Fanatismus šílenců graduje

  Reakcí na její informaci zveřejněné na tabuli před obchodem bylo neurvalé chování řady potencionálních i skutečných klientů. Žlutomodrý fanatismus řady našich občanů už dosahuje další mety. Tito lidé už protiruskou hysterií a nadšením pro nacisticky laděnou vládu Zelenského překonali hranici znamenající kruté následky proukrajinského chování v podobě zdevastované české ekonomiky, vysokých cen energií, pohonných hmot a potravin. Je jim lhostejná rozvrácenost naší společnosti. A nyní přidali sebepoškozování, které používání kontaminovaných potravin sebou přináší. Nejde pouze o mouku z obilí ukrajinského původu, jehož zapracování do potravinového řetězce je i díky využití při krmení hospodářských zvířat důvodem k další opatrnosti. Je tedy vcelku logická opstražitost při styku s těmito potenciálně škodlivými poživatinami, byť naředěním českým obilím se množství toxických látek částečně snižuje. Celé to připomíná situaci kolem očkování, které i přes varování před následky většina lidí podstoupila, a ještě byla agresivní vůči těm, kteří to celé dokázali ustát bez vpichu.

  Jestliže se Maďarsko, Polsko a Slovensko rozhodnuli import obilí z Ukrajiny ukončit, a o Slovácích či Polácích, respektive o jejich vládách, nelze prohlašovat, že by se vezli na protiukrajinské vlně, je vcelku jasné, že nejde o žádnou maličkost. Zatímco západoevropští členové EU toto obilí nedováží, naše modrožlutá prokyjevská a zaprodaná vláda v čele s Petrem Fialou ukazuje, že je ochotna se zanořit do jakéhokoliv otvoru ještě hlouběji, než jsme si dovolili představit. Ministr zemědělství Nekula v klidu potvrdil pokračující dovoz a na rozdíl o partnerů z Visegrádské čtyřky tak udělal opět z českého národa obětního beránka. Za což sklidil pochvalu od Ursuly von der Leyen. Ani to však neotevřelo její dveře pro dolézajícího nového prezidenta Petra Pavla, s nímž se pro vlastní zaneprázdnění odmítnula při jeho ,,návštěvě“ Bruselu potkat. To ukazuje, jakou úctu má eurounijní nomenklatura k naší politické reprezentaci.

  O proukrajinském zaujetí vlády už snad ani nemá cenu psát. Smutný je fanatismus konzumentů mediálního harašení liberálů schopných požít i každé ukrajinské lejno. Přestože už existuje skutečně velké množství důkazů o zvěrstvech prováděných nacisticky laděnými Ukrajinci, o obrovské defraudaci ekonomické pomoci a korupci tamních elit, o následcích přílivu cizáků do našeho sociálního systému a jeho zneužívání Ukrajinci údajně k nám prchajícími před válkou z oblastí, kde jim hrozí akorát tak mobilizace, nic z toho není dostatečně pádným argumentem na to, aby byly otevřeny oči, sundány klapky či odstraněny špunty z uší proukrajinsky smýšlející části české společnosti. Vytváření nenávisti k Rusku, jeho vedení i prostému lidu dosahuje manipulací s myšlením a informacemi mnohem vyšší úrovně, než tomu bylo opačně za dob socialismu.

  Ani v době studené války nebyli Američané a Západ tak pomlouváni, jako se tomu děje nyní v případu Ruska a Běloruska. Paradoxem je nejen přístup vlády a médií, ale také některých osobností. O umělcích není třeba hovořit, komedianti vždy hledali pro sebe výhodnou cestu a díky hereckým vlohám uměli snadno důvěryhodně inklinovat k tomu, co jim přineslo obživu. Čím větší šašek, tím více se dokáže přivinout k nohám svého pána. Příkladem je trapné a agresivní chování Pavla Novotného lísajícího se k Fialovi a Pekarové Adamové. Daleko překvapivější je to u sportovců. Jedněm z nich vyhovuje menší konkurence způsobená nucenou absencí ruských a běloruských soupeřů, u druhých je to skutečná nenávist, kterou představuje Dominik Hašek. Kdysi skvělý brankář pobírající žold v kanadskoamerické NHL i v ruské nejvyšší soutěži má krátkou paměť. K jeho tehdejší slávě pomohla řada skvělých ruských hokejistů, které dokázal ,,vychytat“, k vysoké životní úrovni mu přispěly nejen výplaty z NHL, ale také příjmy z KHL. To, co reprezentuje nyní, je doslova v očích normálně uvažujícího člověka degradující jakékoliv kdysi předváděné schopnosti a dělá to z něj vzorek morálního poklesu společnosti. A to by se rád politicky angažoval.

  Ukrajinská mouka je jen střípek z mozaiky skládané vládou Petra Fialy a Pětikoalicí. Jízda z kopce pokračuje a k stabilizaci, po které volá část našich občanů, je daleko. Evropská unie je v rozkladu, což řada obyvatel Evropy vnímá, a i přes ekonomickou náročnost přijímá s nadšením. Netušíme, jak dlouho bude agónie Starého kontinentu a vazalství pod americkou nadvládou pokračovat, ale ti, kdo věří ve vítěznou ukrajinskou protiofenzívu a následné zkolabování Ruské federace, jsou naivní. Česká republika dopadne na nejhlubší dno, na které nás Pětikoalice prostě dostane. Poděkujme za to i sobě, protože jsme jí cestu k moci umožnili. Opozice je nefunkční, ulice příliš klidná a devastace státu i chování části národa pokračuje.

Jindřich Kulhavý