Baby tele

  Diplomacie je už od pradávna důležitou součástí existence každého státu. Čím významnější postavení země v mezinárodním společenství má, tím důležitější je vztah pro ostatní s ní. Rusko, jakožto následník Sovětského svazu, vyhrálo jednoznačně poslední světovou válku, bylo lídrem Východního bloku, po jeho rozpadu, kterému vcelku bez zájmu přihlíželo, se po jednom desetiletí tápání vrátilo na svou velmocenskou pozici. Díky tvrdému, přesto velmi produktivnímu vedení státu se nestalo vazalem skomírajícího Západu, ale naopak se mu vzepřelo a nepředalo své bohatství globálním agenturám a nadnárodním koncernům. Momentálně si hájí své zájmy i bezpečnost na Ukrajině, je však aktivní i jinde, například v Africe a Sýrii. Navíc vzbuzuje respekt v USA a dalších velkých hráčů na světovém kolbišti.

  Česká republika je součástí sebedestrukčního sdružení evropských zemí, tedy Evropské unie. Její vedení je hloupé, arogantní a diktátorské stejně, jako je samotná naše vláda. Jestliže Leyenová představuje pro celý kontinent naprosté nebezpečí, pak lhář Fiala je jejím odrazem u nás. Stejně tak Pekarová Adamová. Kde se berou takto neschopní lidé, co musíme být za společnost, když se mohou dostat k moci? A vydržet u ní jedno či dvě volební období? A proč vůbec se 10 milionů Čechů, Moravanů a Slezanů nechá ovládat evidentně jim škodícím vládním seskupením spolčeným s pánem Pražského hradu majícím minulost spojenou s bývalou komunistickou stranou?

  Ministr zahraničí Lipavský je omylem, který nás stojí plno ostudy a dost možná i peněz. Jeho nominace na Ministerstvo zahraničí bylo od počátku těžko vysvětlitelná, víceméně neobhajitelná a je výsledkem dodržení dohody uvnitř koalice PIRSTAN. Ta už sice neexistuje, ale důsledky jejího vzniku tu máme pořád. Piráti neuspěli v posledních parlamentních volbách, přesto získali 3 ministerské posty a 4 poslanecké mandáty. Po stranickém kolapsu Ivana Bartoše opustili až na Lipavského vládu. On se vzápětí stal přeběhlíkem proslulým už před tím naprostou ignorací potřeb České republiky a nenávistí k Ruské federaci. Naopak se křečovitě drží jediné linie, tedy podpory neonacistického diktátora Zelenského.

  Lipavský je v diplomatických kruzích výsměchem už jen proto, že nepochopil význam náplně práce v této sféře. Je to typický představitel mladé a ideologicky zpracované generace, která sice nic nezažila, ale rozdávala by rozumy na všechny strany. Jeho chování nám škodí nyní a bude mít dopady i na budoucnost. Ruská federace evidentně nadále představuje mezinárodní hegemon v celém světě a být jejím partnerem touží mnoho států. Po výměně osazenstva v Bílém domu a vládách v západních zemích dojde k opětovnému navázání spolupráce mezi Západem a Kremlem. Už nyní nově vzniklá organizace BRICS s Ruskem ve svém středu představuje pro upadající Západ nebývalou konkurenci a kdo nechápe její význam, může se ocitnout v izolaci. Lipavský dělá vše proto, aby nás od jakékoliv možnosti spolupráce odstřihnul. Jeho ideologická zaslepenost, potřeba se zalíbit končícím Demokratům v USA a globalistům je odstrašující. Navíc nám všem škodí. Stydíme se za něj a říkáme, že jeho mandát zastupovat nás už po odchodu Pirátů z vlády je neplatný. Ostudu ať jde dělat jinam. Lipavský je hlupák nemající v diplomacii co dělat.

Jindřich Kulhavý