Dějiny národa Českého - HRAD VEVEŘÍ
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
NAVŠTÍVIL JEJ ÚDAJNĚ I TEMPLÁŘSKÝ VELMISTR JAKUB DE MOLAY
Jihomoravský hrad Veveří který se vypíná na skalnatém ostrohu nad údolím řeky Svratky cca 12 km. od města Brna, je jedním z nejtajemnějších hradů na Moravě. V jeho podzemních útrobách byl prý uschován poklad nedozírné hodnoty, který zde zanechal slavný řád Templářů. Hrad byl patrně postaven za českého krále Přemysla Otakara I., někdy okolo LP. 1213, ale jeho první zmínka se připomíná až v LP. 1234-1236. Stará pověst o založení hradu míří mnohem hlouběji do minulosti a jako jeho zakladatele uvádí už moravského knížete slavného Konráda I. Brněnského, někdy okolo LP. 1065. Tak či tak hrad byl od svého vzniku v držení vládnoucích českých a moravských panovníků a spravovali ho jim dosazovaní purkrabí.
Český král Přemysl Otakar II. hrad Veveří dokonce využíval jako vězení a řada jeho odpůrců skončila pravě tady na hradě svůj život. LP. 1311 nový český král Jan Lucemburský (otec Karla IV) zastavil hrad Veveří Janovi z Vartenberka, protože potřeboval, ostatně jako vždy, peníze na své nákladné diplomatické a rytířské mise v Evropě. LP. 1335 však jeho syn, budoucí císař a slavný český král Karel IV. hrad Veveří vyplatil od Vartenberků a vrátil ho zpět do královského majetku. Později tu nějaký čas žil Karlův mladší bratr moravský markrabě Jan Jindřich, který často a rád lovil v okolních lesích a také zde nechal postavit dvě nové věže s předhradím.
V časech husitských válek německý a uherský král Zikmund Lucemburský povolal na hrad Veveří vojenskou posádku svého zetě, rakouského vévody Albrechta. Hrad později husité dlouho obléhali, ale díky vojenské posádce nikdy nedobyli.
Český král Jiří z Poděbrad ho LP. 1558 věnoval svému spojenci těšínskému vévodovi Přemkovi Těšínskému, který jej ani ne za rok postoupil slavným moravským pánům z Boskovic. Od šestnáctého století hrad Veveří několikrát změnil svého majitele. Drželi ho mimo jiné páni z Ludanic, pak krátce Pernštejnové, a z Lipé. Za třicetileté války hrad poničila švédská vojska, ale dobýt se jim ho nepodařilo. To se dělo LP. 1645. Dobytí hradu se povedlo až LP. 1742 vojskům pruského krále Bedřicha, který tehdy válčil s rakouskou císařovnou Marií Terezií. Podle pověsti prý Prusové pronikli jednou z tajných chodeb, a poté celý hrad vyplenili. Hrad do té doby držel jako skála a byl považován za nedobytný.
Na počátku 19. století se hrad Veveří dostal do majetku brněnského průmyslníka Viléma z Mundy, který jej prodal LP. 1830 švédskému korunnímu princi Gustavu Adolfovi, jehož otec byl sesazen ze švédského trůnu (novým švédským králem se tehdy stal Bonapartův generál Bernadotte). V roce 1925 byl hrad Veveří s panstvím zestátněn a určen pro civilní účely. Hrad pak využívala zemědělská vysoká škola.
Asi nejzáhadnější pověst na hradě je ta o řádu Chudých rytířů Krista a Šalamounova chrámu (Templáři). Pověst dokonce vypráví, že hrad navštívil sám velký velmistr řádu Jakub de Molay, někdy LP. 1304. Tehdy se měl dozvědět, že v tišnovském kláštere poblíž Brna nalézá se vzácný poklad, tvořený dvanácti stříbrnými sochami Kristových apoštolů a rozhodl se, že se této drahocennosti zmocní. Když později český král Václav III. v Olomouci připravoval své poslední tažení do Polska, prý právě Templáři přesvědčili abatyši tišnovského kláštera, aby králi nabídla vzácné stříbrné sošky jako dar k pokrytí nákladů na připravovanou válku. Abatyše poslechla a králi Václavovi poslala do Olomouce klíče od místnosti, kde byl údajně poklad uchováván. Václav III. byl ale v Olomouci úkladně zavražděn, a klíče od pokladu zřejmě zůstali v rukou slavného řádu. Ti pak poklad odvezli ke kostelíku Matky Boží poblíž hradu Veveří. Jenže poklad někdo ukradl a dodnes ho nikdy nikdo nenašel.
Hrad o kterém jsem vám dnes psal, já osobně považuji za perlu Moravy a vřele jej doporučuji ho navštívit. A nezapomeňte, že poklad byl údajně v chodbách hradu Kdo jej nalezne bude nesmrtelným.
