Dějiny národa Českého - VYŠEHRAD

  Jak praví legenda ze starých pověstí, právě tady na vyšehradském skalním ostrohu vypínajícím se v Praze nad tajemnou řekou Vltavou měla v sedmém století, nebo v osmém, bájná kněžna Libuše pronést věštecká slova o budoucí velké slávě Vyšehradu.

  Skutečnost je taková, že nejstarší dochované české pověsti a legendy se vztahují k místu, o němž toho moc nevíme. Předpokládá se, že Vyšehrad vznikl v devátém, nebo snad v desátém století, a stal se možná kultovním místem slavného rodu Přemyslovců, kteří se sem přestěhovali na krátkou dobu z Pražského hradu. Tuto informaci potvrdil i nález z doby Boleslava II., kde se zde na Vyšehradě nalezly staré mince. Dále s uvádí, že Vyšehradu v době Boleslava III. se nazývalo Chrasten, to potvrdil i kronikář Kosmas v LP. 1119.

  O bájné kněžně Libuši psal i kronikář Václav Hájek z Libočan. Píše, že Krokova dcera Libuše začala údajně vládnout kolem LP. 710, a Vyšehrad zdědila tedy po svém otci. My ale dnes již víme, že první sídlo Přemyslovců byl Levý Hradec a že kníže Bořivoj I. přesídlil právě z Levého Hradce na místo, které se nazývalo Žiži, nebo také sněmovní pole, tedy dnešní Pražský hrad..

  Kronikář Kosmas přisoudil Vyšehradu označení, jako staré pohanské kultovní středisko. Tuto možnost ale nelze vyloučit. Vždyť i v časech, kdy už do Čech začalo pronikat křesťanství, stál údajně na Vyšehradě stále ještě posvátný háj, který podle dávných pověstí na Vyšehradě byl a tedy skutečně mohl sloužit pohanským kultům. Výstavba knížecího sídla na Vyšehradě, provedena prvním českým králem Vratislavem I. začala až v polovině 11. století.

  Král Vratislav I. zde postavil v letech 1061 až 1092 rotundu sv. Martina, která na Vyšehradě stojí do dnešních dnů. Dále pak zde byl založen kostel, nebo spíše románská Bazilika sv. Petra a Pavla, a sepsán zde byl i Vyšehradský kodex, který je občas vystavěn přímo v chrámu sv. Petra a Pavla. Z Vyšehradu bylo také možné za časů krále Vratislava I. kontrolovat kupecké karavany, směřující přes říční brody a pokračující dále k jihu po staré obchodní stezce.

  Ještě bych se chtěl zmínit o jedné pověsti, která se váže přímo k rotundě sv. Martina. Legenda praví, že rotunda byla postavena v místech starého pohanského obětiště a král Vratislav I. ji vlastně postavil k poctě druhého pražského biskupa Vojtěcha (sv. Vojtěcha). Jestli je to legenda nebo skutečnost, to se dnes již nedozvíme, ale vzhledem k tomu, že Vratislav I. byl velkým zastáncem křesťanství u nás, tak bych tomu i věřil.