vzorem mnoha jiným produkcím, dokonce i moderátoři českého Autosalonu se občas dopouští žoviálního přístupu k testům a přiznejme si, že je to rozhodně lepší, než strohý výčet technických parametrů. Například Pepa Sršeň na motorkách nejen umí, ale zároveň jeho podání zkušenosti s daným modelem odpovídá tomu, jak by mluvil uprostřed motorkářů kdesi na srazu.

  Imaginární ochočený závodník Stig se stal fenoménem TopGearu, a i když už je jasné, že v jeho kombinéze nebyl vždy stejný člověk, z jeho umění se dá odhadovat přítomnost profesionálního pilota. Tato postava je zahalena tajemstvím, je cílem vtipů a proslula totálním klidem a mlčenlivostí. A také opravdu rychlými časy na okruhu, mimochodem další velmi důležitou součástí pořadu. Docela jednoduchý a krátký okruh, na kterém mimo jiné drží neoficiální rekord Ultima GTR zesměšňující svým časem perly renomovaných automobilek, prověřuje vozidla všech možných značek i typů.

  Zatím jsem popisoval klady, samozřejmě nejdou přehlédnout i opačné náležitosti. Občas se stalo, že ničení aut bylo přímo programované. Byl li to vrak přívěsu, nevadilo to, starého brouka už mi trochu líto bylo a odřené ferrari a zničené disky považuji za vandalství. Na druhou stranu jsou ale testíky postavené na efektu a čistě subjektivních pocitech, což vůbec nevadí. Stejně je na každém z nás, ve kterém autě nakonec sedí.

  TopGear se stal pro jednu generaci kultovním pořadem a nutno konstatovat, že opakované díly zaujmou i po letech nejen dospělé. Je škoda, že Clarkson trochu pokazil dlouholetou práci celé trojice a nikdo neví, přijdou li nové řady na svět a zda li nové složení moderátorského týmu zaujme dav. Ono je to nakonec úplně jedno, protože i tak nám v archívech zůstane trochu motoristické poesie protknuté anglickým humorem, nadhledem a hlavně nadšením pro obdivované hračky poloviny populace. A dokud budou na našich televizních kanálech opakovat již několikrát opakované díly, bude pořád se na co koukat. Buďme za to vděční.

  P.S. Dle posledních zpráv se Jeremy Clarkson a zbytek týmu dohodnuli s vedením BBC na spolupráci při dotočení poslední série. Máme se tedy ještě na co těšit.

J3.K