Tisícileté dějiny české - HRAD BOUZOV

  Malebný hrad v západní části Moravy získal své jméno podle středověkého rytíře, jenž se jmenoval Bůzov z Búzova a Moravičan a byl založen patrně okolo roku 1317. Potomci rytíře Búzy hrad prodali pánům z Vildenberka, od kterých nakonec hrad odkoupil příslušník Lucemburků a moravský markrabě Jošt někdy okolo roku 1376. Netrvalo však dlouho a hrad Bouzov po smrti Jošta Lucemburského připadl šlechtickému rodu pánů z Kunštátů, kteří se hlásili k nastávající husitské reformaci.

 Když za husitských válek hrad Bouzov obléhalo vojsko vratislavského biskupa Konráda, věrného spojence nesmiřitelného protivníka husitů Zikmunda Lucemburského, Viktorín z Kunštátů dokázal protivníka porazit. Pomohlo mu především to, že před příchodem nepřátel kolem hradu nechal vybudovat další provizorní hradbu s obranými věžemi, což mu zajistilo vítězství a útočníci odtáhli s nepořízenou.

  Viktorín z Kunštátu byl otcem budoucího českého krále Jiřího z Poděbrad, který se dle pověsti dokonce měl na hradě Bouzov narodit. Dále se v legendě uvádí, že kmotrem malého Jiříka z Poděbrad měl být i sám velký a slavný vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Za pánů z Kunštátů dosáhl hrad Bouzov svého největšího rozkvětu a je jisté, že zde Viktorin z Kunštátů často pobýval i se svou manželkou Annou z Vartemberka.

Přibližně na jaře LP 1588 postihl hrad Bouzov rozsáhlý požár, který zničil zhruba polovinu hradu a podhradí. Smutné na tom však bylo a je to, že k úplné obnově původního hradu Bouzov již nikdy nedošlo a pomalu se z hradu stávala zřícenina. Když hrabě František z Holic hrad Bouzov prodal řádu německých rytířů, předpokládalo se, že se stane centrálním sídlem tohoto významného a bohatého řádu a bude postupně rekonstruován. Řádoví velmistři se více jak o hrad Bouzov starali o dnes již zaniklý hrad Bruntál. Až teprve v roce 1896 si velmistr řádu německých rytířů a habsburský arcivévoda Evžen hrad Bouzov natolik oblíbil, že se rozhodl poničený hrad přestavět do pozdně renesančního stylu.

  Přebudovaný palác na hradě Bouzov se stal letním sídlem řádových velmistrů a byl vybaven v té době moderními doplňky. Například sloupový sál, jenž zároveň sloužil jako jídelna, byl již v té době vytápěn teplým vzduchem a s hradní kuchyní byl spojen výtahem. Milovníci a turisté z celé České republiky hrad taktéž znají jako kulisu z natáčení nejen pohádek, ale i romantického filmu Kopretiny pro zámeckou paní, kde se ale jeho název změnil na státní hrad "Krabonoš". Díky tomuto filmu z roku 1981 jsme mohli nahlédnout i do vnitřních prostor hradu, kam se běžný návštěvník mnohdy ani nedostane.