Ta auta prostě vadí

  Vraťme se však k honu na čarodějnice. Přestože několik studií prokázalo, že po stránce ekologické je moderní dieselové vozidlo čistější, než je elektromobil, tažení za na první pohled nulovými emisemi pokračuje. Už to je zjevná a záměrná demagogie, z níž vyplývá, že si banda politiků ve spojení s manipulátory s veřejným míněním o čistotě prostředí vzali prostě představu o jediném správném pohonu za svou a jen tak se jí nepustí, byť je naprosto scestná. Ať to stojí, co to stojí. Dalším krokem je odebrat lidem radost z používání vozidel. Autonomní řízení je pokusem odstranit jakoukoliv možnost ovládat vozidlo s výjimkou zadání cíle. Potlačení přirozené lidské vlastnosti být pánem vlastního osudu přesunutím pravomocí z řidiče na stroj, přičemž je ho pohyb a činnost lidí v něm non-stop monitorována, je snem našich elitářů. U motocyklů to tedy znamená buď jejich konec, nebo se budete moci posadit pouze na místo spolujezdce. Upřímně řečeno, to nikomu z dnešních mladých nezávidím. Pravděpodobně také zmizí kabriolety, to abyste za jízdy nemohli pociťovat vznik endorfinů, případně jste nemohli ovlivnit pohyb stroje tím, že byste ho opustili mimo povolenou zónu. Kdepak, nic takového nebude možné. Toto vše je však otázky sice blízké, ale přesto až budoucnosti. Zatím se řeší problémy s dobíjecími stanicemi ve městech a dé jedničku opravují tak, jako by nikdy kolem ní dobíjecí parky vzniknout neměly.  To ostatně platí i o ostatních zemích s výjimkou Norska. Seveřané byli vždy trochu jinde, což je ostatně nyní vidět na švédském zborcení ještě nedávno tak světem obdivované sociální politiky, která dovedla tento nevelký národ k naprosté devastaci vnitropolitických vztahů. Také sousední Norové zase odebíráním dětí přirozeným rodičům likvidují rodiny a jejich právo na vlastní výchovu, zaseli strach do vlastních řad. Nicméně je to jediná země, která má přebytek energie z obnovitelných zdrojů, takže s jejím množstvím zatím problém nemají. To však neřeší další nevýhody elektromobilů.

  Sociální dopad na lidstvo ze strany řídících státních a nad ně povýšených evropských orgánů bude jednou otřesný. Nyní však ještě tento systém plně nefunguje, takže se hledají cesty, jak lidem otrávit život jinak. Nejprve je třeba otupit snahu vystoupit z davu. Snem eurounijních politiků je vytvoření světlehnědé nepříliš inteligentní a dobře ovladatelné masy. Jakékoliv výstřednosti, kterými byste se mohli odlišovat, budou nepřípustné. Ostatně vzpomeňte si na nedávnou dobu, kdy většina Číňanů či Japonců chodila v jednotných uniformách, respektive oblečení, které je připomínalo. Také školní povinné oděvy-uniformy- mají za úkol srovnat všechny do jedné roviny. Jde o celosvětově používaný způsob, jak udržet mezi studenty jistou rovnost. Přitom by při studiu mělo jít především o vědomosti. Být lepším, jiným, výjimečným patří opět mezi přirozené lidské vlastnosti. Jejich potírání a vyrovnáním všech do jedné řady bez možnosti vyčuhovat připomíná koncentrační tábory a povede k degeneraci společnosti. Týká se to i automobilismu. Němci pokročili dále a vznikl policejní oddíl potírající autopósismus. Možná tento výraz neznáte, ale jde o to, že pokud máte od standardu se odlišující vozidlo, případně ho používáte pro radost v rozporu se sešroubovanými předpisy, prostě Vám ho seberou. Co vše k tomu může vést?

  Trnem v oku jsou všechna něčím z řady vybočující vozidla.  Takže nejen ta sportovní, ale i různě upravená včetně polepů.  Vynechme na chvilku námitky proti jejich používání. Důvodem k odebrání tak mohou být barevně výrazné úpravy povrchů karoserií, vadí především metalické odstíny, případně příliš mnoho barev. Kdysi používané podsvícení vytuněných kár už technici zlikvidovali, tak jdou nyní po změnách na podvozku a výfukových soustavách. Jestliže u některých extrémně snížených aut to má určitou logiku, výfukové klapky jsou někdy montované sériově, jindy přidané až později.  Mít pořádný zvuk, tím není myšlena díra ve výfuku, je prostě nepřípustné. Sice to dusí motory a při použití kvalitního tlumiče z dílny renomovaných výrobců je pocit ze zvuku fantastický, ale když se německému policistovi nelíbíte, máte smůlu. O různě vkusných přestavbách exteriéru a interiéru vozidel ani nemluvě. Kdysi se tunerové scházeli ve velkém počtu na srazech a některé výtvory byly opravdu strašidelné, jindy však peníze a energie vložené do povedeného projektu auta či motorky, které oslňovaly okolí řemeslným provedením a citem pro techniku, byly investicí mnohem lepší, než je ta z nudy vložená do drog a alkoholu. Ostatně moc posoudit následnou schopnost provozu na veřejných komunikacích měly vždy stanice technické kontroly, trocha výjimečnosti v mezích tolerance zákonů by tedy neuškodila.

  Děláte li hlouposti a opakovaně porušujete zákony i tam, kde jsou jimi dané normy opodstatněné, může být zabavení vozidla logickým vyústěním Vaší arogance. To zní vcelku obhajitelně. Pokud Vás denně na třicítce před školou odchytí policejní hlídka ve chvíli, kdy tam jedete dvěstě, je to v pořádku. Jsou tu však jiné případy. Je li padesátka na přehledné čtyřproudé silnici vedoucí z kraje města do centra už dávno před místem, kde je oprávněné si myslet, že může být kolona, je velmi těžké dodržovat tuto rychlost. Právě proto tam jsou instalovány radary sloužící k výběru peněz. Zachytit řidiče jedoucí dvojnásobnou rychlostí tak není problém. Podobně se můžete stát delikventem na dálnici, kde stotřicítka je opravdu nesmyslnou maximální rychlostí a při konstrukci dnešních vozidel i přežitá. To nám však není nic platné, v představách politiků, tedy především političek a zelených aktivistů, je padesátka brána jako ideální i pro dálnice.  Demence nemá hranic. Takže Vám leckde odeberou vozidlo i za to, že ho nepřiměřeně používáte a překračujete rychlost častěji, než se někomu zdá přípustné. Porušujete zákony a basta. Že jsou ta pravidla výjimečně nesmyslná, ostatně jako většinou, už nikoho nezajímá a díky výchově k stádovosti je stále více ovcí tleskajících všem těmto omezením. Jenže jak známo, většina zvířat jdoucích na porážku zjistí svou smrt až ve chvíli, když už tu nejsou. Přestože lidské ovce jsou malinko inteligentnější, než ty skutečné, své zaváhání si uvědomí až ve chvíli, kdy je porážka neodvratná. Této lidské vlastnosti si schopní manipulátoři všimnuli dávno a umí jí využít. Nástroje jsou různé. Tu se do popředí vystrčí umírající kytovec, nějak vznikne autismem postižená ekologická Greta, jindy je určeno všeobecné zlo nebo ,,společný´´ nepřítel. Na umění ovládat dav je postaveno umění zvané politika. Čím spokojeněji stádo bučí, tím horší ho čeká konec. Výjimečné jedince je třeba buď zlikvidovat, nebo přetvořit dle obrazu svému, a tu změnu umět prodat. Platilo to vždy a všude, jen těch ochotných a nebránících se ovcí nebylo nikdy více, než je nyní.

J3.K