Cizinec v Africe

  Neustálé naivní rozdělování světa na černou a bílou našimi politiky i médii ovlivňující chování části české populace je kontraproduktivní. Postavit se bez ohledů na reálné dopady pokaždé na jednu stran, a většinou na tu špatnou, se stalo normou vládní koalice. Absolutně chybí nezávislý a neutrální přístup stojící na principu nevměšování se do cizích konfliktů a sporů. Pojďme se podívat na pár úspěchů české diplomacie za posledních pár let.

1. Čína vs Taiwan

Taiwanec a předseda Senátu Vystrčil navštívil Taiwan ve vyhrocené době a vyvolal nevůli u čínských vládních představitelů. Jako by nestačila protičínská rétorika dlouhodobě vedená na politické i mediální scéně u nás, Vystrčil musel osobně do jámy lvové šířit českou osvětu, na kterou však nikdo není zvědavý. Čína investuje po celém světě včetně USA či třeba Německa, kde skoupila přístav Hamburk. Jde o nejlidnatější zemi světa s nekonečným ekonomickým potenciálem, také vojensky schopná se přiblížit Spojeným státům. Má obrovský průmysl, mnoho potřebných nerostů, svůj vliv rozšířila na většinu Afriky a dobrým obchodním partnerem i pro arabské státy. Jenže Vystrčilovi, ODS, Pětikoalici a americkým přisluhovačům to je jedno, takže se přidali na stranu Taiwanu, který Čína považuje za své území, byť značně rebelující. A aby toho nebylo dost, mobilní operátorka ve vysoké státní funkci Pekarová Adamová akci zopakovala, a i se svým klasicky arogantním přístupem zase o kousek více naštvala čínského draka. To neznamená, že se nám chování politiků v Číně musí líbit, ale je to jejich země.

2. Rusko vs Ukrajina

Rusové jsou vítězi poslední světové války, Slované a země stojící při vytváření světové rovnováhy na opačné straně než USA. Vlastní největší území, nejbohatší ložiska nerostného bohatství, jsou hrdí. Mají nejlépe vyzbrojenou armádu na světě, především v oblasti raketového vojska válcují zbytek světa. Jsou zvyklí na drsný život. I přes mocenské ambice na konci minulého tisíciletí rozpustili Sovětský svaz a dali svobodu mnoha národům, za což se jim tyto často odvděčily pozváním Američanů do svých zemí. Na což teď doplácí. Rusové velkoryse přehlédnuli rozšíření NATO do Střední Evropy a Pobaltských republik, ovšem u Ukrajiny řekli dost. Měli k tomu skutečně hodně důvodů, a to včetně Spojenými státy zorganizovaného Majdanu a následné genocidy rusky hovořícího obyvatelstva. Národostní nesnášenlivost překonala únosnou hranici a došlo k speciální vojenské operaci. Západ se samozřejmě naježil a začal podporovat Ukrajinu, nicméně tím přišel o dobré vztahy s Moskvou. Ta se otřepala a je po třech letech ekonomicky mnohem silnější než celý Západ uchylující se k podrazům a krádežím. Přesto dokázaly některé země udržet status jisté neutrality a s Ruskem obchodují nadále. Ne tak naši představitelé papežštější než papež. Dopady na celou zemi jsou fatální a budou ještě větší. V podstatě jsme poslední zemí fanaticky dotující Zelenského, tedy největšího defraudanta planety.

3. Izrael vs Hamás

Dlouhodobý boj o území Palestinců podložený jednostranným nárokováním si historického území židovským státem, přičemž i to dávnověké osídlení tohoto kusu planety je sporné. Střet mezi muslimským světem a náboženstvím, jehož historie je sice bohatá, ale otázkou zůstává, proč Židé patřili po většinu své existence k méně oblíbeným národům. Navíc tu máme Sionismus, což je označení pro snahu ovládnout svět. Sionisté vlastní většinu světových médií, bank a korporací. A tím i řadu vlád. Arabský svět se logicky přidává na stranu Palestinců a odmítá ignorovat rozšiřování uměle vzniklého státu Izrael na území historické Palestiny. Muslimové jsou neméně hrdí a jsou zvyklí bojovat partyzánsky. Což může i nejlépe organizované armádě světa komplikovat situaci. Poslední útok Hamásu na dálku smrdí podvodem a zdá se být záměrným podnětem k vyčištění Palestiny od Palestinců. I přes obrovské schopnosti izraelské armády a proslulé tajné služby MOSAD proniklo plno bojovníků do izraelských předsunutých osad a dle médií způsobili masakr. Celé je to divné, ovšem následná genocida Palestinců už odpovídá záměrům z celého západního světa krajany sponzorovaného izraelského vedení. Česká j…elita se hlučně přidala samozřejmě na stranu Tel Avivu a hrozně se diví, že byla vzápětí Sikelovi zrušena cesta do Saudské Arábie a Kataru, kde chtěl žebrat o ropu nahrazující tu levnou a přístupnou ruskou. Dostali jsme další pořádnou facku.

  Fiala momentálně cestuje po Africe. Co tam dělá, to netušíme. Chce navázat obchodné vztahy v Etiopii a dalších státech? V Africe si nyní váží přátelství s Ruskem a Čínou, snaží se zbavit západního koloniálního imperialismu. Co můžeme z Afriky získávat? Ovoce, koření, drahé dřevo? A co jim nabídneme, když průmysl už nemáme a moc konkurenceschopného s nejdražší elektřinou nevyrábíme? Nebo Fiala odjel jen proto, aby nemusel poslouchat informace o tom, jak moc je nenáviděný, neschopný a zaprodaný? Kolik nás jeho výlet stojí? Netvrdíme, že je Afrika nepodstatná. Ale za stávající situace by měl Fiala sedět ve Strakovce a hledat způsob, jak nás vrátit zpět na stoupající křivku ekonomické prosperity, nebo vzít aspoň realitu za správnou stranu a podepsat demisi vlády. Jistě uznáte, že důvodů k občanským nepokojům už máme dost. Jak je možné, že je stále klid?

Jindřich Kulhavý