Také máte problém s dárky?

  Vánoce se staly svátky, kdy se nesmyslně utrácí. Děti dostávají často hromady hraček, které záhy končí v krabicích kdesi v rohu, aby se později přesunuly k jiným dětem, případně do odpadu. Oblečení je většinou nezaujme a sportovní pomůcky jsou dokupovány průběžně dle vzrůstu. I přesto jsou před svátky pořádány nálety na obchody s hračkami, u starších s elektronikou. Reklamy v médiích manipulují s myslí těch nejsnadněji ovladatelných a je na rodičích, aby to ustály. Problémem technologických skvostů je, že stárnou mnohem rychleji než děti samotné, vyžadují průběžně investice do her a příslušenství, nakonec přestanou bavit a stane se z nich bezcenný šrot, přičemž vynechme výčitky pseudopekologů, kterým sice vadí spalovací motory, ale elektronický odpad ignorují. Když to vezmeme do důsledku, nejlépe se dárky kupují těm dětem, které sportují, jsou aktivní a mají více zájmů.

  U dospělých je to ještě složitější. Praktické dary jsou většinou přijímány s rozpaky, u takové pánve muž riskuje, že jí bude následně po rozbalení uzemněn. Tzv.měkké dárky, tedy oblečení, se bez zkoušení vybírají těžko a ženám ještě hůře. Trefit se do jejich vkusu je nemožné, takže připravit překvapení je mnohdy téměř nereálné. Kupovat šperk každý rok je neekonomické a de facto zbytečné, navíc drahé. Muži o ně nestojí a ženy jsou sice hýřivé, ale řekněme si otevřeně, většinou proto, aby oslnily jiné muže nebo naštvaly jiné ženy. Za to se nám chlapům úplně utrácet nechce. Jistou spásou je pro mnohé každoroční obměna řady mobilních telefonů, ale opět upřímně….není to tak trochu zbytečné kupovat stále nové modely, když ty starší slouží? Je to podobné, jako s elektronikou pro děti. Co tedy darovat mezi dospělými, pokud vynecháme nejvyšší třídu? Nenakupujeme často věci jen proto, abychom měli co dát? Řada dárků se dá vyřešit jistou domluvou, ovšem někteří lidé vyžadují překvapení a nutně se potřebují těšit. To se s přibývajícím věkem mění, jen někomu to trvá dlouho.

  V lepší společnosti, tím jsou myšleni majetnější, je to s dárky částečně jednodušší. Takové Ferrari se stuhou, menší dvacetimetrová jachta či malá desetipokojová vilka u moře se jistě hodí každému či každé, dovolená na Bora-Bora také neurazí. Dělá li je to všechny šťastnější? To nevíme, pravdou však je, že je lepší být bohatý a v teple než chudý přikrytý vlnitým plechem. Bohužel žijeme v době, kdy se nůžky rozevírají a bohatí jsou skutečně moc bohatí a všichni ostatní jsou na tom mnohem hůře. Naše vláda dělá vše proto, aby ti, kteří usilovně pracují a měli se vcelku dobře, tím je myšleno, že nemuseli dosud přemýšlet o tom, jestli rozsvítí v předsíni či zatopí na teplotu úměrnou potřebám rodiny, měli nyní úplně jiné starosti, než jakým zajímavějším dárkem překvapit své partnery či potomky. Letos to strůjcům Green Dealu ještě nevyšlo, přestože velkou část úspor již občanům vyresetovali, takže obchody jsou stále plné a nakupuje se. Za rok může být vše jinak.

  Možná se díky inflaci, ekonomické i společenské krizi blíží doba, kdy se místo předávání drahých a často nesmyslných dárků budeme jen tak scházet, vyprávět si o tom, jak kdysi bylo dobře a třeba nás to opět i naučí vážit si každého, kdo něco pro nás může udělat nebo znamenat. Jisté je, že většina z nás by byla ráda za určitý kompromis. Pravá atmosféra Vánoc by měla být úplně jinde než v obchodních centrech. Zkuste o tom někdy přemýšlet a pojďme jim vrátit původní význam. A hned po nich se sjednoťme a vyházejme všechnu tu sebranku, která z nás dělá otroky konzumu a špatných rozhodnutí vedoucí do totální krize. Je nejvyšší čas.   

Jindřich Kulhavý