Úžasný týden mladého motoristy

  Mezi ty fajn činnosti patří naopak sporty a také ….. samozřejmě řízení čehokoliv, co se pohybuje. Vynecháme li chodítka, kterými muž začíná a často také končí, je dalším nástrojem vhodným k urychlení pohybu kolo. To věděli už i naši předci a vývoj je dovedl k myšlence přidat motor. Vznikl motocykl. Dalším pokrokem byl nápad nechat vzniknout automobil, takže důvody proto, aby kluci od plenek měli o čem snít, byl na světě. A ač se to nezdá, ty sny jsou natolik jasné, že je třeba jít za jejich splněním. Právě k tomu je fajn mít tátu, který prošel podobným obdobím a doufat, že má v sobě ještě dost elánu a chce předat všechny zkušenosti. A pokud ano, jsou prázdniny ideálním časem k uskutečnění důležitých krůčků směrem k dospělosti, samozřejmě pod dohledem dospělých. Jak vypadá ideální týden mladého petrolheada?

  Pondělí je určeno naložení potřebného náčiní a přemístění do správné lokality. Na přívesu tedy končí bugina a terénní motorka, to proto, že každý z bratrů preferuje jiný zdroj zábavy, místo výuky opuštěné cesty v západním pohraničí. Odjezd v úterý ráno a ubytování na chalupě se stíhá do oběda. Po obědě a přípravě strojů se vyrazí na první obhlídku terénu pod dohledem místního horala například v podobě stejně postiženého dědy. Motory vrní, vzhledem ke zkušenostem a výcviku již není problém techniku ovládat. Provoz je nulový, úvodních 20 km přináší nejen cestu krásnou přírodou, ale i první poznatky z pravidel a seznámení se s náročnějším terénem a vybíráním prvního smyku. Večerní opékání buřtů je jen třešničkou na pomyslném dortu. Středa probíhá v podobném duchu, ovšem nelze se věnovat jen pálení benzínu a protažení těla je povinností. Návštěva vřesovišt a nauka o trpělivosti a vzniku uhlí, jakožto budoucího možného zdroje k výrobě benzínu, může pokračovat třeba u sbírání borůvek. Nesmí moc dlouho trvat, ale právě být trpělivým je vlastnost, kterou driver potřebuje. I čtvrtek dopoledne je vhodný k poslednímu svezení se a rozloučení se s krajem. Naložit vše zpět na vlek, návrat na základnu, výměna čtyřkolek a motorky za supersport a v pátek se odjíždí na Nürburgring.

  Cesta je dlouhá, takže na trať táta vyráží až kolem třetí, ovšem místo spolujezdce je výzvou a nejdelší závodní okruh nazvaný Zelené peklo také. Je to bomba, pocit se nedá vyjádřit, ale zářící oči mluví za vše. A to v sobotu je v plánu ještě jízda v porsche a caterhamu. Navíc na vedlejším novém okruhu závodí trucky, takže všude kolem je plno chromovaných mastodontů. U večeře potichu poslouchat vyprávění táty a jeho přátel o zážitcích z okruhů, prohlížet fotky v restauraci a v hlavě převracet obrazy z parkoviště u startu. Tolik krásných strojů.

  Sobota je tady a porsche, cat a Ultima GTR jsou zážitkem, který odsouvá tajné touhy po Aventadoru do ztracena. Výměna názorů s bráchou, dotazy na tátu a chuť sednout za volant. Nejde to, ale…Po pár jízdách tedy naložit auto a honem domů. Celou cestu padá otázka za otázkou, táta trpělivě odpovídá na technické dotazy, popisuje apexy a vysvětluje pojmy typu stopa, brzdný bod, horizont. Většina kolemjedoucích přibrzdí a obdivuje cenný náklad na přívěsu. Hrdost je patrná i u těch malých kluků. Tímto jsme jezdili.

  Večer únavou zavřené oči a na nedělní ráno je připravena návštěva motokárové dráhy a konečně zase volant v ruce. Pocit, jaký má Rosberg za volantem monopostu F1. Vždyť odpoledne se jede GP Německa a vidět ji je povinností. Drama na trati dává vzpomenout na uplynulé dny. Byl to týden stvořený ze snů. Splněných snů 12tiletých kluků. Je krásné jim tu radost moci udělat. A možná si ti kluci jednou uvědomí, že je fajn mít někoho, kdo to udělat dokáže.

  J3.K