Okresní přebor v Lize mistrů a demolice Barcelony

  Koronavirem decimovaný sport se jen těžko sbírá ze země a přiznejme si, že obavy i o další sezónu jsou oprávněné. Hysterie z běžného virového onemocnění je stále uměle živena politiky i epidemiology a zasáhnula nejvyšší místa vedení takových orgánů, jakými jsou FIFA a UEFA. Tomu i napovídá nesmírně zvláštní předehra zápasů, kdy v reklamě řada předních hráčů děkuje zdravotníkům za jejich nasazení v boji s covidem-19. Pravdou je, že personál nemocnic byl postaven do role zachránců planety, přestože velká část lékařů a sestřiček už dávno tuší, o jak nesmyslnou a umělou situaci jde. I přesto se nadále ruší zápasy, odkládají tréninky a hráči i týmy zavírají do karantény. Pokud to tak půjde dál a z virového onemocnění většinou bez jakýchkoliv obtíží a následků, často i bez příznaků, se bude vytvářet morová pandemie, nečekejme návrat k normálu nikdy. Tedy ani ve sportu.

  Letošní dohrávka populární Ligy mistrů se tak odehrává formou jednokolového k.o. systému hraného na jednom místě. Tři postupující již byli známí, čtvrtého měl posunout dále právě uvedený match. FC Barcelona je gigant vedený legendárním Leo Messim, šestinásobným rekordmanem v držení Zlatého míče, tedy ocenění pro nejlepšího fotbalistu, letos úplně nezáří a její kádr postupně stárne. Doba Messiho a Ronalda končí a na výslunní se snaží dostat mladší generace. A Barcelona tento trend tak nějak zaspala. Staví na pár hráčích pamatující ještě dominanci španělského klubu a s nevýrazným trenérem na lavičce dávala tušit, že to s letošním vítězstvím v LM nebude tak lehké. To i přesto, že náš mistr ligy Slavie Praha s ní zápasy i přes nejvyšší nasazení ztratil. I tady je vidět stále obrovský rozdíl mezi naší a světovou špičkou. Chřadnoucí Barcelona je pořád nad síly naší elity.

  Bayern Mnichov je chloubou německé kopané již mnoho desetiletí a jeho výsadní postavení u našich sousedů je jistou, kterou podtrhuje získávání místních titulů jako na běžícím pásu. Přestože v týmu již mnoho skutečných Němců nenajdete, stále patří bavorská metropole k místům, kde se hraje dobrý germánský fotbal postavený na fyzičce a rychlosti, čerstvě doplněný o latinskoamerickou hravost a africkou fyzickou muskulaturou. Tento mix slaví úspěch, který z Bayernu dělá letos velkého favorita celé soutěže. I v něm se postupně obnovuje generace, nicméně Thomas Müller a Robert Lewandowski jsou stále ve formě a táhnou mnichovský tým hrající doma v Allianz aréně k úspěchu.

  Samotný zápas měl být soubojem německých reprezentačních brankářů. Ter Stegen se cítí být nedoceněn, kolega z Bayernu Neuer patří k nejlepším strážcům brány hrajícím skvěle i nohama. Oba jsou samozřejmě vynikající, ale tentokrát se barcelonský Ter Stegen musel dost trápit. Stál za obranou, která by se za svůj výkon musela stydět i v obávaném týmu Houslic z proslulého seriálu Okresní přebor. Tolik chyb v jednom zápasu mohlo vzniknout snad jen proto, že bylo střetnutí cinknuté. Jinak si chování barcelonských hvězd pobírajících závratné platy nelze ani vysvětlit. Alibismus a naivita zadních řad spojená s nijak výjimečným představením Ter Stegena a víceméně vymazaným Leo Messim daly vzniknout trapnému výsledku, který postavil Barcelonu do pozice evropského průměrného týmu a z Bayernu udělal největšího favorita na titul. Osm gólů v síti Barcelony možná ukončilo období slávy španělského klubového zázraku, před ní totiž vypadnuli i další zástupci Real a Atletico, oba z Madridu.

  Samotný rozbor zápasu, který skončil 8:2 pro Bayern, jistě najdete všude jinde. Bude ale zbytečný. Jako by hrály ligový tým proto mateřské školce. Tím je řečeno vše. Děravá obrana, průměrný brankář a naivní přístup na straně jedné, na druhé ofenzivní koncert fotbalových mistrů s nedostatky v obraně, kterou soupeř nijak neprověřil. To byl páteční večer v Lize mistrů. V dalším zápasu může být vše jinak, v tom je krása fotbalu. V Barceloně lze očekávat zemětřesení. Kdo jej odnese, to ukáže čas. Ale je více než potřebné.

Jindřich Kulhavý