Chtějí válčit za každou cenu

  Vladimír Putin zatím prokazuje velkou zdrženlivost a v průběhu SVO bere ohledy na civilní obyvatelstvo. Minimálně v případu útoků na objekty na Ukrajině, kdy větší škody civilistům dělají zbraně používané ukrajinskou armádou. Samozřejmě, na běžné občany doléhají postupně stále větší komplikace spojené s poškozenou energetickou infrastrukturou, ale i to má svůj účel a má to zvýšit nespokojenost místních s vedením státu a samotným Zelenským. Je mnoho videí, na kterých vítají obyvatelé dobytých oblastí Rusy jako osvoboditele. Ani násilné odvody přímo z ulice na frontu Zelenskému na popularitě nepřidávají. Vše se ale nyní může změnit.

  Hysterii Západu kolem zapojení Severokorejců do konfliktu v oblasti Kurska, které dosud není potvrzeno, střídá nadšení hlupáků z možného rozhodnutí použít rakety středního doletu. I přes varování Kremlu říkající mnohé o tom, že tento krok je velmi zásadním v pokračování konfliktu. Je to vcelku logické. Snaha Západu přiblížit se na dostřel Moskvě přivlastněním si Ukrajiny pomocí Majdanu v roce 2014 vyústila po osmi letech čekání a příprav Rusů k akci mající za úkol chránit své krajany žijící na východu bývalé svazové republiky ovládané Zelenským. Jako doplněk slibovali Rusové od počátku denacifikaci Ukrajiny, což je po zkušenostech z 2.světové války logické. A že se nacismu na Ukrajině daří, o tom pochybují jen zarytě slepí ukrofanatici.

  Západ už dlouho hledá cestu k ruskému bohatství. Gorbačov mu pootevřel dveře, Jelcin by za pár bas vodky možná předal klíče. Poté přišel Putin a začal vcelku bohaté, ale zároveň zaostalé Rusko přetvářet v moderní stát. Neopomněl skoro nic. Ekonomika, průmysl a armáda se staly prioritou a jejich progres je zjevný. Vladimír Putin je jednoznačně světovou osobností a uznávaným ve své zemi. Ne každému se to musí líbit, ale jeho odlišnost od evropských liberálů, globálních a amerických elit je nepřehlédnutelná. Ve své zemi šlápnul na kuří oka i oligarchům a přinutil je spolupracovat. Má to o to jednodušší, že na majetek těch nejbohatších Rusů sáhnuly západní vlády. Často i na ten skutečně osobní. Což mnohé z nich skutečně naštvalo.

  Příliv peněz a zbraní na Ukrajinu byl postupně doplňován o vojenské odborníky. Pár desítek či stovek se již nikdy domů nevrátí. Ale ani toto varování krvežíznivým liberálům nestačí, chtějí vidět Rusko na kolenou a Putina mrtvého. Absolutní ignorace historických faktů a zkušeností, nepochopení ruského naturelu i soudržnosti v těžkých okamžicích, ruské odolnosti a podcenění schopností výzbroje, přeceňování vlastního významu, to vše vede Západ do konfliktu, jehož důsledky si nikdo nedokáže plně domyslet. Teď udělal po Majdanu další zásadní chybu. Jeho hlad po ruském nerostném bohatství bude potrestán. Dojde li na použití výše uvedených raket, může se stát cokoliv. Měli bychom si uvědomit, že díky chování našich politiků si Českou republiku může Rusko klidně přidat na seznam agresivních nepřátel. To i přesto, že řada Čechů i Moravanů k němu neprojevuje nenávist, spíše pochopení. Momentální Rusko není bývalým Sovětským svazem. To by jím musely být i Ukrajina, Lotyšsko, Litva či Estonsko. Vývoj platí pro všechny, jen směr je jiný.

  Doufejme, že Spojené státy uvědomující si stále více, tedy minimálně na straně Donalda Trumpa, sílu ruské armády nakonec budou rozumnější, než třeba Britové, Francouzi či Němci. Světový konflikt může chtít jen šílenec. V době atomových zbraní, vesmírných satelitů a další techniky by šlo o naprostý masakr. A ten přeci nikdo z nás nechce.

Jindřich Kulhavý