Test tak trochu jinak…

   Pozdě na jaře se otevřou silnice v zimních měsících ukryté pod mnoha metry sněhu a jen místní horalové tuší, kudy vedou. Sněhové frézy na mohutný příděl nestačí a přiznejme si, že šplhat rolbou nahoru nemusí být vždy zábava. Lanovka je potom pouze chabou náhražkou toho, čemu říkáme motorové vozidlo. Kdo se hrdě hlásí k národu milujícímu spálený benzín a nebyl například na Stelviu, jako by nežil. Je jedno, sedlá li za řídítka s otočnou rukojetí na jejich pravé straně, nebo je snad zarytým přítelem volantu. Někteří šťastlivci se narodili pro obojí.

  Toto léto se stalo pro kopec spojený se jménem Stelvio důležitým. Na vrchol se dostavila čtyři sportovní vozidla, jejichž konstrukce, věk a výkon se liší. Pojďme ale na začátek.

  Pořízení si nového auta je pro velkou část lidstva výzvou k jisté oslavě. Zvláště tehdy, když jde o takový skvost, jakým je McLaren 650S. Jeho novému majitelovi udělal tento nablýskaný černý stroj takovou radost, že nelenil a rozhodl se vydat do alpských průsmyků. Nerad však trpí samotou a nejlepším řešením bylo zkusit pozvat pár dalších kamarádů. Vzhledem k šibeničnímu termínu, kterým byl poslední prázdninový víkend, se mu podařilo získat k výletu další tři nadšence, a tak se sešla čtyři opravdu rychlá auta. McLaren 650S s tolika koniky, kolik jich udává název modelu, BMW s 231 k z tříválce dopovaného twin turbem o objemu 1500 cm3+elektropohon=362k, Porsche 997 Carrera 4S Cabrio po facelitu a jeho 415k, a nakonec tak trochu veterán Porsche Turbo 997 před facelitem, ovšem po značném přizpůsobení představám majitele a výkonem 640 k. Pokud se vám to zdá nesourodá společnost, opak je pravdou.

  Samotný McLaren je samozřejmě hvězdou z pohledu exklusivity. Jeho vzhled je famózní a ne příliš vzdálený svým konkurentům od Ferrari. Není naším úkolem opisovat technické údaje tohoto stroje, nicméně jeho výkon jdoucí z točivého turbomotoru je návykový a vzhledem k úžasně fungující převodovce ovládané pádly pod volantem pro něj nejsou problém ani dlouhé a neskutečně rychlé zatáčky, ale ani ostré vracečky do kopce, kdy pro rychlý výjezd je třeba řadit jedničku. Vynikající kompozitové brzdy neměly žádný problém zpomalit tuto přízemní střelu z nadpozemské rychlosti na tu potřebnou k bezpečné změně směru. Stabilita a pevnost vozidla je díky karbonovému monokoku famózní a i na horším povrchu držel Mac směr neuvěřitelně. Konstrukce bez klasických stabilizátorů prostě zafungovala. Navíc...kdo chce být miláčkem davů, nemůže se vybrat lépe. Diváků bylo ažaž.

  Největším překvapením ale bylo papírově slabé BMW i8. Řeknu li to zkráceně, to auto jede neskutečně. Vynecháme li omezovač rychlosti zasahující v cca 260 km/hod, dá se říct, že ve všem ostatním, to i včetně zájmu diváků, nezaostávala tato benzínová elektrárna za supersportem z Wokingu ani o milimetr. Vynikající ovladatelnost na relativních galuskách (o šířce nelze z ohledu ostatních vůbec hovořit), akcelerace, rychlost v těžkých podmínkách na nerovných silnicích a podél skal, to vše bylo něčím, čemu skoro nešlo uvěřit a poklona konstruktérům z Mnichova. Navíc přidejme vynikající spotřebu kolem 10 litrů tam, kde McLaren potřeboval i 2x tolik. Opravdu šok pro ostatní, to lze říct o tomto kosmicky vypadajícím BMW. Jen ten zvuk prostě chybí.

  Porsche Carrera 4S je klasika a v rukách zkušeného a vynikajícího řidiče zvyklého vodit i závodní speciál v německém okruhovém seriálu VLN jde o vynikající spojení pro rychlou a spolehlivou jízdu. Chybějící výkon (dá li se tak mluvit o 415k) nahradil zkušenostmi a rozhodně neztrácel. Snad jen na samotném ikonickém Stelviu se ukázalo, že dávat jedničku klasickým fofrklackem by přišlo jako zbytečná likvidace převodovky a výjezdy z vraceček nebyly tak přesvědčivé, jako u prvních dvou hypermoderních vozidel. Nicméně v ostatních pasech, například Tonale, kde se jede na krev po točitých silnicích, ale bez zatáček s úhlem 180° , ani toto porsche vůbec nezaostávalo. Opět všechna čest populárnímu výrobci sportovních aut  a tomu, kdo ho umí řídit. Starší ročníky nezklamaly, kdo umí, ten umí.

  Nakonec je třeba se vyjádřit k Turbu. Druhým velkým překvapením zájezdu bylo, jak snadno se drželo nového McLarenu. I přes malý problém s váhami vzduchu, které ještě neprošly výměnou a občas zazlobily, stačil tento stroj  o pár let mladšímu krasavci a nedávalo mu možnost zmizet. I přes vyšší váhu a o 10 koní nižší výkon dokázala 997 tlačit na pilu a tvrdit muziku. Opět jediným místem, kde díky chybějícím otáčkám nebyl výjezd dokonalý, byly ty zpropadené vracečky na Stelviu. Samozřejmě nebyl problém podřadit na nejnižší stupeň a udržet motor ve vyšších otáčkách, ale vlastně nebyl důvod. Ve chvíli, kdy turba měla možnost pracovat, bylo neskutečně dojemné, jak Mac prostě nepoodjel. Vynikající podvozek a kvalitní pneumatiky udělaly z Turba sparring partnera více, než rovnocenného. Nic, co se nazývá superspotrem, prostě tomuto Turbu neujede, Nesmí se však opět vůbec zapomenout na efektivní BMW i8. Možná by stálo přejmenovat toto ufo na klíště. Tak dobře a statečně se drželo zadních křídel Turba i 650S.

  Tento článek nemusel vůbec vzniknout, to kdyby si kráva stojící uprostřed silnice na Stelviu vybrala své místo k pastvě o pár desítek metrů dříve a nechybělo moc, aby drsně nezastavila čtyři auta najednou. Zároveň by mohl být obsáhlejší, nejde však o test plný čísel, ale o zážitky. Jsou prostě radosti v životě, které nelze vměstnat do tabulek. Čtyři auta, čtyři muži za jejich volanty a úsměvy od ucha k uchu. Pár let trávených na okruzích při zdokonalování řidičského umění, pokora a přemýšlení, to vše se zúročilo ve čtyřech dnech toulání se po krásných silnicích. Tak snad zase příště. Bylo mi ctí se s vámi svézt, pánové.

J3.K