Dějiny národa Českého - HRAD LANDŠTEJN

  Hrad Landštejn je středověký hrad, který se nachází nedaleko Jindřichova Hradce. Byl středověkou pevností, která měla chránit Čechy a Moravu před vpády sousedních rakouských vévodů. Ale původně tomu bylo naopak: slovanská jihovýchodní část moravsko-rakouského pohraničí byla od Čech přibližně LP 1179 odtržena a postupně obsazována rakouskou šlechtou, z níž nejvýznamnější byla hrabata z Kuenringu a Raabsu. Po nich vlastnil nevelkou tvrz, ale i celý kraj bavorský rod pánů z Hirschenberga, kteří hrad LP 1200 založili a začali se podle něj nazývat svobodní páni z Landštejna. Avšak první písemná zmínka o gotické hradu Landštejn pochází až z LP 1232, kdy již sloužil jako pevnostní fortifikace rakouské šlechty. Vládnoucí rod Přemyslovců usiloval o jeho získání zpět, to vzhledem k tomu, že se nacházel na českém území.

  Za vlády krále Václava I. zhruba ve čtyřicátých letech 13. století v této oblasti mezi Čechy a Němci eskalovalo velké napětí, doprovázené pustošivými nájezdy do českého a rakouského pohraničí z obou znesvářených stran. Když se však mladý český kralevic Přemysl Otakar II. oženil s Markétou Babenberskou, bylo celé území i s hradem Landštejn trvale připojeno k Českému království. Přibližne LP 1259 je jako pán na hradě Landštejn (patrně ve funkci pukrabího) jmenován Oldřich z rodu Vítkovců. Tento slavný český pán hrad ještě více opevnil, a dostavěl. V této době rod Vítkovců hrad Landštejn obsadili a trvale ho připojili ke svým državám. Využili i zmatků po smrti krále Přemysla Otakara II, který padl v bitvě na Moravském poli LP 1278.

  Záviš z Falkenštejna si posléze nechal od mladého krále Václava II. hrad potvrdit. Netrvaloto však dlouho a po smrti Záviše byla omezena moc rodu Vítkovců a hrad byl znovu předán do vlastnictví krále. Za vlády Jana Lucemburského se proti králi postavila šlechta, v jejímž čele byli vedle Jindřicha z Lipé a Jana z Vartenberka také pán Vilém z Landštejna. Několik dní král Jan Lucemburský hrad Landštejn obléhal, ale dobýt se mu tuto pevnost nepodařilo. Spory urovnal až mladý, v té době markrabě moravský, Karel IV, který nakonec Viléma z Landštejna dosadil do hodnosti purkrabího Českého království, což byla hodnost v té době nejvýznamnější.

  Po smrti tohoto významného šlechtice hrad již za vlády krále Václava IV. znovu připadl rakouské straně, a to Konrádovi Krajířovi z Krajku, s tím, že hrad měl být i nadále českému králi plně k dispozici. V době husitské byl nakonec Janem Žižkou z Trocnova hrad vydrancován a poničen. Na hradě byla internována i manželka Lipolda z Krajku s dětmi. Hrad od té doby začal chátrat. Někdejší nedobytný hrad Landštejn ještě přibližně LP 1777 vyhořel až se z něho stala zřícenina, kterou můžeme vidět dodnes. I přesto stojí za to jej navštívit.