Asi to znáte…

  Na poště na Vás čeká doporučený dopis. Pokud zrovna nic přesného a určitého nečekáte, začne váš mozek pracovat na plné obrátky. Podobné to je, přijde li zpráva sms na telefon, případně na mail, oznamující, že vaše datová schránka je zase o něco plnější. Vzhledem k tomu, že jde o místa, která mají v oblibě různé úřady a instituce, které většinou nepotřebujeme, většinou jde o nějakou životní komplikaci, kterou řešit znamená za a) Finanční náklady, které se nám nebudou líbit, za b) Čeká nás hledání jakýchkoliv dokumentů potřebných k naší obraně, za c) Asi dost velký průšvih, za d) návštěva dopravního inspektorátu.  Ani jednou z těchto cest nemůžeme čekat výherní los, zprávu o velkém dědictví (kde by se totiž vzalo), ani informaci o rychlém profesním postupu. Bohužel.

   Zašátráte li tedy v datové schránce, často Vás čeká nejdříve přihlášení, při kterém Vás může vzít ďas. Jste li laxní při nastavování, budete nejdříve měnit heslo, protože platnost uplynula, to máte li štěstí, že si pamatujete to staré. Pak přichází chvíle, kdy otevřete dokument, jehož závažnost poznáte dle hlavičky odesílatele. Nebudeme se nyní zabývat obsahem, někdy Vám spadne kámen ze srdce, jindy zavrávoráte a víte, že předtucha byla oprávněná.

  Cesta na poštu je ještě komplikovanější. Nesmíte zapomenout na lhůtu k vyzvednutí, často se pro písemnost ani nechce. Když už se odhodláte a nasměřujete své kroky pro všudepřítomnému automatu na pořadová čísla, vystojíte si často dlouhou frontu a po obstrukci s občanským průkazem dostanete obálku. Její vzhled napoví, jak jste na tom.

  Jisté je, že doporučené zásilky, navíc do vlastních rukou, mívají často jinou váhu, než ty obyčejné. Jejich dramatičnost zvyšují někdy pro prostého občana až nechutné pravomoci různý institucí a jejich zaměstnanců.  Exekutoři, finanční úřady, dopravní inspektoráty, pozemkové úřady, právní zástupci, soudy, dopravní podniky, policisté a pár dalších vybraných subjektů jsou příkladem. Nedoplatky elektrické energie, plynu, vody, telekomunikací, televizní a rozhlasové poplatky (ty mne obzvlášť dráždí), to vše může pěkně otravovat život, i když většinou jde o naše pochybení, občas je to jinak a Vy se budete muset věnovat sháněním a hledáním důkazů, že vše máte v pořádku. A to je také někdy pěkná otrava.

  Krásnou představou je poté možnost žít na opuštěném ostrově oproštěném od všech podobných náležitostí. Robinson Crusoe měl úplnou pohodu, úřady a rizika s nimi spojená rozhodně nedosahují  nebezpečnosti občasné návštěvy tlupy lidožroutů.   I ti by Vás sice svlékli z kůže, nemají však takovou vytrvalost a včas se vždy vzdálí. Zapomenutý Pátek se stal navíc bonusem, naštěstí jej Robinson nemusel pracně přihlašovat k přechodnému pobytu.

  Až Vám zase někdy přijde nějaká výzva, berte to trochu s klidem. Máte asi pětiprocentní šanci, že nejde o nic dramatického. Tak třeba to tentokráte vyjde…

J3.K